Všechny články

Před 68 lety 2. května 1955 byli na Pankráci popraveni tři členové odbojové skupiny bratří Mašínů: Václav Švéda (34 let), Zbyněk Janata (23 let) a Ctibor Novák (52 let), strýc bratrů Mašínů.

Román Jiřího Weila Moskva-hranice z roku 1937 ukázal jako jeden z prvních u nás stalinské čistky, perzekuce i existenční bídu, které panovaly v Sovětském svazu třicátých let. „Co jste udělali z člověka?“ ptal se v recenzi na knihu literární vědec Václav Černý.

Proč jsou výkony Fialovy vlády v mnoha ohledech tak matné a často problematické – i pro její příznivce? Proč si tolik lidí i v průzkumech myslí, že vládne špatně? Ale dá se u nás vládnout efektivně? A chceme vůbec od svých vlád, aby prováděly nějakou reformu?

​​​​​​​Během pro Paměť národa oslavíme 8. května v Plzni na náměstí Republiky Den vítězství. Paměť národa Plzeňského kraje pořádá celodenní program, který bude bavit nejen fandy historie a politiky... Užijí si ho i sportovní nadšenci a milovníci hudby!

V době normalizace bylo do vydávání samizdatů zapojeno mnoho statečných lidí, kteří často ani nepatřili k disentu. Opisování zakázaných textů za pět korun na stránku pro ně bylo malým, ale velmi riskantním přivýdělkem.

Rozsáhlý proces na začátku sedmdesátých let poslal Annu Tesařovou-Koutnou na dva roky do vězení. Její děti musely žít po dlouhé měsíce bez matky stejně jako ona sama, když vyrůstala.

Výtvarníci to neměli za komunistického režimu snadné. Buď se přizpůsobili a tvořili díla poplatná době, nebo se ukryli do podzemí. Pavlu Alexandru Taťounovi Státní bezpečnost násilně ukončila výstavu a zabavila obraz, který údajně pobuřoval.

Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů s Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.

„Vy katolíci jste potřebovali kriminál jako prase drbání,“ řekl Ivan Martin Jirous opatovi břevnovského kláštera. Anastáz Opasek tehdy prý jen pokýval hlavou: „A to máš pravdu.“ Od narození legendárního „Opata chuligána“ uplynulo 110 let.

Výstava Paměti národa přináší svědectví pamětníků o teroru, vystěhovávání a věznění. Jak se prvních pět let vlády komunistů podepsalo na životě lidí v Královéhradeckém kraji? Komunisté v tomto ohledu splnili první pětiletku na více než sto procent...

Dana Němcová, vždy usměvavá a laskavá, působila na své okolí až provokativně – jakoby se neustále z něčeho radovala. Štěstí prožívala díky velké rodině a stovkám kamarádů, které v životě poznala. Říkala, že to její štěstí na dobré lidi bylo „za všechny prachy“.

Prožijte moderní dějiny díky moderním technologiím. V centru Brna pro vás stavíme interaktivní expozici, na kterou nezapomenete. Díky rozšířené realitě zde ožijí skutečné příběhy, které návštěvníky zavedou do totalitních režimů minulého století.

Výraz „buržoazní pavěda“ k nám doputoval ze Sovětského svazu, jde o přesný překlad ruského „buržuaznaja lženauka“. Označoval vědní obory, které se marxistům-leninistům z různých důvodů nehodily do krámu.

Když menšina protestuje, musí to většinu bolet? Dokážeme prosadit víc, když svým protestem budeme někoho jiného omezovat? Nebo tím spíš škodíme věci, o kterou nám jde? A jaké jsme po revoluci zažili demonstrace a stávky?

V novém kinopříběhu „R” jako Romové pamětníci vyprávějí o romském holocaustu, konci kočovnictví i složité situaci romských matek v období socialismu. Rokem 1989 ale jejich příběhy nekončí.

Komunistům se nikdy zcela nepovedlo vymýtit z mysli lidí duchovní poselství Vánoc. Ale pokud jde o Velikonoce, byli úspěšnější. Pro mnoho lidí se jejich smysl zredukoval na pomlázky, nabarvená vajíčka a panáka něčeho ostřejšího.

Víra v kriminále zpravidla pomáhala, na jejím uchování mnohdy záviselo duševní zdraví vězňů. Víra však není „jednou provždy daný tvar“. Věřící o ni v celách sváděli každodenní zápas s beznadějí. S Kristem se někdy „rvali“, jindy si k němu našli úplně novou cestu.

Marshallův plán přijal americký kongres 3. dubna 1948, chtěl s jeho pomocí začít pomáhat poválečné Evropě. Když se mluví o první fázi tzv. studené války mezi Východem a Západem, často se zmiňuje právě přijetí, či nepřijetí tohoto plánu jednotlivými zeměmi.

Poslední podcast Dobrovský & Šídlo jsme natočili mezi Prahou a jižní Ukrajinou. „Odhodlání, které tu vidíme na každém kroku, je obrovské. Nikdy jsem nic podobného nezažil. Člověku z toho jde mráz po zádech,“ říká Jan Dobrovský ze své cesty do Chersonu.