Všechny články

Statečný Hugo Vaníček, generál in memoriam, po válce v roce 1949 protestoval proti dohodě mezi komunisty a církví, za to ho čekal internační klášter pro kněží. Poté mohl působit v Roudnici nad Labem, kvůli své oblíbenosti byl ale přeložen do zapadlé farnosti.

Válka na území bývalé Jugoslávie přinesla nezměrné utrpení všem národům, které se na ní podílely. Jak se Vladimír Dzuro po letech dívá na svou práci vyšetřovatele haagského tribunálu? Přinesl tento tribunál katarzi a spravedlnost? A pokud ano, jakou?

Od úmrtí jednoho z nejkrvavějších diktátorů historie uplynulo sedmdesát let. V roce 1953 už byl jeho pomník v Praze téměř postaven. Málokdo tušil, že než ho strana a vláda dokončí, v Moskvě se změní vítr a všechno bude trochu jinak.

Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů s Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.

Oslovení „soudružko“ či „soudruhu“ slýchali od dětí mnohokrát denně, věšeli Aurory na nástěnky a kličkovali při psaní posudků na žáky posledních ročníků… Jaké tlaky učitelé základních a středních škol za normalizace zažívali?

Na české ambasádě v Berlíně proběhla vzpomínka na Felixe Kolmera, přeživšího Osvětimi a člověka, který se v devadesátých letech neúnavně zasazoval o přiznání odškodného obětem nacismu.

Přirovnání „silný jako Frištenský“ v českém prostředí začátkem 20. století zdomácnělo. Na sportovním poli se objevil muž, který se pro mnohé stal vzorem. Nejen díky svým fyzickým schopnostem a houževnatosti, ale i pro svůj charakter a vlastenectví.

Masarykova první republika, mnichovská krize, komunistický převrat, Sametová revoluce… A především druhá světová válka na křídlech Spitfiru. To jsou některé z kapitol 20. století, které za svých fantastických sto let zažil generál Emil Boček.

Není to patos, když konstatujeme, že srdce Aloise Rašína tlouklo pro republiku a tlouklo pro ni až do konce. Dvacetiletý anarchokomunista chtěl zavraždit i další „kapitalisty“, v osobnosti Rašína ale zabil člověka, který pro mladou republiku tvrdě pracoval.

Komunistům nevěřili, sympatizovali s národními socialisty. Během únorového puče protestovali. Za účast v manifestačních průvodech studenti zaplatili vězením nebo vyloučením ze škol.

Přesně před rokem Rusko napadlo Ukrajinu. Tehdy jsme sedli a ve studiu natočili nepřipravený syrový rozhovor. V čem jsme se tehdy trefili a kde jsme se mýlili? Jak nás rok války změnil? Poslechněte si záznam našeho vystoupení v kině Kotva v Českých Budějovicích.

Přesně před rokem napadlo Putinovo Rusko svého souseda Ukrajinu. Přinášíme vám krátké poselství ředitele Post Bellum MIkuláše Kroupy. Naše mise nekončí, budeme v ní pokračovat, dokud to bude nutné.

„Putin je druhý Hitler.“ „Je to stejné jako v roce 1968.“ „Měli jsme se bránit jako Ukrajinci.“ Lidé, kteří svěřují své vzpomínky Paměti národa, se na válku na Ukrajině dívají optikou svých životních příběhů. 

Čtyřicet let před Solženicynem vydal bývalý čekista N. I. Kiselev knihu předjímající slavné Souostroví Gulag. Zprávu o lágrech na Soloveckých ostrovech v roce 1938 nechal vydat i K. H. Frank. Je tak dokumentem třídní a rasové nenávisti obou totalit 20. století.

V Hurkenthalu, šumavské sklářské osadě Hůrka, působil svérázný kněz Ignác Březina, který měl rád lidi, pivo a během kázání nenápadně šňupal tabák. Malé příběhy této vsi byly ukončeny velkými dějinami. Hůrka na počátku 50. let lehla popelem, vojáci zničili všechno.

Vztahy našich dvou sousedních zemí dnes opět procházejí neklidným obdobím. Před časem jsme přinesli komentář k tématu polských požadavků na reparace vůči Německu. K otázce se vracíme článkem polského historika Stanisława Żerka.

Prezidentská volba opět rozvířila debatu, na čí straně stála média. Měli by novináři tajit svůj politický názor? A jak se dá při práci v médiích dosáhnout rovnováhy mezi vlastním názorem a nepředpojatostí?

Komunistický režim se po celou dobu své existence zaštiťoval proklamacemi, že vědecký výzkum – jeho slovníkem „vědeckotechnická revoluce“ – je naprostou prioritou. Ve skutečnosti se vědecké bádání často odehrávalo spíše režimu navzdory...

Od narození Jeleny Bonnerové uplynulo sto let. Žena Andreje Sacharova, jaderného fyzika a snad nejslavnějšího ruského bojovníka za lidská práva ze sovětské epochy, sama prožila důstojný a po všech stránkách dramatický život.