Všechny články

Psal se rok 1944, když si Jiří Kotlový všiml výzvy v novinách apelující na mladé, aby přišli hrát ragby. Se spolužákem z baťovského učiliště se vydal na hřiště a netušil, jak výrazně toto rozhodnutí nasměruje jeho další život.

POZNÁMKA. 9. května se před pražskou ruskou ambasádou v Bubenči, v dnešní ulici Ukrajinských hrdinů, tvořívala fronta hostů. Nechyběl exprezident Klaus či úřadující Zeman, pár expremiérů, (ex)poslanci, komunisté či zasloužilí umělci jako Vondráčková.

Ve čtrnácti letech s rodiči utekl před komunisty. Polovinu života pak prožil v USA a stal se profesorem na Boston University. Po sametové revoluci nabídl své služby pražské „fildě“. Známý ekolog, sociální demokrat, evangelík a skaut by se dnes dožil 90 let.

Za prvních dvanáct let komunistické totality se počet dětí v dětských domovech zvýšil patnáctinásobně. Odebrání dítěte byl nejen nejčastější nástroj, jímž stát řešil jakékoliv problémy v rodinách, ale také mocná hrozba pro rodiny politických odpůrců.

Rozechvělá slova radiotechnika Vlacha: „Haló, haló, zde radiostanice O.K.P. Kbely u Prahy, prozatímní vysílací stanice Radiojournalu...“ Pak hymna. Poeticky 18. května 1923 ve 20 hodin a 15 minut začal vysílat rozhlas... Jsou s ním spojena tisíce lidských dramat.

Výstava „Příběhy severních Čech – Zlomové okamžiky 20. století“ vás seznámí s příběhy spjatými s Libereckým a Ústeckým krajem. Připravila ji Paměť národa Severní Čechy, začtěte se teď do čtyř příběhů, které na výstavě také najdete.

Sovětská vláda nechala vytisknout 300 000 pohlednic s jeho portrétem. V Moskvě ho přivítali s pompou hodnou světově proslulé literární celebrity. Přesto se francouzský prozaik André Gide z pohledu komunistů záhy proměnil ve zrádného nepřítele a Hitlerova advokáta.

V médiích můžete najít polemiky, či dokonce tvrdá nařčení, že Ukrajinu ovládají neonacistická hnutí. Prapor pluku AZOV pak je „nacistickou svastikou“, na sociálních sítích se „experti“ vyjadřují k Stepanu Banderovi. Jak ve skutečnosti Ukrajinci vnímají své symboly?

Památníky holocaustu v Hodoníně u Kunštátu a Letech u Písku připomínají tragické osudy Romů a Sintů za druhé světové války. Karel Holomek se pobytu v koncentračním táboře se štěstím vyhnul.

Včera jste s námi běželi za všechny, kteří se nevzdali. Osmého ročníku Běhu pro Paměť národa se v oboře Hvězda zúčastnilo více než 1300 lidí. Už 20. května běžíme v Brně a Olomouci, o den později v Liberci a pak na dalších pěti místech.

Jak se vyvíjely naše vztahy s klíčovým spojencem od revoluce po dnešek? Kdo koho podrazil v kauze radar? Kdo z českých politiků byl v Bílém domě jako doma a kdo čeká na pozvání dodnes? Další díl našeho podcastu jsme natočili s publikem na Den vítězství v Plzni.

Nechtěl studovat, díky tomu paradoxně měl nejlepšího učitele sanskrtu, jaký vůbec byl. Před listopadem 1989 praktikoval buddhismus v „disidentské“ kotelně. Až pak si dodělal maturitu a vystudoval. Jiří Holba, bývalý učitel buddhismu z FF UK, slaví sedmdesát let.

Rok a čtvrt je Martin Ocknecht koordinátorem ukrajinské sbírky Post Bellum. Pomoc Ukrajině mu přinesla největší profesní dobrodružství, jaké kdy zažil. Jak se Ukrajině víc než rok po začátku ruského útoku daří žít a bojovat? A co všechno Martin na Ukrajině viděl?

Německo už vědělo, že válku prohrává, smrtící soukolí koncentračních táborů ale běželo dál. Dokladem toho byla i Svatava u Sokolova, kde nacisté roku 1944 postavili ženský koncentrační tábor. Sedmého května jsme si připomněli 78. výročí jeho osvobození.

Hokejista Augustin Bubník byl s dalšími členy československé reprezentace pod vykonstruovanou záminkou odsouzen k těžkému žaláři. Jeho syn Gustav Bubník nyní připomene jejich příběh účastí na Běhu pro Paměť národa.

Když se druhá světová válka chýlila ke konci, bylo Miroslavu Mlynáři šest let. Přesto si příchod sovětských vojáků vybavuje velmi živě.

Určující pro ni byla sovětská okupace. Po emigraci nejbližších zůstala sama s dítětem, s normalizací se ale nesmířila. Dva roky kriminálu ji jen utvrdily v přesvědčení, že stát, ve kterém žije, je nelidský. Bývalá disidentka Petruška Šustrová v sobotu zemřela.

Spisovatelka Barbora Šťastná v rozhovoru představuje svůj román Samotářky a práci pro Magazín Paměti národa. Její zatím poslední kniha je zčásti inspirována příběhem, který před sedmdesáti lety otřásl Sedlčanskem.

Po noci probdělé s vínem a kytarou v mnichovském bytě se Karel Kryl dvojice studentů zeptal: „Nejste posraní? Ne? Tak vezmete něco domů.“ Bylo to poprvé, ale ne naposled. Marek Irgl pak zakázanou literaturu dobrodružně pašoval ze Západu ještě několikrát.