Všechny články

Vlastenec, špion, agent, autor prvního zpracování příběhu bratrů Mašínů. Prožil strhující životní dramata: za Pražského povstání bojoval proti SS v budově rozhlasu, po roce 1948 byl špionem a tvůrcem dokonalé špionážní sítě. „Český Rambo“ se narodil před sto lety.

Proč se lidé, ba i demokratické státy uchylují k mučení? Je horší mučení fyzické, nebo psychické? To je téma dalšího dílu podcastu Deklarace, ve kterém pedagog Andrej Novik a filosof Daniel Kroupa mluví o smyslu jednotlivých článků Deklarace lidských práv.

Filmaři z Japonska přijeli v 80. letech do moravského městečka a hledali rodný dům Josefa Schumpetera. „Koho že to hledají?!“ Nikdo tehdy toto jméno neznal. Pro komunisty byl jako „buržoazní ekonom“ nepřijatelný, v současnosti se k jeho ekonomickým teoriím vracíme.

Před udržovaným domem s bílou fasádou na okraji australského Sydney stojí plastika. Její autorka nám otevírá dveře: Olga Horak přežila Osvětim i pochod smrti do Bergen-Belsenu. Když jí bylo osmnáct let, vážila pouhých 29 kilogramů.

Skaut, historik, čistič oken i šéf české diplomacie: Jaroslav Šedivý, který zemřel 28. ledna letošního roku ve věku 93 let, zůstával ve všech svých životních rolích především moudrým a laskavým člověkem.

Patnáctého ledna 1942 nalistovala plzeňská dívka Věrka Kohnová poslední stránku svého deníku a úhledným písmem se loučila. „Nezažila jsem sice ten půl roku mnoho hezké, ale jak ráda bych tak zůstala.“ Zápisník válku přežil. Věrka zahynula v polském ghettu Izbica.

Petr Pavel byl zvolen českým prezidentem. Co od něj můžeme čekat? Jaké nároky bychom na něj měli mít? V čem může spočívat jeho největší síla a v čem slabost?

V práci, na oslavě MDŽ, na schůzi. V době normalizace byl alkohol všudypřítomný. Léčba alkoholismu se ale často stávala doménou lékařů s kádrovými škraloupy, protože nikdo jiný to nechtěl dělat. Počet alkoholiků se u nás od 60. do 80. let ztrojnásobil.

Na prahu své dospělosti dostala Anna Hejdová povolávací rozkaz do Třetí říše. Během druhé světové války bylo nuceně nasazeno asi půl milionu Čechů a ona k nim patřila. Minimálně šest tisíc z těchto totálně nasazených přišlo o život.

Hitler se před devadesáti lety stal v Německu politickou špičkou. Proč mu tehdy říkal německý prezident „kaprál z Čech“? Měl jeho kult mezi českými Němci velký ohlas? A proč jeho taktika uchopení moci rezonovala mezi Čechy i po válce?

Před dvaceti lety Miloš Zeman prohrál nepřímou prezidentskou volbu. Přineslo to dlouhodobé následky. V těchto hodinách volíme už potřetí hlavu státu my, občané. Z voleb se ovšem stalo referendum o Andreji Babišovi.

V lednu v Divadle Paměti národa vrcholí přípravy na už pátý ročník projektu Paměť jsme my. Každé představení mělo své jedinečné téma a způsob vyprávění. Připomínáme tak osudy lidí, kterým se po tragédii holocaustu podařilo začít žít znovu.

Bývalý legionář Čejka vedl brněnská kina Republika, Dukla a Bio Alfa. Znal se s Milošem Havlem i Voskovcem a Werichem. Rozbombardované kino ještě vlastními silami opravil, v roce 1948 ho ale komunisté vyhodili na dlažbu. Ze lva salónů se stal zlomený člověk.

Pod tímto titulem vyšla v Československu už v roce 1932 jedinečná kniha o sovětské státní bezpečnosti, ta se do roku 1922 jmenovala Čeka, poté GPU. Strukturu, metody a cíle této represivní policejní organizace odhalil na Západ přeběhlý vysoký důstojník GPU.

Východní spiritualita, psychosomatika, vegetariánství... Politické oteplení 60. let přineslo i do Československa lehký závan kultury hippies. Populární jóga se směla provozovat i za normalizace – jako zdravotní cvičení. Její duchovní rozměr se ale potlačoval.

Jdu s kůží na trh. Ale musím, protože příběhy lidí, kteří se nám v Paměti národa dávají, mi darovali klíč. Učí mne, jak – jen pro sebe – hodnotit lidi. A vybírám podle něj i ty, kteří by mne měli zastupovat – v práci, u notáře nebo i na Hradě.

Vypadá to, že některé volební kampaně jsou nebezpečím pro demokracii. Budou v nich marketéři lhát a strašit tak dlouho, až se skrz lži a strach nakonec propracujeme k autoritativnímu státu? Poslechněte si 48. díl podcastu Paměti národa „Dobrovský & Šídlo“.

Socialismus měl odstranit veškerou rasovou diskriminaci. Ve skutečnosti komunistický režim od Romů žádal, aby zapomněli svou řeč a vzdali se své identity. Jen tak mohli uspět ve většinové společnosti.

Byl jedním z nejvýraznějších hlasů maďarské menšiny v normalizačním Československu. Zasazoval se za práva Maďarů, ale i za ta obecně lidská. Opakovaně vězněný disident – a nakonec i signatář Charty 77 – zemřel 30. prosince 2022.