Všechny články

Stoletá Helena Polsterová málem přišla o život už při narození, protože na Chodsku řádil tyfus. Okupaci roku 1939 prožila v Plzni, kde prodávala v cukrárně – napřed macesy Židům, pak cukrovinky německým vojákům. Pamatuje i ničivý nálet z šestadvacátého dubna 1945.

Trampové milovali svobodu a komunistický režim zneklidňovali už jen tím, že se nechtěli nikde organizovat. Jak je ale trestat za to, že tráví čas v přírodě? Na čundry v době normalizace vzpomínají tehdejší trampové i bývalý příslušník StB.

Zabránit tomu může pouze síla kolektivní paměti. Na setkání Mezinárodního osvětimského výboru letos v září řečníci upozorňovali na paralely mezi šoa a současnou genocidou na Ukrajině. Úloha potomků přímých svědků nacistické genocidy roste.

Volyňský Čech, vyučený krejčí a vycvičený výsadkář šestadevadesátiletý Václav Pirožek měl za sebou bitvy za 2. světové války na východní frontě na Dukle a v Nízkých Tatrách. Před dvěma lety nečekaně zemřel ve znojemské nemocnici na Covid.

Máme tu dilema. Demokracie znamená svobodu slova, ale i pro ty, kdo ji chtějí zničit. V normálních dobách jsme ochotni v rámci demokracie strpět i lež, protože ta se časem provalí. Jenže v normálních dobách nejsme… Pokud se lež stává nástrojem války, jak se bránit?

Český koutek. Tak se říkalo oblasti zahrnující jedenáct vesnic kolem lázeňského městečka Kudowa-Zdrój na polské straně hranice u Náchoda. Po roce 1945 ale území získalo Polsko a německé obyvatelstvo bylo odsunuto. Postupně zde zanikla také česká komunita.

Je po komunálních volbách a dnes končí i ty senátní. Kam bude Česko po volbách směřovat? Další aktuální vydání podcastu Dobrovský & Šídlo natáčíme živě s publikem na Festivalu Paměti národa už dnes 1. října od 18 hodin na jižní tribuně Strahovského stadionu.

Název Post Bellum, „po válce“, vznikl v době, kdy jsme věřili, že alespoň v Evropě se můžeme těšit z toho, že střet lidí s totalitním režimem založeným na násilí a lži je za námi. Bohužel tomu tak není – žijeme „in bello“.

Vysoké platy, tituly hrdinů socialistické práce, oslavné projevy – to všechno mělo horníkům v socialistickém Československu vynahradit skutečnost, že důležitější než jejich zdraví a životy jsou pro režim tuny uhlí.

Na strahovském stadionu se od 29. září koná Festival Paměti národa, u objektu spojeného s naší minulostí najdete vraky aut bolestně spojené s přítomností. Ohořelá torza aut jsme přivezli z Ukrajiny.

Je to naše nejdéle udržovaná duchovní a národní tradice. Je to tedy i nejvíce využívaný a zneužívaný světec.

Alois Jaroš se narodil v době, kdy jeho otec seděl v cele smrti. Život ho stála vykonstruovaná kauza, která udělala z několika desítek soukromých sedláků ze středních Čech domnělou „teroristickou bandu“.

Až do roku 1989 žili Češi a Rakušané v naprosto odlišných světech, ve světě socialismu a kapitalismu. Brzy poté si však začali uvědomovat, že jejich obchodní partneři z té druhé země přistupují k byznysu tak trochu jinak.

Paměť národa Plzeňského kraje zve na speciální trasy procházek za plzeňským odbojem. S doprovodným komentářem dokumentaristy a pedagoga Víta Oliberia si je můžete projít 27. a 28. září. Jejich součástí budou i světelné projekce, videa i divadelní představení.

Jakub Hron Metánovský si dal předsevzetí, že každý rok musí něco nového vymyslet. A vymyslel spoustu věcí, i když většina z nich zůstala jen v náčrtku. V řeči tohoto neznámého českého génia jednoduše: „Každý rok jednu novotu vymyslet = vzdělanec.“

Po únoru 1948 Komunistická strana Československa začala s budováním totalitního systému. A za přispění sovětských poradců hledala nepřátele i ve vlastních řadách.

​​​​​​​Zorganizovali jsme předvolební diskusi zástupců politických stran kandidujících v Praze. Konala se na jižní tribuně Strahovského stadionu moderoval ji ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Když se seznámili, měli pocit, že je svedla dohromady osudová náhoda. Oba se totiž narodili ve stejný den – 19. září 1922. Dnes si tedy připomínáme sté výročí narození Dany i Emila Zátopkových. Dana Zátopková svěřila své vzpomínky Paměti národa.

Podcast Dobrovský & Šídlo konstatuje: když se v politice dostanete na vrchol, dřív nebo později vám po krku půjdou i lidé z vlastní strany. Konkurence je ale ve zdravých politických stranách přirozenou věcí. Jak vyměnit šéfa, a zároveň nezlikvidovat svou partaj?