Všechny články

Ztráta času a sklad politických ojetin. Mnoho voličů si to myslí a mnozí „politici“ o parlamentu tak mluvili. A když dojde na obstrukce… Stojí nám to divadlo za to? Historií českých obstrukcí vás provedou pánové Dobrovský & Šídlo ve 22. díle Podcastu Paměti národa.

Vlasta Burian byl nejpopulárnější komik v zemi. Jeho profesní dráhu ale výrazně ovlivnily poválečné soudní spory týkající se jeho údajné kolaborace. Drama spěje ke svému tragickému finále. Proč byl znovuotevřený proces s Vlastou Burianem nespravedlivý?

Modelky československých oděvních podniků měly nejrůznější typy postav a na molo chodily až do své šedesátky. Zákulisí modelingu na přelomu 60. a 70. let poodhaluje tehdejší manekýnka Jarmila Trávníčková.

Příběh záchrany Azriela Danskyho a jeho rodičů před hrůzami holocaustu připomíná dobrodružný film. Rodiče jej vydávali za sirotka, z ghetta, odkud měl jet do Osvětimi, se dostal v pytli s prádlem. Očima pětiletého pak viděl mrtvé a ten obraz se mu vryl do duše.

Tisíce stran hlášení, desítky agentů nasazených v polovině osmdesátých let na důchodce z Poděbrad. Proč byli soudruzi tak detailní při sledování sedmdesátiletého penzisty? A byl to hrdina z 2. světové války generálmajor Rudolf Krzák.

Novinář, překladatel, disident a politik Luboš Dobrovský by 3. února oslavil devadesáté narozeniny. „Nikdy jsem neměl pocit, že to, co dělám, je odboj,“ řekl Paměti národa ve svých vzpomínkách.

V těchto dnech v Číně startují XXIV. zimní olympijské hry. Radost ze sportovních výkonů však kalí fakt, že se konají v nesvobodné zemi.

Toužila být učitelkou, ale během padesátých let si Iva Ondráčková vyslechla z úst soudruha přednosty školského úřadu jasný verdikt. Svého snu se ale nikdy nevzdala.

„Každý den v tuto hodinu vám nabídneme zpravodajství z války. Možná to budou zprávy dobré, možná zlé. Budeme vám říkat pravdu,“ před 80 lety tato slova v éteru zazněla poprvé.

Před nedávnem bylo v pozůstalosti po novináři Milanu Weinerovi (1924–1969) objeveno drobné fotoalbum s unikátními fotografiemi z terezínského ghetta. Podaří se po téměř 80 letech vypátrat, koho zobrazují?

Před 45 lety vyvrcholila mohutná mediální kampaň normalizačního režimu proti prohlášení Charty 77. V článku se podívejte na Ponížení... Díl z TV cyklu Příběhy 20. století z produkce Post Bellum věnovaný tzv. Antichartě.

Rozhodlo se zde o rozdělení Československa. 1993 se stalo sídlem ústavního soudu. Rok na to má jako první plně elektronickou (!) tramvajenku, tzv. šalinkartu. I proto byl brněnský Institut Paměti národa místem natáčení nejnovějšího dílu podcastu Dobrovský & Šídlo.

„Teď je tu reflexe devadesátých let, hurá, konečně můžeme zapomenout na léta padesátá,“ zní hlas na sociálních sítích. Tweet novináře Vratislava Dostála inspiroval archiváře a dokumentaristu Františka Štamberu k následující reakci.

„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holocaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.

Po srpnové okupaci se komunista Věněk Šilhán postavil do čela politického odporu proti okupaci Československa. Bylo mu 41 let… Původně zámečník, pak profesor ekonomie. Po roce 1970 „šel k lopatě“. Stal se disidentem a podepsal Chartu 77.

Politika něco stojí. A když je „levná“, jde obvykle do tuhého... Devadesátá léta – vymyšlení sponzoři ODS, věřitelé ČSSD na mušce, ODA kvůli půjčkám zmizela. Divoké začátky financování české politiky probereme i s tehdejšími novináři: Jiří Kubík a Tomáš Němeček!

V noci 18. dubna roku 1945 otřásl krajem východně od Chrudimi mohutný výbuch. V zemi po něm zůstal kráter 60 metrů dlouhý a 20 metrů široký. Kusy vagónů skončily na poli, v okolí byla najednou vidět světla, protože exploze rozbila okna, a tím poškodila zatemnění.

Přesně před 77 lety osvobodila Rudá armáda asi nejtragičtější místo moderních dějin – tábor v blízkosti polského městečka Osvětim. Dnes si připomínáme památku 6 milionů obětí holocaustu, bylo mezi nimi i 78 tisíc Čechů a Moravanů.

Konference trvala jen 90 minut, nacisté jednali v luxusní vile na břehu jezera u Berlína. Určili cíle genocidy 11 milionů evropských Židů. Končili přípitkem. O plynových komorách se nemluvilo. Ještě jednou tedy: 90 minut, 11 miliónů Židů, 15 sklenek koňaku.