Všechny články

​​​​​​​Předsedkyně Potravinové banky Věra Doušová pomohla rodinám volyňských Čechů z blízkosti Černobylu. V 90. letech se totiž podílela na jejich přesidlování z Ukrajiny. Mít se rád a žít s radostí – tak, abych se za sebe nemusela stydět, říká.

V rámci tzv. Akce ŘR namířené proti řádovým sestrám byla v soustřeďovacím klášteře v Bílé Vodě internována i řeholnice Anna Dobromila Šťastná. ‚Je to tam připravené a stačí vám jídlo na jeden den,‘ zněl příkaz. Jenže klášter v Bílé Vodě byl 120 let neobydlen.

V květnu 1938 lidé podepisovali provolání „Věrni zůstaneme“. S úctou k nim dáváme najevo pohnutí nad událostmi na Ukrajině. Milujeme svou zemi zakotvenou ve společenství svobodných národů Evropské unie. Bude-li třeba, nasadíme vlastní životy k obraně svých domovů!

Stavba bývalého protiatomového krytu v Olomouci je tísnivá a je mementem dob minulých. Otevřeli jsme zde nový Institut Paměti národa a v jeho multimediální expozici prožijete životní tíseň lidí, jejichž příběhy si musíme pamatovat.

Osud virologa Karla Rašky a jeho rodiny je už po generace spjatý s medicínou. A také s odchody z Prahy a opětovnými návraty za více či méně příznivých okolností.

Vladimir Putin oznámil 23. února 2022 „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině. Ještě v noci se sešla Rada bezpečnosti OSN. Mimořádnému zasedání předsedalo... Rusko. Mají OSN a jeho vůdčí Rada bezpečnosti v současnosti ještě smysl?

Banderovci jsou dnes známí hlavně jako podporovatelé nacistů a pachatelé strašlivých masakrů za druhé světové války v Haliči a na Volyni. Příběh ukrajinského povstaleckého hnutí ale pokračoval i po válce.

Před osmdesáti lety muselo opustit moravské Boskovice 458 židovských obyvatel. Naprostá většina z nich skončila v nacistických vyhlazovacích táborech, domů se jich vrátilo jen 14.

Jako malé dítě Květoslava vnímala válku jinak než dospělí. „Když bombardovali Ostravu, vylezla jsem na balkon a poslouchala.“ Při procházce někdy musela capat vedle kočárku, bylo v něm totiž „plno“: tatínek Karel Martínek převážel podomácku vyrobené bomby.

Ruský útok na Ukrajinu postavil patriarchu Ruské pravoslavné církve Kirilla a nejvyšší ruský pravoslavný klérus před jednoduchou volbu: buď válku odsoudit, nebo podpořit Kreml. A volba byla učiněna.

Stovky českých žáků v tomto týdnu dokončují rozhlasové reportáže v projektu Příběhy našich sousedů. Ptali jsme se jich nejen na zpracovávaný příběh, ale také na současné události na Ukrajině. Vícekrát zaznělo: „Putin chce obnovit SSSR.“

Balabán, Mašín, Morávek – tři velká jména protinacistického odboje. Byli mimořádně inteligentní, odhodlaní, odvážní. A při své statečnosti také vtipní. Václav Morávek gestapo doháněl k zuřivosti nejdéle. V boji pokračoval i po zatčení svých přátel.

Desetitisíce ukrajinských rodin byly během Stalinovy vlády deportovány ze svých domovů daleko na východ do nekonečné tajgy. Vrátily se až po Stalinově smrti a své domovy často nenašly.

Jóga, new age, world music… fenomény, které jsou běžnou součástí naší reality. Šířit je v podmínkách rigidního československého komunistického režimu ale znamenalo vystavovat se různým rizikům včetně zatčení a věznění.

Kdo nás kdysi dostal do NATO a kdo do toho házel vidle? Co si o NATO v devadesátých letech mysleli Klaus, Zeman, Kavan, Buzková a Gross? Jaký byl nejromantičtější čin politického realisty Saši Vondry? Proč je dobré být v NATO, ale není to zadarmo?

„Na příběhy pamětníků si člověk mnohdy vzpomene, když dělá nějaké vlastní rozhodnutí,“ je přesvědčen Viktor Portel, vedoucí filmové produkce Paměti národa a spoluautor konceptu expozice Institutů Paměti národa. První z nich se právě otevírá veřejnosti.

Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelé množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.

„Vyměnit“ ukončení bojů a stažení ruských okupační vojsk za slib neutrality? Pojem „neutralita“ se skloňuje často... Do jaké míry je to ale pro Ukrajinu reálné řešení? A jakou lekcí neutrality si už prošlo pět evropských zemí, které stojí „mimo“?

Mezinárodní den žen před rokem 1989 znamenal škrobené podnikové oslavy, které se mnohdy zvrhly v brutální pijatyky. Především byl ale svátkem mohutné ideologické manipulace. Oslava žen znamenala ve skutečnosti jejich ještě větší vykořisťování.