Všechny články

Doba normalizace přinesla ztrátu nadějí a rezignaci lidí na veřejné angažmá. Přesto se tehdy zrodilo environmentální hnutí mládeže založené na dobrovolnictví, hnutí kde mohla znít i kritika komunisty devastovaného životního prostředí.

Nechtěl se stát spisovatelem. Psaní pro něj ale bylo způsobem, jak svým životem nést trauma holokaustu. Spisovatel Arnošt Lustig se narodil 21. prosince 1926 – právě před 95 lety.

Byl jednou ze stěžejních osobností českých dějin 20. století. Václav Havel nás opustil před deseti lety. Jak na něj vzpomínali lidé, kteří se s ním setkali? V koláži vzpomínek na prvního českého prezidenta nechybí ani hlas jeho samého.

Jak v Česku ministři předčasně odcházejí z politiky? Za jaká provinění nebo podezření? Platí u politika „presumpce viny“? A je to ve všech případech výhra, když politik položí funkci, odejde z politiky a s důvěrou se nechá „očistit“ skrze trestní stíhání?

Rod Moravců poprvé roztočil mlýnské kolo v roce 1852, potomci ho vlastní dodnes. Rodinu i mlýn poznamenala 2. světová válka i komunistický režim. O pohnutém osudu rodinného klenotu pro Paměť národa vyprávěl Jaromír Moravec.

Dne 15. prosince si připomínáme nedožité 90. narozeniny Evalda Schorma, klíčové - a neprávem pozapomenuté – osobnosti československého filmu druhé poloviny 20. století.

Latinské Post Bellum znamená „po válce“. V archivu Paměti národa najdete nejčastěji domácí příběhy, které jsou vyprávěny právě „post bellum“. Jenže my se věnujeme i řadě projektů „ve válce“ - in bello... A jedním z nich je Paměť kubánského národa.

Před 40 lety získal FC Liverpool fotbalový Pohár mistrů evropských zemí, vznikla kapela Metallica a Robert de Niro si převzal Oscara za roli ve filmu Zuřící býk. V Polsku se rok 1981 pojí s jinou události: komunistický režim vyhlásil válku vlastnímu národu.

Přípravy provázela vůně napečených sušenek. V terezínském ghettu pak zemřela dcera, otec kvůli synovi velmi riskoval. Rodiče se osudu nevyhnuli, z Osvětimi se jako jediný z rodiny vrátil syn Pavel Werner. Mengele totiž „Birkenau Boys“ vyřadil z fronty na smrt.

Dne 12. prosince v 17:40 vysílá ČT 2 v premiéře osmý závěrečný díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.

Dnešní Hejnice působí poklidným dojmem, a přitom má toto městečko na úpatí Jizerských hor za sebou bouřlivé 20. století. Hospodářský vzestup i pád, drsné vysídlení německých obyvatel a proměnu proslulého poutního místa na internační tábor.

Tak jí běloruská policie vyhrožovala, následovalo nezákonné zadržení a bití. Výpověď Marie Matusevič o násilí běloruských bezpečnostních složek pak litevskou policii šokovala. V Litvě jí přiznali status oběti.

Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. A právě proto ho komunistické tvrdě pronásledovali… „Užití násilí je od ďábla, i kdyby bylo ospravedlněno morálně správnými cíli,“ říkal. Zemřel ve středu 1. prosince 2021.

Proč přímou volbu prezidenta prosazoval už začátkem devadesátých let Václav Havel? Kdo myšlenku převzal? A vrátíme se někdy k volbě parlamentem? V podcastu Paměti národa bude řeč o dobrých úmyslech i ústavním kutilství, které často podléhá náladám ve společnosti.

„V Terezíně nebylo muzeum ghetta, ale muzeum SNB – to je taková výstižná zkratka,“ popisuje Adam Drda, jak se komunistický režim stavěl k připomínce holocaustu. Tématu se věnuje víc než tři dekády a v rozhovoru bilancuje, jak se náhled na šoa za tu dobu posunul.

Svoboda je to nejcennější. Nemohla opustit vězněného manžela a emigrovat z Kuby. Dlouho pak neviděla děti, prarodiče s nimi totiž odjeli do USA. Ty pak v exilu už nezastihla… Mimořádně statečná žena chce své svědectví předávat dál. Za svobodu zaplatila mnoho.

Sama Kuba je vězením – z ostrova nemůžete jen tak lehce utéct. Jenže dostat na něj tu nejcennější komoditu – informace – je téměř nemožné. V rámci projektu Paměť kubánského národa jsme se věnovali práci nezávislých novinářů na ostrově nesvobody. 

Učitel na jičínské ekonomce Josef Novotný položil telefonní sluchátko a vrátil se do třídy. Byl 21. listopad 1989. „Takže studenti v Hořicích stávkují. A co vy?“ Pak začala stávka a místo výuky probíhaly debaty s učiteli o dění v Praze. 

Na silvestra 1948 zatkla Státní bezpečnost rodinu Indrákových – tatínka, maminku a jejich nezletilou sedmnáctiletou dceru Jarmilu. Jaký měli důvod je ničit? Podle vyšetřovatele se dopustili velezrady, protože u sebe nechali přespat špiona ze západu.