Všechny články

V noci 18. dubna roku 1945 otřásl krajem východně od Chrudimi mohutný výbuch. V zemi po něm zůstal kráter 60 metrů dlouhý a 20 metrů široký. Kusy vagónů skončily na poli, v okolí byla najednou vidět světla, protože exploze rozbila okna, a tím poškodila zatemnění.

Přesně před 77 lety osvobodila Rudá armáda asi nejtragičtější místo moderních dějin – tábor v blízkosti polského městečka Osvětim. Dnes si připomínáme památku 6 milionů obětí holocaustu, bylo mezi nimi i 78 tisíc Čechů a Moravanů.

Konference trvala jen 90 minut, nacisté jednali v luxusní vile na břehu jezera u Berlína. Určili cíle genocidy 11 milionů evropských Židů. Končili přípitkem. O plynových komorách se nemluvilo. Ještě jednou tedy: 90 minut, 11 miliónů Židů, 15 sklenek koňaku.

Silné ruské a polské tlaky vždy ovlivňovaly jejich identitu. „Bělorusy se nerodíme, Bělorusy se stáváme,“ říká Vladislav Jandjuk, kterého režim nakonec donutil k emigraci.

Podívejte se na záznam debaty o současné situaci na Ukrajině, účastnil se jí i zástupce sdružení Memorial v České republice, moderuje Jan Dobrovský. V článku najdete i film o organizaci, která byla na Putinův příkaz rozpuštěna.

„Záleželo na osobních prioritách. A pro mě bylo důležité, abych žila v souladu sama se sebou.“ Tak vysvětluje Jarmila Stibicová z Pardubic důvody, proč se rozhodla podepsat prohlášení Charty 77.

Iluze plné zaměstnanosti byla v komunistickém Československu vykoupena omezením osobní svobody. Lidé si často nemohli vybrat, kde budou pracovat. Po škole dostali umístěnku, která je za prací poslala i stovky kilometrů od domova.

Ludvík Armbruster, muž oddaný víře a pravdě, zemřel na konci minulého roku. Desítky let působil jako jezuitský misionář v Japonsku a po návratu konstatoval, že česká společnost se stala surovější.

Občané městečka Holice nedaleko Pardubic vyslyšeli volání Prahy: na konci války zde proběhlo povstání, které téměř upadlo do zapomnění. Holické povstání je ale po Praze jedno z nejvýznamnějších v českých zemích.

Smutné Vánoce se odehrály v roce 1941. Manžele Korčákovy, kteří pracovali pro odboj, nacisté dopadli krátce před Štědrým dnem. Jejich tři synové zůstali do konce války sami, svou maminku už nikdy neviděli. Příběh rodiny Korčákových vypráví prostřední syn Vladimír

V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s čerstvým prohlášením Charty 77.

Budeme tentokrát trochu věštit. Co čeká hnutí ANO po odchodu Andreje Babiše? Může hnutí vůbec přežít odchod svého majitele? A můžeme najít inspiraci v tom, jak své strany opouštěli dinosauři české politiky Václav Klaus a Miloš Zeman?

František Hovora během heydrichiády unikl gestapu jen o vlásek, pak se tři roky ukrýval. Po válce si v pardubické nádražní úschovně vyzvedl kufr. A v něm vzpomínky na své nejdražší, mnoho z nich během heydrichiády zahynulo na popravišti pardubického Zámečku.

Bývalý ředitel Vlastimil Stratílek starší v roce 1951 přišel do práce a slyšel: „Koukej odsud vypadnout!“ V ten den byl v továrně založené v roce 1899 jeho tatínkem a dědečkem pamětníka naposledy.

Bohuslav Vokoun se v osmi letech dostal do sirotčince Viléma Hartwiga v Horní Čermné na Pardubicku. Díky bohulibému zařízení se jeho smutek rozplynul. V roce 1939 se sem ale nastěhovali němečtí vojáci, vychovatelka pak děti odvedla do zařízení v protektorátu.

Poválečné„vyrovnávání účtů“, krutosti takzvaných partyzánů při odsunu; vylidněné, zničené obce. Poklidná zádumčivost Orlických hor skrývá pohnuté události. Klement Neugebauer by svoje dětství nechtěl prožít znovu, Orlické hory přesto stále považuje za svůj domov.

Vendulka Jozífová přišla na svět, když skončila druhá světová válka. Od raného dětství ji doma vštěpovali sokolské ideály. Ty si udržela i v dobách, kdy komunistická moc sokolům nepřála.

Zvláštní období. Dvě slova, která v devadesátých letech změnila život naprosté většiny obyvatel Kuby. Jak se Kubáncům žilo během desetileté ekonomické krize po rozpadu Sovětského svazu?

„Je mi líto, že se z totalitní doby dělá jen takový monolit bahna. Normalizace byla velmi komplikovaná, ale i tenkrát se daly prosadit věcí, které měly hodnotu.“