Všechny články

Osvobození Československa Rudou armádou znamenalo tragédii pro ruské emigranty, kteří našli v Československu útočiště ve 20. letech před bolševickým terorem.

V roce 1969 se stala mistryní Evropy v běhu na 1500 metrů, navíc ve světovém rekordu. Osmkrát vytvořila národní rekord a desetkrát se stala mistryní Československa navzdory mnoha zdravotním komplikacím.

Pro většinu Čechů znamenal 8. květen 1945 úlevu a radost. Německou rodinu Fritschových to nejhorší teprve čekalo. Otřesné podmínky sběrného tábora pro Němce přežil jen třináctiletý Hugo.

Odpoledne 8. května 1945 projely Terezínem první jednotky Rudé armády postupující na Prahu. Osvobození však utrpění vězňů neukončilo, v táboře v té době kulminovala epidemie skvrnitého tyfu.

Mezi 10. až 12. květnem 1960 vyšli z vězení političtí vězni, kteří strávili v drsných podmínkách komunistických lágrů i deset let na základě vykonstruovaných obvinění – letci a vojáci bojující na západní frontě, řeholníci a řeholnice, skauti, sedláci a mnozí další.

Legenda československé cyklistiky Jaroslav Cihlář se zapojil na konci války do Pražského povstání, které vypuklo v sobotu 5. května.

Dne 25. listopadu 1953 přijelo do Pivína nedaleko Prostějova několik černých aut, obsazených policisty. Ludmile Zouharové (tehdy Švédové) bylo sedm let.

Dne 2. května 1955 byli na Pankráci popraveni tři členové odbojové skupiny bratří Mašínů: Václav Švéda (34 let), Zbyněk Janata (23 let) a Ctibor Novák (52 let), strýc bratrů Mašínů.

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vznikl 27. dubna 1978 v reakci na vlnu zatýkání signatářů Charty 77. Dana Němcová patřila mezi nejaktivnější bojovnice za práva nespravedlivě stíhaných.

Disident Pavel Wonka se stal 26. dubna 1988 poslední obětí komunistického režimu. Za dosud nevyjasněných okolností zemřel utýraný komunistickým aparátem v cele vazební věznice. Pavel Wonka se narodil před 70 lety.

František Wiendl strávil komunistických lágrech přes deset let. Odsoudili ho za velezradu, pomáhal totiž jiným přes hranice do svobodného světa.

Do ďábelské pasti StB padl jako první 23. dubna 1948 zakladatel firmy ETA Jan Prošvic.

Jan Haluza byl tvrdě potrestán za to, že v roce 1948 odmítl vstoupit do KSČ. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k šesti letům vězení za údajnou protistátní a rozvratnou činnost

Jako jediný pomáhal s přípravou Emilu Zátopkovi, na rozdíl od něj nevstoupil do KSČ a zažil nelidské mučení. V komunistických vězeních a lágrech strávil osm let. 20. července si připomínáme 70 let od Zátopkova triumfu v Helsinkách. Příběh Jana Haluzy k němu patří.

Těsně před koncem války vypálily jednotky SS osady za to, že jejich obyvatelé pomáhali partyzánům. Od 19. dubna do 2. května zemřelo krutou smrtí přes 80 obyvatel pasekářských osad.

Nástup Gustáva Husáka do vedení KSČ 17. dubna 1969 znamenal začátek tzv. normalizace a trestání oponentů režimu.

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 přepadli příslušníci SNB, StB a Lidových milicí 75 klášterů mužských řádů.

Po rozehnání salesiánského domu a internaci představených v dubnu 1950 se Miloslav Frank tajně se dál připravoval na kněžství.

Na olympiádě v Mexiku v říjnu 1968 gymnastka Věra Čáslavská odvrátila hlavu při sovětské hymně před milióny diváků.