Všechny články

Na olympiádě v Mexiku v říjnu 1968 gymnastka Věra Čáslavská odvrátila hlavu při sovětské hymně před milióny diváků.

O významu kaváren hovořil v rozhovoru, který jsme s ním natočili v březnu 2010 v jeho kanceláři ve Voršilské ulici.

Ze vzpomínkové akce ke 20. výročí sebeupálení Jana Palach 15. ledna 1989 se stala série protirežimních demonstrací.

Olbram Zoubek se rozhodl sejmout posmrtnou masku Jana Palacha, aby umocnil a uchoval jeho poselství.

Evangelický farář Jakub S. Trojan vzpomínal, jak se připravoval na pohřeb, o který ho poprosila maminka Jana Palacha.

Naprostá většina československých umělců odsoudila 28. ledna 1977 v Národním divadle Chartu 77 podepsáním tzv. Anticharty.

Sovětští vojáci našli ve vyhlazovacím komplexu zhruba 7000 vězňů. Jedním z nich byl tehdy čtrnáctiletý Tomáš Radil.

Dagmar Procházková zažila bombardování Prahy Američany na Karlově náměstí, které patřilo k nejvíce zasaženým místům.

Hokejisté Jan „Gusta“ Havel a Jiří Holík vzpomínají na slavnou výhru nad SSSR 28. března 1969.

Vzpomínky na středu 15. března 1939, kdy na zbytek českého území vstoupila německá armáda.

Z návštěvy Michaila Gorbačova a jeho ženy Raisy 9. až 11. dubna 1987 měli větší radost občané Československa než zdejší komunisté, kteří se jeho reforem obávali.

Na prvomájovou oslavu roku 1987 dorazili Rudolf Bereza a Tomáš Hradilek s transparentem: „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“.

Na Velký pátek 4. dubna 1969 se v Jihlavě upálil Evžen Plocek. Devětatřicetiletý reformní komunista tak dal najevo nesouhlas se sovětskou okupací.

Českobudějovickým nádražím se 30. března 1974 rozléhal zoufalý křik a zuřivý štěkot. Místní esenbáci si vyřizovali účty s návštěvníky undergroudového koncertu v nedalekém Rudolfově.

Následných oslav zneužila Státní bezpečnost. „Najednou to cinklo, řinčela výkladní skříň a Aeroflot byl zdemolován,“ vzpomínal Vít Ryšánek, který slavil druhou porážku Sovětů na Václavském náměstí.

Legendární sparťanský útočník Jan "Gusta" Havel zažil euforii dvojitého vítězství nad Sovětským svazem na mistrovství světa v březnu 1969.

Tři roky a čtyři měsíce se malá Eva Zweigenthalová, po otci židovská holčička, schovávala za nacistické okupace v domě vranovského poštmistra pana Kůrky.

Komunistická moc trestala za kritiku i mrtvé. Dne 16. března 1977 znesvětila i tak intimní obřad, jakým je pohřeb – na hřbitově břevnovského kláštera narušila poslední rozloučení s filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou.

15. března 1939 začala okupace zbytku českého území německou armádou, o den později byl nad ním vyhlášen tzv. protektorát Čechy a Morava, který byl přímo vtělen do územního rámce říše a zanikl spolu s ní na konci války.