Všechny články

Rozhodující moment sametové revoluce nastal v pondělí 27. listopadu v poledne. Do dvouhodinové stávky se zapojilo 75% občanů po celé republice a většina továren. Komunistický režim kapituloval pod tlakem dělníků, na které nejvíce spoléhal.

Jedna z prvních profesionálních pěstounek v SOS vesničce v Doubí Eva Borková vzpomínala, jak komunistický aparát celou dobu normalizace čekal na záminku dětské vesničky zrušit.

Obnova právního státu patřila k hlavním polistopadovým úkolům. V jakém postavení byli za normalizace soudci a advokáti? Jak proběhla očista justice od zkompromitovaných lidí?

Od 17. listopadu 1989 se traduje, že komunismus „zbourali studenti“. Jak to ale vlastně bylo? Vládla na vysokých školách proreformní a protirežimní atmosféra? Nebo do poslední chvíle představovaly spíše konformní složku společnosti?

Vyzvánění zvonů, projekce na Národní třídě v 17.00, 18.45 a 20.00, ocenění pěti statečných z ČR, Slovenska, Polska, Německa a Maďarska v Národním divadle, koncerty, výstavy a další akce po celé republice #nezapomeňme.

„Sedmnáctý listopad byla ta zápalná bomba, která to odpálila, ale musím říct, že my jako organizátoři jsme s tím nepočítali,“ uvedla Monika MacDonagh Pajerová, jedna z organizátorů studentského shromáždění na Albertově.

Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří zasahovali proti demonstrantům, se říkalo mlátičky. Účastnili se i brutálního zákroku 17. listopadu 1989. Jak svou roli hodnotí po 30 letech?

Jakmile přistálo v neděli 9. prosince 1984 v Praze letadlo z Říma, ve kterém seděla Agnesë Gonxhe Bojaxhiu, známá jako Matka Tereza, zahájila Státní bezpečnost sledovací akci, která trvala po celou dobu její třídenní návštěvy ČSSR.

Něco přes tři tisíce žen vstoupilo v letech 1943–1944 do Československé jednotky v SSSR. Podkarpatské Rusínky, Volyňské Češky, dělnice z továren, vězeňkyně gulagů.

Do činnosti Občanského fóra (OF) se zapojil až sedmý den sametové revoluce, v předvečer demonstrace na Letné, na jejímž programu se podílel.

Socialistický svaz mládeže patřil k nejvýraznějším organizacím komunistického zřízení. Měl být mimo jiné „přípravkou“ na členství v KSČ a také nástrojem pro ovlivňování života mladých lidí. Někteří svazáci však sehráli nezanedbatelnou roli při pádu režimu…

Václav Havel ho předehrou sametové revoluce. Na „přehlídku nezávislé československé kultury“ přijely do polské Wrocławi dva týdny před 17. listopadem tisíce Čechů a Slováků.

Smutná zpráva přišla ze Slovenska, kde žil Bernard Papánek u své dcery. Zemřel 21. ledna, čtyři dny po svých 101. narozeninách. Bojoval u Tobrúku i Dunkerque.

Anně Tesařové-Koutné, kdysi plné ideálů o sociální spravedlnosti, zničil komunismus život pro nesouhlas se sovětskou okupací a kvůli šíření „protistátních tiskovin“ zavraždil i manžela.

"Činit dobro, to člověka dělá šťastným. Šťastný nemůže být člověk, když někomu ubližuje," vyznává se skaut Eduard Marek. Nacisté ho stíhali za pomoc Židům, komunisté za pomoc pronásledovaným a vedení dětí ke skautingu.

Po listopadu 1989 ovládla Československo do té doby nemyslitelná svoboda a zasáhla všechny oblasti života. Otevřely se hranice, bez omezení se rozvíjel kulturní a společenský život – a ve velkém se rozjel i obchod s drogami, které k té svobodě patřily.

Pád komunistického režimu a jeho ideologie udělal pronásledovaného chartistu a spisovatele Karola Sidona, jak říká, šťastným. Doufal, že už navždy. Jeho židovského otce umučila v Terezíně nacistická totalita. Dnes ale říká, že se mýlil.

"Estébáky mé mlčení přivádělo v zuřivost. Dávali mi do žeber a prý mně teď ani ten můj Bůh nepomůže. Řekl jsem jim, že všechno vidí... a oni se podívali do okna a chvíli do něj koukali. Bylo na nich vidět, jak jsou pověrčiví, říká dnes už s úsměvem biskup Malý.

Soukromé podnikání patřilo k hlavním výdobytkům svobody, kterou přinesl listopad 1989. Mnozí obstáli a vybudovali fungující firmy, řadu nových podnikatelů však „divoká“ 90. léta semlela.