Všechny články

Krátce po osvobození přivedli rodiče tehdy desetileté Evě Lukášové novou „starší sestru“. Jmenovala se Ilse Eichnerová, byla to dcera jejich židovských přátel, která jako jediná z rodiny přežila holocaust.

Čeští disidenti, oslněni polským protikomunistickým hnutím, iniciovali na konci 70. let setkání českých a polských disidentů na hranicích. Místa v horách, kde si disidenti vyměňovali samizdaty, dohodli tajnými kódy.

Do ghetta v Lodži mířily první transporty Židů z Protektorátu Čechy a Morava. Z pěti tisíc, kteří do Lodže dorazili na podzim roku 1941, se jich konce války dožilo pouhých 277.

Nejkrvavější bitva druhé světové války skončila porážkou německé armády, která do té doby postupovala Evropou bez větších potíží. Sovětské vítězství nacistické Německo šokovalo, bitva se stala začátkem konce Hitlera.

Ústřední výbor KSČ na svém zasedání 29. ledna 1970 rozhodl o tzv. výměně členských legitimací.

Dne 28. ledna 1977 vyvrcholila masivní pomlouvačná kampaň proti Chartě 77 shromážděním umělců v Národním divadle, na kterém odsoudili Chartu 77 podpisem tzv. Anticharty.

„Čin Jana Palacha nese v sobě i velké poselství naděje. Chtěl vyburcovat naše svědomí, chtěl protestovat proti naší malověrnosti a onomu stavu, který se nebezpečně blíží lhostejnosti,“ pronesl evangelický farář Jakub S. Trojan nad hrobem Jana Palacha.

V Osvětimi jako šestnáctiletý chodil na práci do továrny a těžce tehdy nesl, že místní lidé se od něj odvracejí, místo aby mu pomohli. I proto později sám pomáhal českému disentu. Jiří Brady by se letos 9. února dožil 95 let.

V neděli 15. ledna 1989 se představitelé nezávislých iniciativ pokusili uctít na Václavském náměstí památku Jana Palacha. „Bezpečnostní“ složky proti nim a všem přítomným zasáhly. Následovaly další demonstrace, opět surově potlačované.

V neděli 18. ledna 1942 začaly transporty plzeňských Židů. Přípravy popsala ve svém deníku dvanáctiletá Věra Kohnová. Se svou rodinou nastoupila do vlaku 22. ledna 1942, všichni zahynuli.

Sedm lednových dnů roku 1989, během nichž se probudila česká veřejnost, dostalo název Palachův týden. Od 15. do 21. ledna se na Václavském náměstí sešli lidé, aby protestovali proti potlačení vzpomínkové akce k uctění památky Jana Palacha.

V neděli 19. ledna 1969 zemřel student Jan Palach, tři dny poté, co se upálil na Václavském náměstí, aby probudil českou společnost upadající do letargie po srpnové okupaci.

V pátek 17. listopadu 1939 probudily studenty ve vysokoškolských kolejích v Praze, Brně a Příbrami výstřely z kulometů a křik.

Pohřeb studenta medicíny Jana Opletala, který zemřel na následky střelby do studentů při demonstraci 28. října 1939, se stal studentským protestem proti německé okupační moci.

Dne 24. listopadu 1941 v pět hodin ráno vyjela z Prahy do Terezína skupina 342 židovských mladíků, kteří měli připravit terezínské ghetto pro příjezd jeho obyvatel.

Pražský soud vynesl 23. září 1976 mírnější rozsudky, než původně normalizační režim plánoval. Hudebníky od exemplátních trestů zachránila podpora významných osobností. Proces navíc stmelil opozici a vedl ke vzniku Charty 77.

O Chartě 77 by se nikdo nemusel dozvědět. StB by s jejími signatáři a mluvčími rychle zatočila, kdyby se nepodařilo její prohlášení propašovat do zahraničí a tady je publikovat.

Byla na ně upřena nejen pozornost zahraničních politiků a médií, ale především StB. Byli neustále sledováni, kdykoli jim hrozilo zatčení, domovní prohlídky, výslechy.

Poprvé v období normalizace se lidé mohli sejít na povoleném shromáždění 10. prosince 1988. Stalo se tak u příležitosti 40. výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv a díky francouzskému prezidentovi.