Všechny články

Dagmar Procházková zažila bombardování Prahy Američany na Karlově náměstí, které patřilo k nejvíce zasaženým místům.

Hokejisté Jan „Gusta“ Havel a Jiří Holík vzpomínají na slavnou výhru nad SSSR 28. března 1969.

Vzpomínky na středu 15. března 1939, kdy na zbytek českého území vstoupila německá armáda.

Z návštěvy Michaila Gorbačova a jeho ženy Raisy 9. až 11. dubna 1987 měli větší radost občané Československa než zdejší komunisté, kteří se jeho reforem obávali.

Na prvomájovou oslavu roku 1987 dorazili Rudolf Bereza a Tomáš Hradilek s transparentem: „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“.

Na Velký pátek 4. dubna 1969 se v Jihlavě upálil Evžen Plocek. Devětatřicetiletý reformní komunista tak dal najevo nesouhlas se sovětskou okupací.

Českobudějovickým nádražím se 30. března 1974 rozléhal zoufalý křik a zuřivý štěkot. Místní esenbáci si vyřizovali účty s návštěvníky undergroudového koncertu v nedalekém Rudolfově.

Následných oslav zneužila Státní bezpečnost. „Najednou to cinklo, řinčela výkladní skříň a Aeroflot byl zdemolován,“ vzpomínal Vít Ryšánek, který slavil druhou porážku Sovětů na Václavském náměstí.

Legendární sparťanský útočník Jan "Gusta" Havel zažil euforii dvojitého vítězství nad Sovětským svazem na mistrovství světa v březnu 1969.

Tři roky a čtyři měsíce se malá Eva Zweigenthalová, po otci židovská holčička, schovávala za nacistické okupace v domě vranovského poštmistra pana Kůrky.

Komunistická moc trestala za kritiku i mrtvé. Dne 16. března 1977 znesvětila i tak intimní obřad, jakým je pohřeb – na hřbitově břevnovského kláštera narušila poslední rozloučení s filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou.

15. března 1939 začala okupace zbytku českého území německou armádou, o den později byl nad ním vyhlášen tzv. protektorát Čechy a Morava, který byl přímo vtělen do územního rámce říše a zanikl spolu s ní na konci války.

Až do 15. března 1939 prožívala Doris Schimerlingová šťastné dětství v Brně. Po okupaci byla kvůli svému židovskému původu vyloučena z gymnázia.

Středa 15. března 1939 se vryla do paměti mnoha pamětníků: strašné počasí, výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích, plakající rodiče, vlastenecké projevy učitelů, pocity beznaděje a strachu.

Třináct dní po komunistickém převratu byl ministr zahraničí Jan Masaryk nalezen mrtev pod oknem své koupelny na nádvoří Černínského paláce. Poslední vyšetřování bylo v roce 2003 uzavřeno jako vražda provedená neznámými pachateli.

Po celé zemi, na všech budovách musely být vyvěšeny na půl žerdi československé a sovětské vlajky a smuteční černé prapory. Ve výkladních skříních nesmělo být nic jiného než portrét J. V. Stalina ve smuteční úpravě, Stalinova busta a odkazy na jeho dílo.

25. únor 1948 tragicky poznamenal životy statisíců Čechů. 248 bylo popraveno, do věznic putovalo 200 000 osob, 4495 ve věznicích zemřelo, 170 938 občanů uprchlo a 280 bylo zabito při pokusu přejít hranice.

Před 50 lety vzplála Pochodeň č. 2. V průchodu domu č. 39 na Václavském náměstí se zapálil Jan Zajíc, symbolicky přesně měsíc po pohřbu Jana Palacha a v den 21. výročí komunistického převratu. 

Jan Sedláček nechtěl do JZD. Policie u něj našla ilegální literaturu a Chartu 77. Zavřeli ho za rozkrádání socialistického majetku.