„Dodnes je mi zle, když slyším Urválkův hlas,“ říká dcera Eduarda Goldstückera
Anna Grušová a Helena Vávrová se narodily v prominentní rodině obklopeny vzdělaností a dobrými styky svých rodičů. Dramatický zvrat kariéry jejich otce Eduarda Goldstückera z nich však záhy udělal dcery politického vězně. Obě svěřily své vzpomínky Paměti národa.
Na „lodi sebevrahů“ prchali před nacisty. Z Prahy až na ostrov Mauricius... (Ukázka)
Během plavby posádka lodi zradila, námořníci hodili palivo do moře a utekli; pak lidé na palubě prožili epidemii tyfu, viděli výbuch zaoceánského parníku, který je měl zachránit. Anina Korati utíkala před holocaustem a její anabáze připomíná dobrodružný román.
Modlila jsem se, aby mě Bůh z děcáku vysvobodil, ale nic se nedělo
Za prvních dvanáct let komunistické totality se počet dětí v dětských domovech zvýšil patnáctinásobně. Odebrání dítěte byl nejen nejčastější nástroj, jímž stát řešil jakékoliv problémy v rodinách, ale také mocná hrozba pro rodiny politických odpůrců.
„Picasso, to se nesmělo ani vyslovit,“ vzpomínala kreslířka Jitka Svobodová
Komunistická cenzura v době normalizace ji přivedla k médiu, které se stalo jejím nejoblíbenějším výrazovým prostředkem: kresbě obyčejnou tužkou.
Jiří Kovanda: „Chtěl jsem nabourávat ta brnění, která na veřejnosti nosíme.“
Performer a konceptuální umělec objevoval principy své tvorby bez jakéhokoli formálního výtvarného vzdělání. Přesto patří k nejúspěšnějším českým umělcům v celosvětovém měřítku.
Vnitřní svoboda kreseb Inge Koskové. A meditace díky tvorbě…
Kreslířka původem z Olomouce zasvětila svůj život rychlé, impulzivní kresbě, ale i výchově nových výtvarných talentů. „Na dobrém realismu není nic špatného, ale člověk potřeboval vědět víc,“ říká.
„Abbé“ Libánský: „Lidi v undergroundu si prostě jen chtěli dělat svoje“
Jaroslav Libánský s romantickou přezdívkou „Abbé“ na svých fotografiích zachycoval život pražského undergroundu v sedmdesátých a začátkem osmdesátých let. Represe nemohly udolat sounáležitost tohoto společenství.
Libuše Jarcovjáková – „Bála jsem se lidí. Tak proto ty fotky zezadu…“
Obyčejnost, syrovost a autenticita fotografií Libuše Jarcovjákové ji dlouho odsouvaly na okraj uměleckého světa. Plného uznání se dočkala až v současnosti.
Kurt Gebauer: „Nemohl jsem se s tímto státem ztotožnit, a vytvořil jsem si svůj“
Sochař a pedagog Kurt Gebauer provokoval svou kreativitou od dětství. V době normalizace odešel do vnitřní emigrace, jeho „Stát Gebauer“ měl vlastní hospodářství i hymnu.
„V obrazu dáváte barvám hranice a zákonitost,“ říká výtvarnice Květa Pacovská
Hravost, kreativita, ale i pracovitost a disciplína – to jsou umělecká přikázání malířky a ilustrátorky dětských knih Květy Pacovské. Seriál Umění v izolaci, 3. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?
Milan Knížák: „Jediný klan, jehož jsem členem, se jmenuje Milan Knížák“
Tento výtvarník a performer vždy vystupoval jako solitér a odpůrce čehokoli oficiálního. Po roce 1989 pak ale stanul v čele dvou institucí: Akademie výtvarných umění a Národní galerie. Seriál Umění v izolaci, 2. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?
František Skála: „Dětská hra je vážná a seriózní práce“
Malíř, ilustrátor, performer, zpěvák a hudebník – všechny žánry ale mají jedno společné: nechávají tryskat radost Františka Skály z kreativity a ničím neohraničené hravosti. Seriál Umění v izolaci, 1. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?
Máma disidentka. „Bylo to kvůli nim. Aby děti věděly, že mají důstojnost.“
Teplé večeře, klid a pohoda, víkend na chalupě. Matky z disentu svým dětem tyto věci často nedopřály. Zato jim dokázaly předat hodnoty, které jsou pro ně i po půl století stále důležité.
Na zámku se zase svítí! V českém lese pan hrabě po 50 letech cítil, že je doma
Karel Schwarzenberg, Hugo Mensdorff-Pouilly… Nedávno odešly dvě významné osobnosti a jejich úmrtí vneslo do veřejné debaty téma české šlechty a její role v minulosti i dnes. Přinášíme vám příběh jejich generačního souputníka Jana Podstatzkého-Lichtensteina.
Měsíc nahý v chladné polstrované samotce. Vasyl byl v nejtvrdším ruském zajetí
Pravoslavný kněz Vasyl Vyrozub dodával ukrajinským vojákům odvahu i v těch nejtěžších situacích. Po jejich boku prožil zajetí, mučení a desítky dnů neslýchaných útrap. 17. listopadu získává Cenu Paměti národa.
„Utrpení civilistů nelze tolerovat,“ říká generálmajor Bohuslav Dvořák
Do armády vstoupil proto, aby si splnil sen o létání. Po roce 1989 se však jako voják stal svědkem bolestných následků konfliktů a válek v Bosně a Hercegovině, v Albánii a v Afghánistánu.
„Pronásledovaní u nás měli dveře otevřené,“ říká laureátka Ceny Paměti národa
V době nejtvrdšího stalinismu poskytli rodiče Márie Šidové útočiště knězi, který uprchl z vězení. Ona sama pak tajně doručovala jeho zprávy řeholním sestrám. 17. listopadu převezme Cenu Paměti národa.
„Luther“ Litomiský podepsal Chartu, odmítl udávat. Dostal tři roky na Borech
O Janu Litomiském jeho přátelé mluví jako o výjimečném člověku: vzdělaném, veselém a laskavém, pohostinném. Jako o hluboce věřícím evangelíkovi s buldočí povahou. Nezlomili ho vyšetřovatelé StB ani bachaři na Borech.
Dvacet minut mezi životem a smrtí. Vítejte na palubě lodi Patria! Jde ke dnu...
Během několika krátkých měsíců se z pražských gymnazistů stali vyhladovělí, špinaví uprchlíci. Po katastrofě lodi Patria jim zbylo jen to, co právě měli na sobě. Přečtěte si ukázku z románu Barbory Šťastné Hotel Atlantic.
Přítel zradí, nepřítel zabije. Lhostejný vždy souhlasí... Zemřela Otta Bednářová
Nikdy nebyla lhostejná. Vždy se stavěla za práva slabších ať už jako novinářka, disidentka nebo členka Výboru dobré vůle. Otta Bednářová zemřela 5. září roku 2023 ve věku 96 let.
