Barbora Šťastná

Anna Grušová a Helena Vávrová se narodily v prominentní rodině obklopeny vzdělaností a dobrými styky svých rodičů. Dramatický zvrat kariéry jejich otce Eduarda Goldstückera z nich však záhy udělal dcery politického vězně. Obě svěřily své vzpomínky Paměti národa.

Během plavby posádka lodi zradila, námořníci hodili palivo do moře a utekli; pak lidé na palubě prožili epidemii tyfu, viděli výbuch zaoceánského parníku, který je měl zachránit. Anina Korati utíkala před holocaustem a její anabáze připomíná dobrodružný román.

Za prvních dvanáct let komunistické totality se počet dětí v dětských domovech zvýšil patnáctinásobně. Odebrání dítěte byl nejen nejčastější nástroj, jímž stát řešil jakékoliv problémy v rodinách, ale také mocná hrozba pro rodiny politických odpůrců.

Komunistická cenzura v době normalizace ji přivedla k médiu, které se stalo jejím nejoblíbenějším výrazovým prostředkem: kresbě obyčejnou tužkou.

Performer a konceptuální umělec objevoval principy své tvorby bez jakéhokoli formálního výtvarného vzdělání. Přesto patří k nejúspěšnějším českým umělcům v celosvětovém měřítku.

Kreslířka původem z Olomouce zasvětila svůj život rychlé, impulzivní kresbě, ale i výchově nových výtvarných talentů. „Na dobrém realismu není nic špatného, ale člověk potřeboval vědět víc,“ říká.

Jaroslav Libánský s romantickou přezdívkou „Abbé“ na svých fotografiích zachycoval život pražského undergroundu v sedmdesátých a začátkem osmdesátých let. Represe nemohly udolat sounáležitost tohoto společenství.

Obyčejnost, syrovost a autenticita fotografií Libuše Jarcovjákové ji dlouho odsouvaly na okraj uměleckého světa. Plného uznání se dočkala až v současnosti.

Sochař a pedagog Kurt Gebauer provokoval svou kreativitou od dětství. V době normalizace odešel do vnitřní emigrace, jeho „Stát Gebauer“ měl vlastní hospodářství i hymnu.

Hravost, kreativita, ale i pracovitost a disciplína – to jsou umělecká přikázání malířky a ilustrátorky dětských knih Květy Pacovské. Seriál Umění v izolaci, 3. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?

Tento výtvarník a performer vždy vystupoval jako solitér a odpůrce čehokoli oficiálního. Po roce 1989 pak ale stanul v čele dvou institucí: Akademie výtvarných umění a Národní galerie. Seriál Umění v izolaci, 2. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?

Malíř, ilustrátor, performer, zpěvák a hudebník – všechny žánry ale mají jedno společné: nechávají tryskat radost Františka Skály z kreativity a ničím neohraničené hravosti. Seriál Umění v izolaci, 1. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?

Teplé večeře, klid a pohoda, víkend na chalupě. Matky z disentu svým dětem tyto věci často nedopřály. Zato jim dokázaly předat hodnoty, které jsou pro ně i po půl století stále důležité.

Karel Schwarzenberg, Hugo Mensdorff-Pouilly… Nedávno odešly dvě významné osobnosti a jejich úmrtí vneslo do veřejné debaty téma české šlechty a její role v minulosti i dnes. Přinášíme vám příběh jejich generačního souputníka Jana Podstatzkého-Lichtensteina.

Pravoslavný kněz Vasyl Vyrozub dodával ukrajinským vojákům odvahu i v těch nejtěžších situacích. Po jejich boku prožil zajetí, mučení a desítky dnů neslýchaných útrap. 17. listopadu získává Cenu Paměti národa.

Do armády vstoupil proto, aby si splnil sen o létání. Po roce 1989 se však jako voják stal svědkem bolestných následků konfliktů a válek v Bosně a Hercegovině, v Albánii a v Afghánistánu.

V době nejtvrdšího stalinismu poskytli rodiče Márie Šidové útočiště knězi, který uprchl z vězení. Ona sama pak tajně doručovala jeho zprávy řeholním sestrám. 17. listopadu převezme Cenu Paměti národa.

O Janu Litomiském jeho přátelé mluví jako o výjimečném člověku: vzdělaném, veselém a laskavém, pohostinném. Jako o hluboce věřícím evangelíkovi s buldočí povahou. Nezlomili ho vyšetřovatelé StB ani bachaři na Borech.

Během několika krátkých měsíců se z pražských gymnazistů stali vyhladovělí, špinaví uprchlíci. Po katastrofě lodi Patria jim zbylo jen to, co právě měli na sobě. Přečtěte si ukázku z románu Barbory Šťastné Hotel Atlantic.