Dvaasedmdesátiletý Kratochvíl je dnes uznávaným filosofem, autorem řady knih, například té s názvem „Pramen poznání: Zapomenuté nauky řeckých křesťanů“ zabývající se myšlenkovými tradicemi raného křesťanství. Donedávna vedl katedru filosofie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Nezmíním se ani při zpovědi
Před rokem 1989 Zdeněk Kratochvíl žil dvojí život. Na jedné straně byl tichým katolíkem, teologem, intelektuálem, přátelským a pozorným člověkem. Na straně druhé to byl tajný agent StB, který se ovšem přátelil s mnoha profesory v disentu, byli to například Radim Palouš, Zdeněk Neubauer, Václav Benda či Daniel Kroupa, pro StB tak mohl získávat jinak nedostupné informace o bytových seminářích. Udával přátele, u kterých bydlel. Investigativní redaktorka Paměti národa Hana Čápová na pozadí dokumentů StB a svědectví disidentů požádala filosofa Zdeňka Kratochvíla o rozhovor. Jeho reakce překvapila celou redakci: na emailovou žádost odpověděl obratem, přišel do nahrávacího studia a víc než dvě hodiny vyprávěl a odpovídal na otázky, které se týkaly jeho spolupráce se Státní bezpečností.
Tato represivní složka totalitního Československa se o Zdeňka Kratochvíla začala zajímat v roce 1975 po jeho vyloučení z bohoslovecké fakulty v Litoměřicích. Důvodem tohoto vyloučení byla především kritičnost mladého, moderně uvažujícího budoucího kněze k vedení školy a k normalizačním poměrům na fakultě.
Zaujal vás příběh a chcete se podívat na videa z výpovědi Zdeňka Kratochvíla? Chcete vědět, jak zpětně hodnotí své udání na výtvarníka Jana Medka, když přitom rodina Medkových nechala Zdeňka u sebe bydlet? Ublížil udáváním filozofovi Zdeňku Neubauerovi? Předplaťte si Magazín a dočtěte si ho!
