„Všichni si počínají při výsleších nejenom slušně, nýbrž dokonce často servilně. Svým chováním chtějí vzbudit dojem, že nejsou surový SS, nýbrž obyčejní, prostí lidé. A tak se u jednoho nebo druhého občas objeví v oku slza,“ tak chování nacistických špiček popisoval československý vyšetřovatel Bohuslav Ečer.
Jeden z nejsledovanějších poválečných procesů se týkal státního ministra K. H. Franka. Henleinův „černý stín“ a obávaný kat českého národa, sebevědomý, nepřístupný a pánovitý Frank se před soudem proměnil k nepoznání. Vinu do samého konce odmítal. Muž, který měl nejvyšší výkonnou moc v protektorátu a zodpovídal za veškeré represe vůči českému lidu, najednou vystupoval pokorně a vstřícně.
vysvětluje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „Jejich obhájci se snažili přesvědčit žalobce, že byli pouze nástroji toho režimu a že oni sami nemůžou nést odpovědnost za zločiny proti lidskosti.“
V případě K. H. Franka se český národ nakonec dočkal spravedlnosti. Frank byl odsouzen a popraven v květnu 1946. Mnoho dalších viníků trestu ale uniklo.
Jaký byl třeba osud obávaného terezínského dozorce Stefana Rojka? Uslyšíte v novém díle Hlasů paměti s Lucií Kocovou a Mikulášem Kroupou.
Přidejte se do ⇒Klubu přátel Paměti národa a pomozte natáčet další příběhy.
Děkujeme, že spolu s námi uchováváte českou historickou zkušenost.
