Zakladatel prvního československého stíhacího křídla britské RAF mezi piloty patřil k elitě. Vojenskou dráhu našeho nejúspěšnějšího stíhače v bitvě o Francii známe, o jeho životní cestě ale víme málo. Změňme to. V kokpitu stíhacího Spitfiru zahynul v červnu 1942.
Je to jako skládat střepy roztříštěné paměti. Postupně je hledáme, abychom z nich mohli sestavit skutečný příběh letce a člověka Aloise „Ámose“ Vašátka.
Vytváříme knihu, která se stane umělecko-dokumentární reflexí života jedné z nejvýznamnějších postav našeho letectví. Ámos byl excelentním bojovým pilotem a zakladatelem i velitelem prvního československého stíhacího křídla – Exeter (Czechoslovak) Wing. Byl držitelem několika válečných křížů a medailí za statečnost, zemřel v pouhých třiatřiceti letech 23. června 1942 v boji s německou letkou. Byť je jeho vojenská kariéra zmapována důkladně, velice málo toho víme o něm jako o člověku. O dětství, dospívání, roli učitele, o jeho povaze. O tom, jaký skutečně byl.
Připravovaná kniha AMOS bude umělecko-dokumentární výpovědí o lidskosti a charakteru legendárního pilota a zakladatele prvního československého stíhacího křídla britské RAF. Chceme zaplnit bílá místa jeho života. Pomozte nám dohledat chybějící dokumentární materiál!
Kniha ve své konečné podobě bude obsahovat desítky nově digitalizovaných fotografií i dosud nepublikované písemné dokumenty včetně osobní korespondence, budou v ní soukromé deníkové zápisky, jež dosud znala pouze rodina.
„Dopisy, které se nám již podařilo získat od Vašátkova syna, odhalují ‚Ámosovu‘ duši, jeho pokoru, a především pevnou vazbu k vlastní rodině. Kdyby nebylo upřímného tepajícího srdce, nebylo by ani pevné ruky na kniplu bojové stíhačky. A Vašátko zkrátka byl velmi chytrým a citlivým člověkem.“
Jan Matoušek, grafický designér a autor konceptu knihy
Svým netradičním tematickým pojetím a formálním provedením v podání grafické designérky Zuzany Lednické má publikace potenciál zaujmout mnoho čtenářů – od zájemců o historii a aviatiku přes milovníky poezie a reportážní fotografie až po sběratele knižního designu. Textovou část publikace, která nové objevy uvede do historického kontextu, obstará František Štambera, vedoucí dokumentaristického týmu Paměti národa.
Máte-li fotografie či písemné dokumenty týkající se Vašátkova života nebo jste znali či stále znáte Vašátkovi příbuzné a známé, neváhejte a ozvěte se nám na adresu amosvasatko@gmail.com. Budeme rádi za cokoliv, co nám pomůže vyplnit bílá místa z období Ámosova života, které mělo zásadní dopad na formování jeho osobosti. Geograficky viděno se toto období odehrávalo na trase Čelákovice – Solnice – Týniště nad Orlicí – Hradec Králové – Litoměřice – Olomouc.
KDO BY ALOIS „ÁMOS“ VAŠÁTKO?
Pocházel z rodu vojáků a dělal mu čest. Oba strýcové bojovali v čs. legiích v Rusku a otec byl za Velké války těžce zraněn. Alois se narodil 25. srpna 1908 v Čelákovicích u Prahy. Po studiích působil jako učitel v Litoměřicích na české menšinové škole. Civilní kariéru ale vyměnil za vojenskou a stal se důstojníkem dělostřelectva. Táhlo ho to však do mraků. V listopadu 1937 se stal velitelem pozorovací letky v Olomouci. V červenci 1939 překročil hranice okupované vlasti a v Polsku se přidal ke vznikajícímu zahraničnímu odboji. Záhy odplul s dalšími letci do Francie, kde absolvoval stíhací výcvik. V průběhu těžkých pěti týdnů na francouzské frontě se Vašátko proslavil nekompromisním způsobem boje bez ohledu na nebezpečí. Účastnil se tehdy celkem 38 misí, a s dvanácti sestřely se stal nejúspěšnějším československým stíhačem v bitvě o Francii.
Vašátko, přezdívaný Ámos, měl přirozený řídící talent. Byl přísný k sobě i ke svému okolí, jeho charisma, poctivost, smysl pro spravedlnost a tvrdou práci mu zcela přirozeně získaly respekt jak u podřízených, tak později u britských velitelů.
Po kapitulaci Francie přelétl se svou jednotkou do Afriky, s ní později odplul do Británie, kde vstoupil do řad královského letectva. Dne 8. října 1940 se podílel na na prvním úspěšném sestřelu vykonaném československou 312. stíhací peruti. V listopadu 1940 byl jmenován velitelem B-Flightu, od 5. června 1941 pak velel celé peruti.
Vašátko však mířil ještě mnohem dál a mnohem výš. Stal se hlavním propagátorem a organizátorem vzniku našeho československého stíhacího křídla složeného ze všech tří československých stíhacích perutí RAF (č. 310, 312 a 313). Od 1. května 1942 byl jeho prvním velitelem.
Zasazoval se o lepší postavení československých pilotů v systému britského letectva, o jejich strategičtější nasazení v rozsáhlejších stíhacích formacích. Za odvahu v boji mu prezident Edvard Beneš udělil Československý válečný kříž druhého a třetího stupně a Medaili za chrabrost.
Alois „Ámos“ Vašátko padl ve svých třiatřiceti letech 23. června 1942.
Líbí se vám tento text? Předplaťte si Magazín a přečtěte si další.
