Pamětníci

Výstava „Příběhy severních Čech – Zlomové okamžiky 20. století“ vás seznámí s příběhy spjatými s Libereckým a Ústeckým krajem. Připravila ji Paměť národa Severní Čechy, začtěte se teď do čtyř příběhů, které na výstavě také najdete.

Památníky holocaustu v Hodoníně u Kunštátu a Letech u Písku připomínají tragické osudy Romů a Sintů za druhé světové války. Karel Holomek se pobytu v koncentračním táboře se štěstím vyhnul.

Nechtěl studovat, díky tomu paradoxně měl nejlepšího učitele sanskrtu, jaký vůbec byl. Před listopadem 1989 praktikoval buddhismus v „disidentské“ kotelně. Až pak si dodělal maturitu a vystudoval. Jiří Holba, bývalý učitel buddhismu z FF UK, slaví sedmdesát let.

Německo už vědělo, že válku prohrává, smrtící soukolí koncentračních táborů ale běželo dál. Dokladem toho byla i Svatava u Sokolova, kde nacisté roku 1944 postavili ženský koncentrační tábor. Sedmého května jsme si připomněli 78. výročí jeho osvobození.

Hokejista Augustin Bubník byl s dalšími členy československé reprezentace pod vykonstruovanou záminkou odsouzen k těžkému žaláři. Jeho syn Gustav Bubník nyní připomene jejich příběh účastí na Běhu pro Paměť národa.

Když se druhá světová válka chýlila ke konci, bylo Miroslavu Mlynáři šest let. Přesto si příchod sovětských vojáků vybavuje velmi živě.

Po noci probdělé s vínem a kytarou v mnichovském bytě se Karel Kryl dvojice studentů zeptal: „Nejste posraní? Ne? Tak vezmete něco domů.“ Bylo to poprvé, ale ne naposled. Marek Irgl pak zakázanou literaturu dobrodružně pašoval ze Západu ještě několikrát.

Účastníci mezinárodní konference procházejí Hradcem Králové. Mladý inženýr, který jim předchozího dne přednášel, stojí ve výkopu a ohání se krumpáčem. Poznají ho a fotografují. Západní odborníci se tehdy museli hodně divit, co vše je v komunistické zemi možné.

Tomáš Kábrt v roce 1988 narušil v Sokolově Svátek práce provokativním protestem, který stranické funkcionáře zastihl naprosto nepřipravené.

Rozsáhlý proces na začátku sedmdesátých let poslal Annu Tesařovou-Koutnou na dva roky do vězení. Její děti musely žít po dlouhé měsíce bez matky stejně jako ona sama, když vyrůstala.

Výtvarníci to neměli za komunistického režimu snadné. Buď se přizpůsobili a tvořili díla poplatná době, nebo se ukryli do podzemí. Pavlu Alexandru Taťounovi Státní bezpečnost násilně ukončila výstavu a zabavila obraz, který údajně pobuřoval.

„Vy katolíci jste potřebovali kriminál jako prase drbání,“ řekl Ivan Martin Jirous opatovi břevnovského kláštera. Anastáz Opasek tehdy prý jen pokýval hlavou: „A to máš pravdu.“ Od narození legendárního „Opata chuligána“ uplynulo 110 let.

V novém kinopříběhu „R” jako Romové pamětníci vyprávějí o romském holocaustu, konci kočovnictví i složité situaci romských matek v období socialismu. Rokem 1989 ale jejich příběhy nekončí.

Víra v kriminále zpravidla pomáhala, na jejím uchování mnohdy záviselo duševní zdraví vězňů. Víra však není „jednou provždy daný tvar“. Věřící o ni v celách sváděli každodenní zápas s beznadějí. S Kristem se někdy „rvali“, jindy si k němu našli úplně novou cestu.

Při demonstracích v srpnu 1969 ho v Praze zbili, na Pankráci si odseděl měsíc. Bojoval za mariánský sloup, pašoval z Rakouska náboženskou literaturu. Z ekonoma se stal topičem a nepřátelskou osobou I. kategorie. „Zjistil jsem, že některé věci se ale prosadit dají.“

Legendární jazzový trumpetista rodině sehnal falešné doklady a po dvou letech vydírání od StB odjel v 80. letech z Prahy. Nebyl už nejmladší, ale přesto se i v New Yorku prosadil. „Jazz byla Amerika, vždycky jsem tam chtěl,“ říká. Déczi dnes slaví 85. narozeniny.

Vykácím džungli a postavím město na holé pláni. Mnoho lidí od toho Jana Antonína Baťu zrazovalo. „Tvrdili mu, že je to nemožné. On se jen podíval a řekl: ,Tak nemožné, myslíte?‘ A udělal to,“ říká o svém dědečkovi Dolores Ljiljana Bata Arambasic.

Kuneš Sonntag pomáhal přesvědčit ministra Zdeňka Nejedlého o obnovení univerzity na Moravě. Předtím ho za organizování pohřbu Jana Opletala, Kunešova kamaráda, málem zastřelili, pak si prožil věznění v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Zemřel historik Karel Kaplan, který zásadně přispěl k poznávání československého komunismu. V 60. letech zasedal v komisi prošetřující politické procesy a důkazy o jeho zločinnosti s ním otřásly. S tajnými archiváliemi pak odešel na Západ a předložil je veřejnosti.