Příběhy

„Svítilo sluníčko a na Karlově náměstí byly maminky s kočárky,“ vzpomínala Dagmar Procházková na 14. únor 1945.

Památce Augustina Navrátila, kterému se podařilo před listopadem 1989 zorganizovat největší petici v ČSSR. Podepsalo ji 600 tisíc lidí.

Novinář, disident a diplomat Luboš Dobrovský zemřel 30. ledna, čtyři dny před svými 88. narozeninami. Zveme vás ke sledování filmu, který pro něj k 85. narozeninám vytvořil režisér a dokumentarista Pavel Štingl.

Pro většinu vězňů tábora Auschwitz útrapy pokračovaly několik měsíců po jeho osvobození: absolvovali pochody smrti, dřeli ve fabrikách, odklízeli trosky bombardovaných měst. K 60 tisícům vězňů, které nacisté evakuovali, patřila i Brigita Bakovská.

Kolej Jiřího z Poděbrad se proslavila především jako internátní škola, na které studoval prezident Václav Havel nebo režisér Miloš Forman. Tento neobvyklý vzdělávací ústav byl ale něčím víc než jen líhní budoucích celebrit.

Příběh Adolfa Burgera se v mnoha ohledech liší od ostatních, co přežili koncentrační tábory. Téměř dva roky dřel v Auschwitzu, v dubnu 1944 ho nacisté z Osvětimi převezli do své padělatelské dílny.

Poslední lednový den oslavila Lisa Miková 98. narozeniny. Žije v Domově sociální péče Hagibor a stále se zajímá o dění. Když jsme jí přišli popřát a poděkovat za její vyprávění, právě četla noviny.

„Dostaneš číslo, nemáš jméno, nejsi nic. Můj pes se má líp, než jsme se měli my,“ shrnul své zážitky z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz pražský rodák Freddy Sobotka, který se usadil v Brazílii.

Na snímku z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz je zachycen pochod žen, které prošly tzv. selekcí, mají oholené hlavy, jdou „na baráky“. Mezi nimi jdou sestřenice Ilsa Maierová a Markéta Nováková.

Začátkem roku 1950 policie pozatýkala tři desítky sedláků v okolí Dobrušky. Václavu Daškovi v následném procesu s „velezrádci” odsoudili oba rodiče. Malý chlapec zůstal na opuštěném statku sám se starší sestrou.

Celoživotní skaut Ivan Kieslinger se postavil nacistům i komunistům. Za to ho soud poslal na 16 let do vězení. Zemřel 14. ledna 2020 ve věku 92 let.

Bylo mu 16 let, když stál během Pražského povstání proti německému tanku. Po roce 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. Za to ho soud poslal na 16 let do vězení.

Ačkoli Státní bezpečnost zatkla 6. ledna 1977 organizátory Charty 77 a znemožnila jim předat Prohlášení Charty 77 Federálnímu shromáždění ČSSR, nezabránila zveřejnění Charty 77 o den později ve světovém tisku.

Dva dny před svými 97. narozeninami zemřela 27. prosince Miloslava Kalibová, která s maminkou a mladší sestrou přežila vyhlazení Lidic. Tatínka nacisté zastřelili na dvoře Horákova statku jako ostatní lidické muže.

Když se o Vánocích schází rodina Olgy Novákové, jsou jich desítky. Se svým manželem Milošem vychovala v emigraci v Montréalu sedm dětí.

Milan Kolář strávil v brněnském vězení na Cejlu Štědrý den roku 1948, Ludmila Hermanová trávila svátky v nápravně pracovním táboře Želiezovce a Ivan Kieslinger v jáchymovském lágru Rovnost, kde si na něm bachaři „trénovali“ mlácení vězňů.

Ani přes kruté mučení neprozradila Helena Šidákové svého manžela, s nímž měla utéct do západního Německa. Zdeňka Šidáka StB přesto chytila, dostal doživotí, ona šest let. Odmítla se rozvést a na setkání s manželem čekala 14 let.

V České republice žijí desítky až stovky židovských dětí ukrývaných za války, jejichž osudy dosud nikdo podrobně nezpracoval. Přinášíme příběhy dvou z nich: Marie Andělové a Evy Doleželové.

Pokračování dokumentu Skauti bez lilie přibližuje peripetie, kterými prošel skauting v polistopadové době. Premiéru měl v den 30. výročí polistopadového obnovení skautingu 2. prosince 2019.