Vůle doufat. V Osvětimi se málo lidí dobrovolně dotklo nabitých drátů. Tak málo…
„V Osvětimi jste si připadali jako v nějakém hororovém filmu, kde jste spíš pozorovatelem než aktérem samotným.“ Kamila Sieglová tři roky putovala po koncentračních táborech, s tou zkušeností se vyrovnávala po celý život. Před několika dny se její příběh uzavřel.
Když dostávala pieta na frak
13. května uplyne 27 let od odhalení památníku romského holocaustu v Letech u Písku. Dalších 23 let svádělo pietní místo nerovný souboj s úspěšně prosperujícím prasečákem. Jednu temnou kapitolu polistopadového vývoje přiblíží další díl podcastu Dobrovský & Šídlo
Od zapomnění k připomínce, odkaz židovských Boskovic žije dál
Před osmdesáti lety muselo opustit moravské Boskovice 458 židovských obyvatel. Naprostá většina z nich skončila v nacistických vyhlazovacích táborech, domů se jich vrátilo jen 14.
Tatínek odvedl syna před bránu sirotčince, zazvonil a utekl
Příběh záchrany Azriela Danskyho a jeho rodičů před hrůzami holocaustu připomíná dobrodružný film. Rodiče jej vydávali za sirotka, z ghetta, odkud měl jet do Osvětimi, se dostal v pytli s prádlem. Očima pětiletého pak viděl mrtvé a ten obraz se mu vryl do duše.
Tváře na snímcích z Terezína hledají jména
Před nedávnem bylo v pozůstalosti po novináři Milanu Weinerovi (1924–1969) objeveno drobné fotoalbum s unikátními fotografiemi z terezínského ghetta. Podaří se po téměř 80 letech vypátrat, koho zobrazují?
Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holocaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
Den památky obětí holocaustu
Přesně před 77 lety osvobodila Rudá armáda asi nejtragičtější místo moderních dějin – tábor v blízkosti polského městečka Osvětim. Dnes si připomínáme památku 6 milionů obětí holocaustu, bylo mezi nimi i 78 tisíc Čechů a Moravanů.
„Konečné řešení“ začalo… 80 let od Wannsee
Konference trvala jen 90 minut, nacisté jednali v luxusní vile na břehu jezera u Berlína. Určili cíle genocidy 11 milionů evropských Židů. Končili přípitkem. O plynových komorách se nemluvilo. Ještě jednou tedy: 90 minut, 11 miliónů Židů, 15 sklenek koňaku.
Příběhy 20. století: Otec se znovu postavil před Mengeleho, aby zachránil syna
Přípravy provázela vůně napečených sušenek. V terezínském ghettu pak zemřela dcera, otec kvůli synovi velmi riskoval. Rodiče se osudu nevyhnuli, z Osvětimi se jako jediný z rodiny vrátil syn Pavel Werner. Mengele totiž „Birkenau Boys“ vyřadil z fronty na smrt.
Filmové Příběhy 20. století: Když není kam se vrátit
Dne 12. prosince v 17:40 vysílá ČT 2 v premiéře osmý závěrečný díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.
Všichni svědkové holocaustu zemřou. Velké neštěstí pak budeme vnímat jinak
„V Terezíně nebylo muzeum ghetta, ale muzeum SNB – to je taková výstižná zkratka,“ popisuje Adam Drda, jak se komunistický režim stavěl k připomínce holocaustu. Tématu se věnuje víc než tři dekády a v rozhovoru bilancuje, jak se náhled na šoa za tu dobu posunul.
V ghettu Terezín skončilo 526 transportů. Ten první před osmdesáti lety
Dne 24. listopadu roku 1941 odjel z Prahy do pevnostního města Terezín první židovský transport, který vezl 342 mužů. Tvořili tzv. Aufbaukommando a měli za úkol začít připravovat nové evropské ghetto v protektorátu Čechy a Morava na brzký příjezd tisíců lidí.
Filmové Příběhy 20. století: Červený kříž a likvidace ghetta Theresienstadt
V neděli 21. listopadu v 17:40 vysílá ČT 2 v premiéře pátý díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.
Filmové Příběhy 20. století: Rodinný tábor a velké vraždy
V neděli 14. listopadu v 17:30 vysílá ČT 2 v premiéře čtvrtý díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.
Sen o Terezíně
Jiří Koref byl posledním svědkem holocaustu v Německém, dnešním Havlíčkově Brodě. Jaké byly osudy lidí z místní židovské komunity? On jako malý chlapec prošel Terezínem a jen v okruhu své rodiny ztratil 23 příbuzných.
Holocaust se může opakovat – jiným způsobem na jiném místě
Tomáše Radila ve věku 13 let deportovali s celou rodinou do Osvětimi. Zatímco velká část příbuzných se odtamtud nikdy nevrátila, pamětník se dočkal osvobození. Několikaměsíční osobní zkušenost s nacistickou genocidou jej ovlivnila na celý život.
Hory jí vzaly dva muže a dceru. Příběh Evy Vavrouškové
Velkou většinu svého života prožila v Praze, narodila se v Jeruzalémě, kam se jejím rodičům na počátku války podařilo utéct před nacisty. Eva vzpomíná na šikanu soudruhů z uličního výboru v 50. letech i na tragicky zesnulého manžela Josefa Vavrouška.
Počítat s nejhorším a doufat v nejlepší
„Bát se? Na to jsme neměli čas,“ odpovídal Tomáš Lom na otázku, jestli při válečných letech ve službách britské RAF někdy cítil skutečný strach. Příslušník československé 311. bombardovací perutě zemřel ve středu 23. června 2021.
Komunistický antisemitismus a dcery „židovského buržoazního nacionalisty“
Jednoho srpnového dne roku 1965 se na vlnách Jaderského moře houpal nafukovací člun a v něm pět lidí: pětašedesátiletá Marie Fischlová, její dcera Helena Kosková s manželem Ivem a jejich čtyřletá holčička Eva.
Má znejmilejší kočičko!
Osud Renée Goldové určovaly její židovský původ i katolická víra, útrapy však překonávala i díky své vytrvalosti, smyslu pro humor a dobrým přátelům.
