Já věděl, že dorazíš, Kočičko!
Příběh Karla Havelky je plný dramatických životních zvratů a komunistické perzekuce, je v něm ale také vyznání lásky ke svobodě a rockové muzice. Přinášíme druhý díl seriálu, který vzniká ve spolupráci magazínu Reportér, Paměti národa a Moneta Money Bank.
Chtěli jsme si jen žít svůj život. A poslouchat hudbu, která se nám líbí
Bylo mu šestnáct, když v roce 1977 viděl v televizi propagandistický snímek Atentát na kulturu. Komunistická agitka o zhýralosti „mániček“ na něho zapůsobila přesně opačně, než jaký byl záměr. „Uvědomil jsem si, že underground bude moje cesta,“ říká Jiří Suchan.
Kdo, když ne ty sám. Jiří Holba vyrazil z kotelny a došel na „fildu“ k buddhismu
Nechtěl studovat, díky tomu paradoxně měl nejlepšího učitele sanskrtu, jaký vůbec byl. Před listopadem 1989 praktikoval buddhismus v „disidentské“ kotelně. Až pak si dodělal maturitu a vystudoval. Jiří Holba, bývalý učitel buddhismu z FF UK, slaví sedmdesát let.
Výtvarníci, kteří hráli ruskou ruletu. S režimem…
Výtvarníci to neměli za komunistického režimu snadné. Buď se přizpůsobili a tvořili díla poplatná době, nebo se ukryli do podzemí. Pavlu Alexandru Taťounovi Státní bezpečnost násilně ukončila výstavu a zabavila obraz, který údajně pobuřoval.
Kamarádkám myli okna doktoři, jen mně ne. Stěrka, za normalizace symbol svobody
Filozofy, historiky, kněží nebo vyhozené překladatele jste v ulicích mohli potkat jako myče oken a výloh. Kýbl, stěrka a hadr se za normalizace staly nečekanými symboly svobody.
Mám vlasy, takže mě čeká lopata. Máničky svým zjevem říkaly komunistům „ne!“
Muže s dlouhými vlasy v totalitním Československu mnohdy nepustili do tramvaje nebo do kina. „Vlasatci“ často nedostudovali, těžce sháněli práci, šikanovala je policie. Stačilo by se ostříhat. Zachování si vnitřní svobody jim ale za tyhle problémy stálo.
V blázinci, v kotelně i na smetišti objevoval Jáchym Topol svět svých románů
Do cely předběžného zadržení ho Státní bezpečnost odvezla poprvé z lavic Radotínského gymnázia. Jeho rodina má ušlechtilý literární rodokmen, na vlastní pěst však poznával svět spíš z odvrácené strany. Čtvrtého srpna slaví Jáchym Topol šedesáté narozeniny.
V Přešticích zvěstovali třetí hudební obrození a skončili za mřížemi
„Nic z toho, co děláme, se nositelům oficiální kultury nemůže líbit. Protože je to nepoužitelné k vytváření dojmu, že věci jsou v pořádku. Věci totiž nejsou v pořádku,“ pronesl Ivan Martin Jirous řečený Magor přes 45 lety v Přešticích.
Jak se samizdatový zločinec ocitl na 17 let v Bezpečnostní informační službě
„Chtěli jsme žít svůj vlastní život a ne podle většiny. Podle toho, že se něco má,“ vysvětluje František „Čuňas“ Stárek, proč se zapojil do undergroundu.
Nechtěla jsem, aby se za mě děti styděly, říká chartistka Němcová
„Při vzniku fenoménu underground uvědomila, že tady vzniká něco jiného, ilegální činnost, kdy hudba není to hlavní. Hlavní byla snaha přežít,“ vysvětluje Dana Němcová motivy, proč hudebníky všemožně podporovala.
Příběh chartistů Jana Krále a Iva Mludka. Neváhali a přešli na protější chodník...
Dva kulisáci, signatáři Charty 77 Ivo Mludek z Opavy a Jan Král z Ostravy mají za sebou desítky možná stovky hodin výslechů kvůli vydávání samizdatu.
Proces s undergroundem skončil fiaskem. „Vlasatců“ se zastali intelektuálové
Pražský soud vynesl 23. září 1976 mírnější rozsudky, než původně normalizační režim plánoval. Hudebníky od exemplátních trestů zachránila podpora významných osobností. Proces navíc stmelil opozici a vedl ke vzniku Charty 77.