Všechny články

„Jaké hrdinství, to byla normální věc,“ zní od laureátů Cen Paměti národa. Přímý přenos z Národního divadla vysílá na Den boje za svobodu a demokracii od 20 hodin ČT 2, ČRo Plus, slovenská RTVS a ukrajinská Suspilne.

„Dejte ty ruce dolů, nebo vám je někdo přerazí,“ slyšela kamarádka Soni Balcárkové v pátek 17. listopadu 1989 u Národní třídy. Atmosféru revolučního dění zachycují jedinečné fotky z archivu pamětnice, které najdete v galerii pod článkem.

Spolu s Českým rozhlasem jsme 11. listopadu u příležitosti Dne válečných veteránů uspořádali v katedrále sv. Víta na Pražském hradě benefiční Koncert pro hrdiny. Na jeho úvod vystoupil filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa.

Ve druhé části našeho slavnostního večera v sále La Fabriky jsme pozvali na scénu Václava Bartušku, který v 21 letech jako student žurnalistiky půl roku pracoval v parlamentní komisi pro vyšetřování 17. listopadu. Je i po letech stále „polojasno“?

Pravoslavný kněz Vasyl Vyrozub dodával ukrajinským vojákům odvahu i v těch nejtěžších situacích. Po jejich boku prožil zajetí, mučení a desítky dnů neslýchaných útrap. 17. listopadu získává Cenu Paměti národa.

Křtili jsme naši první podcastovou knihu, a nebyli jsme na to sami. Ve dvoudílném podcastu natočeném v La Fabrice 7. listopadu jsme nejprve přivítali Věru Krincvajovou a Kláru Jirovcovou Pospíšilovou.

Z podcastu se 7. listopadu za přítomnosti mnoha diváků stala v La Fabrice kniha. Jak probíhalo natáčení dalšího dílu série Dobrovský & Šídlo, na kterém se křtila jejich první publikace?

Paměť národa uchovává jedinečný soubor osmi příběhů, které se odehrály v souvislosti s mimořádnými činy protikomunistického odboje. Druhá část rozsáhlého příběhu, ve kterém vystupují jeho aktéři i svědkové, čerpá ze vzpomínek Ctirada Mašína.

Do armády vstoupil proto, aby si splnil sen o létání. Po roce 1989 se však jako voják stal svědkem bolestných následků konfliktů a válek v Bosně a Hercegovině, v Albánii a v Afghánistánu.

V době nejtvrdšího stalinismu poskytli rodiče Márie Šidové útočiště knězi, který uprchl z vězení. Ona sama pak tajně doručovala jeho zprávy řeholním sestrám. 17. listopadu převezme Cenu Paměti národa.

Po mnichovu se snažil dostat na Západ a do československé armády zformované v zahraničí se nakonec dostal. Po válce vstoupil do řádu. Za obojí dostal „zasloužený“ trest – léta vězení. I jeho osud připomíná 11. listopad, Den válečných veteránů.

Leopold Färber, takřečený Hurvínek, by se v těchto dnech dožil 95 let. Na skauta, odbojáře a politického vězně z 50. let nezapomínají v domovských Boskovicích a nezapomínáme na něj ani my. Jeho příběh vyprávíme v brněnském Institutu Paměti národa.

Osmáci a deváťáci si vyslechli pro ně ne-představitelný příběh. Ludmilu Šeflovou jako velmi mladou komunistický režim poslal na deset let do vězení. Přinášíme první díl seriálu, který vzniká ve spolupráci magazínu Reportér, Paměti národa a Moneta Money Bank.

Znal poválečné lágry, prý byly lehčí než ty ve 30. letech. Svým dílem pak odhalil vinu sovětského režimu za miliony mrtvých v táborech GULAGu. Býval nezlomným optimistou, ale z „nejznámějšího mukla planety“ se stal prorok hřímající na Východ i na Západ.

Mají za sebou více než sedmdesát natáčení našeho podcastu. Předseda kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a politický komentátor a novinář Jindřich Šídlo pokřtí novou knihu „Můžu to doříct…?“, vychází z úvodních třinácti dílů série podcastu. 7. listopad, La Fabrika!

Hostem našeho podcastu je Michael Žantovský, budeme mluvit o krizi Západu, čelí jí ze všech stran. Po ruském napadení Ukrajiny přišel na řadu útok Hamásu na Izrael. Hrozí našemu světu chaos a rozvrat, kterému nebude schopen čelit?

Před 80 lety 26. října 1943 byla založena 1. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova, neprávem opomíjená jednotka, která bojovala ve druhé světové válce. Prošlo jí na tři tisíce Čechů, z nichž se třetina nevrátila domů.

Paměť národa uchovává jedinečný soubor osmi příběhů, které se odehrály v souvislosti s mimořádnými činy protikomunistického odboje. Jádrem první části svědectví je dnešní shrnutí obsažných záznamů rozhovorů s Josefem Mašínem – „Zabíjel pěšáky komunismu“.

Když Marie Hořínková ve Vítkovických železárnách poprvé zahlédla svého budoucího manžela Jiřího Horáka, netušila, čím vším si prošel jeho otec a legionář Emerich. Fotografie z náročného legionářského putování Sibiří najdete v galerii pod článkem.