Všechny články

Sedláci to neměli snadné ani v jedné ze dvou totalit 20. století. „Tatínek byl jako sedlák vězněn dvakrát,“ říká v rozhovoru pro Paměť národa Jiří Kašlík. Seděl za komunismu i za nacismu...

Hostem našeho podcastu je tentokrát poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Dostala se na frontě Ukrajina do pasti? A pokud ano, co může Západ dělat, aby se to změnilo?

Listopad nabídl i zapomenutá či nepřipomínaná výročí. Jedno se týká prezidenta pomnichovské Česko-Slovenské republiky a následně Protektorátu Čechy a Morava Emila Háchy. Od jeho zvolení prezidentem takzvané druhé republiky ze 30. listopadu 1938 uplynulo 85 let.

Arménští partneři Paměti národa natáčejí s pamětníky arménského boje za demokracii a osvobození země od nadvlády SSSR. Vznikl krátký film, který je vzkazem i pro české publikum. V době, kdy se Jerevan opět pokouší o nezávislost na Moskvě, je nečekaně aktuální.

To řekl předseda místního JZD tatínkovi Josefa Směšného. Josef se narodil v roce 1950 a od dětství znal jen dřinu. V rozhovoru pro Paměť národa dodává: „Do družstva jsme vstoupili v roce 1976, když už opravdu nebylo možné hospodařit soukromě...“

Příběh Karla Havelky je plný dramatických životních zvratů a komunistické perzekuce, je v něm ale také vyznání lásky ke svobodě a rockové muzice. Přinášíme druhý díl seriálu, který vzniká ve spolupráci magazínu Reportér, Paměti národa a Moneta Money Bank.

„Žít v komunismu i kapitalismu je úplně stejně k ničemu. V obou systémech tě nakopnou do zadku, ale v komunismu tomu musíš ještě zatleskat,“ cituje překladatelka Anežka Charvátová kubánského autora Reinalda Arenase, který ukončil svůj život přesně před 33 lety.

První zprávu o jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací z období konce druhé světové války – sovětské vojenské kontrarozvědce Smerš – přinesl západní veřejnosti Michail Dimitrovič Mondič, Čechoslovák původem z Podkarpatské Rusi.

Knihkupectví Božská Lahvice hostilo ve čtvrtek 30. listopadu křest nové knihy #Nezapomeň, která navazuje na předchozí dva díly z kampaně Nezapomeňme. Dorazily i dvě vzácné dámy a hrdinky publikace – Hana Lamková a Dáša Vokatá.

Hejno „černých labutí“ událostí, kterým už několik let čelíme, nás možná zasahuje víc psychologicky než reálně. Poslední letošní živé vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo jsme věnovali současným protestům proti vládě i důvodům, které k nim vedou.

Známe krásnou píseň Guantanamera. Za sedmero lesy, ostnatým drátem a minovým polem ale na jihovýchodním pobřeží Kuby najdete také vojenskou základnu... K místu krásných žen a k oné základně do trojice patří i třetí, drastické: Kombinovaná věznice Guantánamo.

V roce 1940 narazil říční parník Pentcho s pěti sty cestujícími na skalnaté útesy ve Středozemním moři. Mezi přeživšími byl i gen. Josef Hercz, chirurg a primář z pražské Bulovky, který se se čtyřmi dalšími mladíky vydal v záchranném člunu pro pomoc.

„(...) Před více než dvěma lety jsme vyzvali, aby vznikl fond na pomoc disidentům. (...)“ „(...) Vláda se rozhodla z humanitárních důvodů vyhovět požadavku Jiřího Gruntoráda a udělat symbolické gesto a své usnesení k Chartě 77 odvolat. (...)“

„Na disent jsme neměli odvahu,“ tvrdí Olga Mertlíková. S manželem přitom v listopadu 1989 stála u zrodu jaroměřské pobočky OF a ve východočeském městě spoluorganizovala první demonstraci.

Jaro 1945. Na vlakovém nádraží v Olomouci právě probíhá namátková kontrola občanů Protektorátu. Šestnáctiletý Josef Pánek právě prožívá nejhorší chvíle svého života. Je na útěku z nuceného nasazení, a pokud ho odhalí, hrozí mu trest smrti.

Podcast Dobrovský & Šídlo bude o antisemitismu včera, dnes a zítra... Jak ho definovat? Kde se vzal, jaký byl v minulosti a v jaké formě se dnes považuje za nepřípustný? A jakými cestami se opět vynořuje? Hostem byla politoložka a komentátorka Irena Kalhousová.

Zítra uplyne sto let od chvíle, kdy se v pražské židovské rodině Ohrensteinových narodil syn Pavel. Jako osmnáctiletý skončil v Terezíně, prošel peklem Osvětimi. Po válce přijal jméno Oliva a stal se profesorem dějin starověku.

Zveme vás na výstavu, která dokumentuje vzájemnou podporu československých a polských disidentů ve druhé polovině 70. let. Bojovali proti komunistickým režimům a ty je za to pronásledovaly. Vzájemné přátelství ale navzdory zákazům vydrželo až do pádu totality.

Na přelomu čtyřicátých a padesátých let proběhly v Paříži za velké publicity i zájmu západní veřejnosti dva soudní procesy, v nichž se před veřejnou institucí poprvé projednával komunistický teror a nelidské podmínky Gulagu.