Všechny články

Jak vzpomínají někdejší studenti na přelomový rok 1968, na atmosféru na fakultě a její další vývoj? Kterým katedrám se podařilo udržet smysluplný studijní program? A kdo byli ti největší normalizátoři? Část výuky se přesunula mimo akademickou půdu…

Pražská „filda“ má v českých dějinách symbolické místo. Vždy odrážela ducha doby a sama ho také formovala. Zápas o svobodu bádání s politikou někdy prohrávala, přesto zůstávala inspirativní. Na svá studia vzpomíná několik generací jejích absolventů.

JUDr. Antonín Klouda, exprezident Advokátní komory v Čechách, spolupracoval s odbojem, i se syny musel do koncentračního tábora – Vladimíra nacisté popravili a Jiří byl pak odsouzen komunisty. Česká advokátní komora i Paměť národa splácejí náš společenský dluh.

„Sport je vlastně soupeření mezi národy bez použití zbraní. A třeba v hokeji se svým způsobem válčilo vždycky. Pro Rusy to byla konfrontace na nejvyšší úrovni,“ říká sportovní komentátor Robert Záruba a host 81. vydání podcastu Dobrovský & Šídlo.

František Varaďa v dětství zažil důsledky hospodářské krize, pak napjatou předválečnou atmosféru. Jeho kniha Jak jsem potkal v Brodě válku je vzpomínkou na prožitky začátku konfliktu. Poválečný komunista po sérii vyhazovů a po invazi vojsk ze strany vystoupil.

REPORTÁŽ. „Museli jsme jednat rychle, šlo o každou hodinu,“ popisuje Oksana Zavadská záchrannou akci, při které na začátku ruské invaze vyvezli z ostřelovaného Mariupolu 36 dětí. Manželé Zavadští se teď o některé starají. na bydlení jim přispěla i česká Charita.

Rodiče příbramské učitelky Hany Vondráškové ukrývali parašutisty. Po prozrazení výsadku zmizeli v koncentračních táborech, ona pak vyrůstala u příbuzných. Tatínek se z lágru vrátil s tuberkulózou, maminku už nikdy neviděla.

Všechny přednášky, výstavy i promítání jsou určeny pro veřejnost, bližší informace najdete na stránkách jednotlivých událostí.

Josef Mašín musí mít při svých návštěvách Německa podivný pocit. Usíná totiž na stejném místě, jako když vysílený padal do mátožného spánku před 70 lety. A jí jako tehdy švestková povidla, už je ale nemusí krást. Björn Grunert u toho tehdy byl jako čtyřletý kluk.

V lednu 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77. V zahraničí rezonovalo mimo jiné ve Skandinávii a skupiny nadšenců začaly odtamtud disidenty podporovat. Jak? A co je tomu vedlo? Podívejte se na nový filmový sestřih pořízený z materiálů sbírky Paměť národa.

Hostem 80. dílu našeho podcastu byl Alexandr Vondra. Jak se Amerika dostala do současné volební pasti? V čem se za poslední roky Spojené státy proměnily a co tato proměna znamená pro Evropu?

Radim Palouš si z StB dělal legraci… Oslovoval tajné policisty, když ho sledovali; přednášel dějiny filozofie v celách předběžného zadržení. A při výslechu snědl „předmět doličný“ – dopis od pronásledovaného kněze Josefa Zvěřiny.

O šťastných Vánocích s rodinou snily statisíce vězňů nacistických a komunistických vyhlazovacích a pracovních táborů i bojovníci na frontách 2. světové války... Jak slavili Vánoce na celách, samotkách? Co vězni zažívali a jak se s těžkými chvílemi vyrovnávali?

28. prosince 1973 se obdivovaný Sovětský svaz pro mnoho lidí proměnil v říši zla. V Paříži totiž začalo vycházet Solženicynovo Souostroví Gulag. Román dosáhl milionových prodejů, jako samizdat se šířil i na Východě. „SSSR – náš vzor“ definitivně ztratilo platnost…

Kameníčkův grunt v Příkazích u Olomouce je teď významným kulturním dědictvím. Ne vždy tomu tak bylo – Helena Smolíková vzpomíná, jak statek s bohatou historií vypadal počátkem 50. let: „Moderní byt v Praze jsme museli vyměnit za bláto a necky.“

Arméni vyšli v roce 1988 do boje za své historické území Náhorní Karabach i za nezávislost na Moskvě. To první tehdy získali, druhé prohráli. Dnes se situace obrátila. Náhorní Karabach je ztracen, ale cesta k nezávislosti se tím možná otevírá.

Teplé večeře, klid a pohoda, víkend na chalupě. Matky z disentu svým dětem tyto věci často nedopřály. Zato jim dokázaly předat hodnoty, které jsou pro ně i po půl století stále důležité.

Neustále si připomínejme, že strávit je v bezpečí domova a v dostatku zdaleka nebylo samozřejmé... Podívejte se na letošní koledu, kterou jsme pro vás v Post Bellum natočili. Několika pamětníkům jsme přinesli Betlémské světlo.

Karel Schwarzenberg, Hugo Mensdorff-Pouilly… Nedávno odešly dvě významné osobnosti a jejich úmrtí vneslo do veřejné debaty téma české šlechty a její role v minulosti i dnes. Přinášíme vám příběh jejich generačního souputníka Jana Podstatzkého-Lichtensteina.