Pamětníci

Na Kubě končí éra bratrů Castrových. Bratr Fidela Castra Raúl předal vedení Kubánské komunistické strany mladší generaci. Přinášíme vzpomínky Kubánců na Fidela Castra z Paměti národa.

Tolik dní se Václav Stupka mezi lety 1949 a 1968 ukrýval před Státní bezpečností. Uprchl jí při rozsáhlém zátahu na sedláky ve Strašicích a Těni na Rokycansku. Jeho žena mezitím vychovala čtyři dcery.

V lednu 1977 podepsala Prohlášení Charty 77 se svým manželem Jaromírem Stibicem. Nešlo jim o politiku, ale o dodržování lidských práv v Československu, ke kterému se komunistická moc zavázala.

František Schnurmacher přežil holocaust jako jeden z mála z rozvětvené židovské rodiny z Běhařova v Pošumaví. O svých zážitcích z války vyprávěl až v roce 1982 příteli, který ho natočil na magnetofon. Nahrávku poskytly jeho dcery Paměti národa.

Po otci Němec, po matce Čech musel v roce 1944 jako říšskoněmecký občan narukovat do wehrmachtu. Do přímého boje se naštěstí nedostal. Do rodného Starého Hobzí se vrátil rok po válce a vše bylo jinak.

Otta Bednářová vyslechla 23. října 1979 rozsudek v procesu se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Bylo jí 52 let a měla vážné zdravotní problémy. Do vězení na tři roky ji soud poslal za podvracení republiky.

Ve svých čtyřiadevadesáti letech se Stanislav Čáslavka ohlížel za dramatickými okamžiky 20. století s humorem. Nejbolestnější vzpomínkou pro něj byla kapitulace Československa po mnichovské dohodě.

Byl konec roku 1939, když se gymnazista Vasil Timkovič se dvěma spolužáky rozhodl k útěku do Sovětského svazu. Tou dobou byla Podkarpatská Rus okupována Maďary a z nedaleké polské hranice se stala hranice sovětská.

Politická vězeňkyně Hana Truncová připomíná nelehký osud Milady Horákové: V době, kdy stanula před Státním soudem na Pankráci věděl možná málokdo, že před podobným soudem stanula v Drážďanech v roce 1944 a byla odsouzena k osmi letům vězení.

Po procesu s Miladou Horákovou a spol. začali komunisté hledat nepřátele ve vlastních řadách. Ze zrady obvinili 14 vysoce postavených komunistů. Jedním z nich byl Otto Šling. Jeho anglická žena skončila ve vězení, synové putovali po dětských domovech.

Vražda místního komunistického funkcionáře roku 1951 se stala záminkou k rozpoutání teroru proti středočeským sedlákům. Desítky lidí, kteří se setkali s údajným západním agentem Slepičkou, skončily v kriminálech.

Adolf Eichmann zodpovědný za vyhlazování Židů prohlásil: „Necítím se být vinen.“ Jeho oběti si hrůzné břemeno ale nesly po celý život. Paradoxně často mělo podobu nevyslovitelné viny.

Čin dvou olomouckých studentek, které nebyly lhostejné k zoufalé situaci dětí ve zničených obcích na východním Slovensku, patří k neznámé česko-slovenské historii. Díky uchovanému svědectví Květoslavy Bartoňové ho můžete 75 let po konci války objevit.

Na začátku léta 1951 zatkla Hanu Johnovou a jejího snoubence Otakara Čeňka Trunce Státní bezpečnost. Místo svatby putovali do vězení za údajnou velezradu a špionáž. Milenci vydávali a roznášeli letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem přes hranice.

Před pětasedmdesáti lety začala největší bojová akce druhé světové války na našem území. Cílem Ostravsko-opavské operace bylo osvobození průmyslové Ostravy. Po boku rudoarmějců bojovali vojáci 1. československého armádního sboru.

Pavla Glazarová-Fröhlich se narodila sedm let po válce. Přesto její život poznamenal holocaust a trauma otce, který jako jeden z mála vězňů přežil hrůzy nacistického vyhlazovacího tábora Treblinka.

„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ popsala nátlak StB v předvánoční době katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů. Nátlaku nepodlehla.

Policejní brutalita při výsleších přiměla Vladimíra Hučína k ještě většímu "tlaku na pilu": Výbušninami vyhazoval do povětří vitríny KSČ, Lidových milicí či Svazu Československo-sovětského přátelství.

Maďarsko se stalo po Polsku druhou zemí, v níž komunisté kapitulovali. O půlnoci z 10. na 11. září 1989 otevřelo hranice s Rakouskem, a umožnilo tak tisícům občanům NDR emigrovat přes Rakousko do západního Německa.