Pamětníci

Vražda místního komunistického funkcionáře roku 1951 se stala záminkou k rozpoutání teroru proti středočeským sedlákům. Desítky lidí, kteří se setkali s údajným západním agentem Slepičkou, skončily v kriminálech.

Adolf Eichmann zodpovědný za vyhlazování Židů prohlásil: „Necítím se být vinen.“ Jeho oběti si hrůzné břemeno ale nesly po celý život. Paradoxně často mělo podobu nevyslovitelné viny.

Čin dvou olomouckých studentek, které nebyly lhostejné k zoufalé situaci dětí ve zničených obcích na východním Slovensku, patří k neznámé česko-slovenské historii. Díky uchovanému svědectví Květoslavy Bartoňové ho můžete 75 let po konci války objevit.

Na začátku léta 1951 zatkla Hanu Johnovou a jejího snoubence Otakara Čeňka Trunce Státní bezpečnost. Místo svatby putovali do vězení za údajnou velezradu a špionáž. Milenci vydávali a roznášeli letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem přes hranice.

Před pětasedmdesáti lety začala největší bojová akce druhé světové války na našem území. Cílem Ostravsko-opavské operace bylo osvobození průmyslové Ostravy. Po boku rudoarmějců bojovali vojáci 1. československého armádního sboru.

Pavla Glazarová-Fröhlich se narodila sedm let po válce. Přesto její život poznamenal holocaust a trauma otce, který jako jeden z mála vězňů přežil hrůzy nacistického vyhlazovacího tábora Treblinka.

„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ popsala nátlak StB v předvánoční době katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů. Nátlaku nepodlehla.

Policejní brutalita při výsleších přiměla Vladimíra Hučína k ještě většímu "tlaku na pilu": Výbušninami vyhazoval do povětří vitríny KSČ, Lidových milicí či Svazu Československo-sovětského přátelství.

Maďarsko se stalo po Polsku druhou zemí, v níž komunisté kapitulovali. O půlnoci z 10. na 11. září 1989 otevřelo hranice s Rakouskem, a umožnilo tak tisícům občanům NDR emigrovat přes Rakousko do západního Německa.

Bylo slunné dopoledne 27. května 1942, když šestnáctiletý Liboš Buben vešel do čekárny ordinace Dr. Krauseho na Kirchmayerově třídě (dnešní Zenklova). Zanedlouho uslyšel z nedaleké zatáčky tlumenou ránu.

Legenda československé cyklistiky Jaroslav Cihlář se zapojil na konci války do Pražského povstání, které vypuklo v sobotu 5. května.

Dne 25. listopadu 1953 přijelo do Pivína nedaleko Prostějova několik černých aut, obsazených policisty. Ludmile Zouharové (tehdy Švédové) bylo sedm let.

Dagmar Procházková zažila bombardování Prahy Američany na Karlově náměstí, které patřilo k nejvíce zasaženým místům.

Až do 15. března 1939 prožívala Doris Schimerlingová šťastné dětství v Brně. Po okupaci byla kvůli svému židovskému původu vyloučena z gymnázia.

V neděli 19. ledna 1969 zemřel student Jan Palach, tři dny poté, co se upálil na Václavském náměstí, aby probudil českou společnost upadající do letargie po srpnové okupaci.

Češi bojovali ve vzduchu nad Anglií, v poušti Afriky u Tobruku, na východní frontě na území Ukrajiny a Polska, ve Francii u Dunkerque a při osvobozování území Československa. A nebyli to jen profesionální vojáci, ale i tisíce dobrovolníků, mužů i žen.

Baťovy závody dokázaly i ve třicátých letech 20. století rozšiřovat výrobu. Na nevídaný rozvoj Zlína vzpomínali Jan Čipera, syn Baťova finančního ředitele, a Zdenka Slezáková. Vizionář Tomáš Baťa zemřel před 90 lety.

Skaut Jiří Navrátil si odseděl jedenáct let. Když čtete operativní svazky StB z roku 1949, policejní spisy z jeho jedenáctiletého věznění, neubráníte se slzám. 

Vzpomínky na 21. srpen 1968: Sergej Magid přiletěl na ruzyňské letiště vojenským letounem antonov. Petra Erbanová nedošla ráno do práce, v Liberci ji postřelil sovětský voják.