Normalizace

Ve druhé části rozhovoru s historikem Zdeňkem Doskočilem o Alexandru Dubčekovi se budeme věnovat osudovým rokům 1968 a 1969 a také porevolučnímu epilogu působení bývalého prvního tajemníka strany po roce 1989.

„Dubček jako funkcionář nebyl naivní a ovládal umění intrik a taktizování, jinak by se nedostal do čela KSČ,“ říká historik Zdeněk Doskočil. Jaký ale byl jeho život a politická dráha před rokem 1968? A jaké souboje vedl s Gustávem Husákem už v šedesátých letech?

Punkové hnutí v normalizačním Československu ze začátku nebylo žádným cílevědomým „bojem“ proti režimu a už vůbec ne politickou opozicí. Režim si z pankáčů ale nepřátele vyrobil.

Jaká byla role advokátů v době, kdy právní řád platil jenom naoko? Právníci mluví o proměnách systému od padesátých let až do doby normalizace. Jejich vzpomínky zaznamenala Paměť národa.

„Když jsem přišel domů s tím, že chci konvertovat k židovství, tak táta řekl: ‚Karlíku, neblbni, všichni jdou od toho.‘“ Vrchní zemský rabín a spisovatel Karol Sidon dnes slaví významné životní jubileum.

Vlasatý pobuda v rauši se s tupým výrazem kýve ze strany na stranu. Drogy dostává ze Západu. Tak dobová propaganda vykreslovala „feťáky“. Mladí začínající narkomani však ve skutečnosti byli odkázáni na lékárničky svých matek, ti pokročilí vykrádali lékárny.

„Celá léta lidem něco říkáte, oni si vás váží a věří vám – a teď tohle,” vzpomínal katolický kněz Alois Kánský na okamžik, kdy vyšlo najevo, že ho tajná policie vedla jako agenta. Po revoluci se věřícím omluvil při bohoslužbě.

Osud virologa Karla Rašky a jeho rodiny je už po generace spjatý s medicínou. A také s odchody z Prahy a opětovnými návraty za více či méně příznivých okolností.

Jóga, new age, world music… fenomény, které jsou běžnou součástí naší reality. Šířit je v podmínkách rigidního československého komunistického režimu ale znamenalo vystavovat se různým rizikům včetně zatčení a věznění.

Před 45 lety vyvrcholila mohutná mediální kampaň normalizačního režimu proti prohlášení Charty 77. V článku se podívejte na Ponížení... Díl z TV cyklu Příběhy 20. století z produkce Post Bellum věnovaný tzv. Antichartě.

Po srpnové okupaci se komunista Věněk Šilhán postavil do čela politického odporu proti okupaci Československa. Bylo mu 41 let… Původně zámečník, pak profesor ekonomie. Po roce 1970 „šel k lopatě“. Stal se disidentem a podepsal Chartu 77.

„Je mi líto, že se z totalitní doby dělá jen takový monolit bahna. Normalizace byla velmi komplikovaná, ale i tenkrát se daly prosadit věcí, které měly hodnotu.“

Doba normalizace přinesla ztrátu nadějí a rezignaci lidí na veřejné angažmá. Přesto se tehdy zrodilo environmentální hnutí mládeže založené na dobrovolnictví, hnutí kde mohla znít i kritika komunisty devastovaného životního prostředí.

Stál u počátků charitativních projektů u nás, založil jednu z prvních neziskovek. Byl problematický mladík a je nenapravitelný optimista i vášnivý fotograf. „Hrdinové jsme nikdy nebyli, ale páteř jsem měl vždycky rovnou,“ říká ve svých vzpomínkách.

Útěchu před totalitou nacházel ve víře. Nakonec strávil patnáct měsíců na Borech a následný rok pod ochranným dohledem. Přišel o poslední zbytky svobody, práci a nakonec i iluze.

Zatýkání, vazby a věznění v době normalizace neblaze poznamenaly život Reného Matouška. Liberecký chartista se ze svobody po sametové revoluci dlouho neradoval. Zemřel v roce 1992 za nevyjasněných okolností. Jeho památka ožije na Běhu pro Paměť národa.

Vymyslel slovo „ptydepe“ a pro inscenaci Krále Ubu vynalezl patafyzický stroj. Propojoval svět exaktních věd a filozofie, byl vydavatelem samizdatu a klidnou silou v pozadí českého disentu i událostí listopadu 1989. Ivan M. Havel zemřel 25. dubna 2021.

Před čtyřiceti lety, 27. dubna 1981 pozdě večer, zadržela Státní bezpečnost na hraničním přechodu Dolní Dvořiště karavan, který ze Západu přivážel knihy a časopisy. Posléze rozpoutala jeden z největších zátahů proti disidentům.

Sovětské úřady jadernou havárii, ke které došlo v sobotu 26. dubna 1986, nejdříve zamlčovaly, později zlehčovaly. Jejich lhostejnost dokazují vzpomínky pamětníků uložené v Paměti národa.