Normalizace

Kdy se narodil Lenin? Čtete Rudé právo? Všechny československé kapely a hudebníci museli v 70. a 80. letech podstupovat ponižující zkoušky. Oficiálně šlo o to, zbavit se kýče, ve skutečnosti se režim zbavoval všech, jejichž hudba byla nepohodlná.

Ve východní části Českého středohoří se můžete vydat po stopách mladých lidí, kteří na venkově hledali v době 70. a 80. letech svobodu. Jejich příběhy ukazují tupou brutalitu normalizačního režimu, který jejich „baráky“nechal zbourat.

Cesta k modré knížce neboli osvobození od vojenské povinnosti za socialismu vedla nejčastěji přes předstírané diagnózy, psychiatrii, fingované sebevraždy nebo drogy. Odpírači ji volili ze strachu ze šikany a nátlaku politruků.

Odporná šikana, ztracené roky života. Taková byla pro Pavla Mahdala vojna za Husáka v letech 1983 až 1985. Jedinou světlou vzpomínkou byl bouřlivý aplaus na Strahově při poslední spartakiádě. Předcházel jí ale nácvik, při kterém šlo o život.

V roce 1980 stál jako druhý Čech v historii na stupních vítězů v závodě Světového poháru. V roce 1983 byl z reprezentace vyloučen. „Tlačili nás do věcí, jež nás nezajímaly. To nám ubíralo sílu na výkonnosti,“ vzpomínal na nátlak režimu na sportovce.

Nebála se vzdorovat režimu na malém městě. Nechodila k volbám, podepsala Chartu 77. Odvahu vzepřít se většině projevila i po sametové revoluci – stala se pěstounkou romských dětí a usilovala o uctění památky zavražděných sudetských Němců.

Sám o pravdu usiloval celý život jako filozof i jako společensky angažovaný člověk. Inspirativní myslitel, jeden z prvních mluvčích Charty 77 a organizátor bytových seminářů zemřel 28. dubna krátce před svými 93. narozeninami.

Eva Pilarová se vyznala pro Paměť národa z hlubokého studu za své chování za komunismu: „Měla jsme strach a byla jsem zbabělá. Přiznávám se k tomu. Neměla jsem takovou odvahu jako Marta, kterou hluboce obdivuji,“ jako Gott se stala v roce 1977 tváří Anticharty.

Nevinná legrácka přivedla mladého studenta na konci 70. let k výslechu v Bartolomějské a podepsala se na celém jeho budoucím životě. Příběh Jiřího Kotka připomíná zápletku Kunderova románu Žert.

Normalizační režim mu odebral souhlas k výkonu služby duchovního, když začal zpívat písně na biblické náměty, zavřel ho. Po podpisu Charty 77 donutila Státní bezpečnost Sváťu Karáska šikanou k emigraci.

Otrocká práce vězňů přinášela komunistickému režimu milióny v tvrdé měně. Podnik Preciosa zprivatizoval tehdejší ředitel Ludvík Karl. V roce 2015 mu prezident Zeman udělil státní vyznamenání. Vězni se odškodnění ani omluvy nedočkali.

Členové iniciativy Havlíčkova mládež dělali to, co komunistický režim po mládeži chtěl – jenže nezávisle, mimo oficiální struktury SSM. To stačilo, aby se stali „vnitřním protivníkem”. StB vynaložila nemalé prostředky na jejich šikanu.

Památce Augustina Navrátila, kterému se podařilo před listopadem 1989 zorganizovat největší petici v ČSSR. Podepsalo ji 600 tisíc lidí.

Novinář, disident a diplomat Luboš Dobrovský zemřel 30. ledna, čtyři dny před svými 88. narozeninami. Zveme vás ke sledování filmu, který pro něj k 85. narozeninám vytvořil režisér a dokumentarista Pavel Štingl.

Jedna z prvních profesionálních pěstounek v SOS vesničce v Doubí Eva Borková vzpomínala, jak komunistický aparát celou dobu normalizace čekal na záminku dětské vesničky zrušit.

Obnova právního státu patřila k hlavním polistopadovým úkolům. V jakém postavení byli za normalizace soudci a advokáti? Jak proběhla očista justice od zkompromitovaných lidí?

Jakmile přistálo v neděli 9. prosince 1984 v Praze letadlo z Říma, ve kterém seděla Agnesë Gonxhe Bojaxhiu, známá jako Matka Tereza, zahájila Státní bezpečnost sledovací akci, která trvala po celou dobu její třídenní návštěvy ČSSR.

Říká se, že lidé z komunistických podniků zahraničního obchodu (tzv. pézetek) byli v listopadu 1989 nejlépe připraveni na změnu režimu a zavedení tržního hospodářství, že měli náskok před ostatními. Je to pravda? Skutečně výrazně uspěli?

Byla to euforie, po husákovské mrtvolnosti se začalo něco dít, popisuje historik Petr Placák na demonstrace z ledna 1989 v rámci Palachova týdne, které pomáhal organizovat.