Všechny články

Navštivte ve dnech 8. či 9. 6. 2023 náš stánek na Veletrhu vědy v areálu PVA EXPO Praha v Letňanech. Najdete zde na jednom místě informace o našich workshopech, divadelních kroužcích a všech dalších vzdělávacích aktivitách, které organizuje Paměť národa.

Po únoru 1948 odešlo přes hranice během dvou let přes dvacet tisíc lidí. Mezi nimi byl i prodavač fotoprodejny na Václavském náměstí Vladimír Zikan. Zažil pak vězení, zamiloval se, přišel v Korejské válce o zuby. V Americe se stal manažerem korporace Westinghouse.

Plzeňské náměstí Republiky se před sedmdesáti lety 1. června 1953 stalo dějištěm do té doby největší protikomunistické demonstrace, vůbec první ve východní Evropě. Do ulic vyšli lidé na protest proti měnové reformě, která je přes noc připravila o všechny úspory.

V Mladé Boleslavi po roce 1968 běžně zněla na ulicích ruština. V novém dokumentu uvidíte svědectví o soužití s několika tisíci sovětských vojáků. Paměť národa ho k letošnímu 55. výročí okupace připravila ve spolupráci s Nadačním fondem ŠKODA AUTO.

„Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945,“ stojí na upomínkové desce hřbitova v Postoloprtech. Kurt Kempe masakr přežil. A tento text nikdy nepovažoval za dostatečný. Přečtěte si komiks o jeho životním příběhu z knihy Odsunuté děti.

Milada Vaňková měla v roce 1953 ve svých devíti letech našetřeno asi 2000 Kč. Před sedmdesáti lety se z jejích úspor ale najednou staly necelé čtyři stovky. Postěžovala si svému deníčku a pod zápis nakreslila prase. Tatínkovi se to pak nelíbilo…

Jméno „Posselt“ i „sudetští Němci“ fungují v Česku i tolik let po vyhnání německého obyvatelstva jako červený hadr. Tedy pro tu část společnosti, která antipatie či rovnou nenávist k sudetským Němcům stále bere jako pevnou součást tuzemského života i politiky.

Institut Paměti národa Brno otevírá své brány, zahájili jsme expozici Tichá hrdinství. Na slavnostním otevření jsme uvítali premiéra Petra Fialu, hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou. GALERIE z následující slavnosti.

Hostem našeho podcastu je tentokrát šéfredaktor internetového deníku Aktuality.sk Peter Bárdy. Proč se na Slovensku pravidelně vrací k moci populisté? Co přinesla éra politického eléva Igora Matoviče? A vrátí se na výsluní Robert Fico?

Dnes v 15 hodin zahrála na Hlavním nádraží v Brně kapela Paměti národa! Koncert byl poděkováním lidem, kteří přispěli do naší sbírky na Hithitu. Díky vám totiž příští pondělí v Institutu Paměti národa Brno otevíráme expozici Tichá hrdinství v plném rozsahu.

Pro Paměť národa Jan Blažek zaznamenává mimo jiné výpovědi pamětníků žijících v Německu. Knihu Odsunuté děti, oceněnou Zlatou stuhou, tvoří pět příběhů, které popisují odsun Němců z Československa. Nyní se publikace dočkala vydání ve dvou dalších jazycích.

Psal se rok 1944, když si Jiří Kotlový všiml výzvy v novinách apelující na mladé, aby přišli hrát ragby. Se spolužákem z baťovského učiliště se vydal na hřiště a netušil, jak výrazně toto rozhodnutí nasměruje jeho další život.

POZNÁMKA. 9. května se před pražskou ruskou ambasádou v Bubenči, v dnešní ulici Ukrajinských hrdinů, tvořívala fronta hostů. Nechyběl exprezident Klaus či úřadující Zeman, pár expremiérů, (ex)poslanci, komunisté či zasloužilí umělci jako Vondráčková.

Ve čtrnácti letech s rodiči utekl před komunisty. Polovinu života pak prožil v USA a stal se profesorem na Boston University. Po sametové revoluci nabídl své služby pražské „fildě“. Známý ekolog, sociální demokrat, evangelík a skaut by se dnes dožil 90 let.

Za prvních dvanáct let komunistické totality se počet dětí v dětských domovech zvýšil patnáctinásobně. Odebrání dítěte byl nejen nejčastější nástroj, jímž stát řešil jakékoliv problémy v rodinách, ale také mocná hrozba pro rodiny politických odpůrců.

Rozechvělá slova radiotechnika Vlacha: „Haló, haló, zde radiostanice O.K.P. Kbely u Prahy, prozatímní vysílací stanice Radiojournalu...“ Pak hymna. Poeticky 18. května 1923 ve 20 hodin a 15 minut začal vysílat rozhlas... Jsou s ním spojena tisíce lidských dramat.

Výstava „Příběhy severních Čech – Zlomové okamžiky 20. století“ vás seznámí s příběhy spjatými s Libereckým a Ústeckým krajem. Připravila ji Paměť národa Severní Čechy, začtěte se teď do čtyř příběhů, které na výstavě také najdete.

Sovětská vláda nechala vytisknout 300 000 pohlednic s jeho portrétem. V Moskvě ho přivítali s pompou hodnou světově proslulé literární celebrity. Přesto se francouzský prozaik André Gide z pohledu komunistů záhy proměnil ve zrádného nepřítele a Hitlerova advokáta.

V médiích můžete najít polemiky, či dokonce tvrdá nařčení, že Ukrajinu ovládají neonacistická hnutí. Prapor pluku AZOV pak je „nacistickou svastikou“, na sociálních sítích se „experti“ vyjadřují k Stepanu Banderovi. Jak ve skutečnosti Ukrajinci vnímají své symboly?