Všechny články

Legendární jazzový trumpetista rodině sehnal falešné doklady a po dvou letech vydírání od StB odjel v 80. letech z Prahy. Nebyl už nejmladší, ale přesto se i v New Yorku prosadil. „Jazz byla Amerika, vždycky jsem tam chtěl,“ říká. Déczi dnes slaví 85. narozeniny.

Vykácím džungli a postavím město na holé pláni. Mnoho lidí od toho Jana Antonína Baťu zrazovalo. „Tvrdili mu, že je to nemožné. On se jen podíval a řekl: ,Tak nemožné, myslíte?‘ A udělal to,“ říká o svém dědečkovi Dolores Ljiljana Bata Arambasic.

Dnes víme, že trauma holokaustu se přenáší na další generace nejen skrz úzkostnou výchovu, ale i fyzicky. Kniha Na vině je Osvětim přináší rozhovory s dětmi těch, kteří přežili. Čtení z knihy doprovodila přednáška psychoterapeutky, jež je sama z „druhé generace“.

Před 40 lety 23. března 1983 vyhlásil americký prezident Ronald Reagan program Strategické obranné iniciativy nazývané také „Hvězdné války“. Jednalo se o pokus o obranu proti balistickým raketám založený i na satelitních a vesmírných technologiích.

Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů s Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.

Kuneš Sonntag pomáhal přesvědčit ministra Zdeňka Nejedlého o obnovení univerzity na Moravě. Předtím ho za organizování pohřbu Jana Opletala, Kunešova kamaráda, málem zastřelili, pak si prožil věznění v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Od zahájení provozu Institutu Paměti národa v Olomouci uplyne v těchto dnech rok. S blížícím se jarem ožívá i kryt civilní obrany v Bezručových sadech. Unikátní prostory svou syrovostí dokreslují příběhy lidí, kterých se dotkly dějinné zvraty dvacátého století.

Filozofy, historiky, kněží nebo vyhozené překladatele jste v ulicích mohli potkat jako myče oken a výloh. Kýbl, stěrka a hadr se za normalizace staly nečekanými symboly svobody.

Mašinérie Mezinárodních táborů míru a takzvaných pionýrských aktivů se chystala na další sezónu. Netušila, že bude tou úplně poslední. Pro nejaktivnější pionýry byl ve hře jako každoročně i pobyt v proslulém sovětském dětském táboře Artěk.

Zemřel historik Karel Kaplan, který zásadně přispěl k poznávání československého komunismu. V 60. letech zasedal v komisi prošetřující politické procesy a důkazy o jeho zločinnosti s ním otřásly. S tajnými archiváliemi pak odešel na Západ a předložil je veřejnosti.

Před devíti lety Rusové po takzvaném referendu zahájili proces rusizace Krymu. Mariia Sulialina ono hlasování dokumentovala a nyní zaznamenává, co se děje za války na Ukrajině. V budoucnu totiž nesmí být pochyb o páchaných zločinech proti lidskosti.

Poslední protivládní a skrytě proruská demonstrace na Václavském náměstí opět ukázala, jak málo stát za poslední rok pokročil v ochraně demokracie před těmi, kdo ji chtějí použít jako vehikl k jejímu zničení.

Zájmy dělnické třídy jako celku byly pro komunistický režim „posvátné“. Ale zájmy jednotlivých dělníků mu na srdci tolik neležely. Odbory, které se jich měly zastávat, se proměnily v ryze formální a bezzubou organizaci.

Je 16 hodin, pochmurné a mrazivé úterý 14. března 1939. Z pražského Wilsonova nádraží právě vyjíždí zvláštní vlak do Berlína. Jeho nejdůležitějšími cestujícími jsou Emil Hácha, prezident Česko-Slovenské republiky a František Chvalkovský, ministr zahraničí.

Estébáci si pro Pavla Záleského přišli do práce a zbili ho tak, že nemohl dva týdny dýchat. Hrozili mu inscenovanou sebevraždou. Při jiných zadrženích kladl pasivní odpor, čímž rozlítil policisty k nepříčetnosti. Provinil se šířením katolického samizdatu.

Josif Stalin a Klement Gottwald zemřeli jen devět dní po sobě. Jejich úmrtí před sedmdesáti lety vyvolalo spektrum reakcí napříč celou československou společností. Emoce ale mnohdy ostře kontrastovaly s pompézností nařízeného státního smutku.

Snažil se držet od politiky stranou, nakonec se však stal mluvčím Charty a svou filozofii proměnil v aktivní občanský postoj. Pociťoval mravní nezbytnost, a proto na sebe vzal riziko. Zaplatil za něj: před 46 lety v roce 1977 zemřel uštván nekonečnými výslechy StB.

Celý život propojovala lidi z různých konců světa – ať už prostřednictvím překladů cizojazyčných textů nebo svou humanitární pomocí. Podat pomocnou ruku těm nejpostiženějším pro ni bylo samozřejmostí. Věra Šormová zemřela letos 24. února ve věku sto tří let.

S každým prezidentem přichází jiná éra a zásadní zlom. Jaký otisk ve výkladu ústavy a v politickém životě Česka zanechali Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman? A co by raději nový prezident Petr Pavel neměl říkat, i když si to myslí?