Všechny články

Mezinárodní den žen před rokem 1989 znamenal škrobené podnikové oslavy, které se mnohdy zvrhly v brutální pijatyky. Především byl ale svátkem mohutné ideologické manipulace. Oslava žen znamenala ve skutečnosti jejich ještě větší vykořisťování.

Odmítl převzít památeční medaili, kterou mu přichystala ruská ambasáda. Jaroslav Pros se stal komunistou už před válkou, ale s komunistickou stranou se rozkmotřil po srpnové invazi. Ovšem iluze o spravedlivé socialistické společnosti ztratil už krátce po válce.

Během roku 1968 se tak jako v jiných městech i v Jihlavě začaly po letech obnovovat skautské oddíly. Bohužel jen na několik měsíců. Když v roce 1990 ožilo skautské hnutí potřetí, byli u toho lidé, kteří na sklonku 60. let vstoupili do Junáka jako děti.

Proč lidé, kteří natáčejí vzpomínky pamětníků, nyní vypravují na Ukrajinu kamiony plné neprůstřelných vest a helem? Protože zlu se neustupuje. A pokud můžete účinně pomoci, neváhejte.

​​​​​​​…simulováním nemoci se totiž mohli vyhnout koncentráku. Židé se za druhé světové války snažili před transportem do Terezína zachránit různými způsoby a jedním z nich bylo předstírání choroby. Snažili se o věrohodné příznaky, a riskovali tím svůj život.

I když morálně odsuzujeme nespravedlnosti režimu před rokem 1989, neuvědomujeme si, že stále pokračují. Přinejmenším pokud jde o důchody: bývalí komunističtí prominenti dostávají luxusní částky, disidenti žijí z pár tisícovek.

Milan Gabčan vzdoroval totalitnímu režimu padesátých let tvrdě a odvážně. Před pronásledováním Státní bezpečnosti se nakonec ukrýval v zemljance uprostřed lesů. Našli ho jen kvůli zradě kamaráda.

Jak vypadá výuka na Gymnáziu Paměti národa? Jaké jsou zkušenosti pedagogů i studentů půl roku po zahájení výuky na podzim 2021? Přinášíme rozhovor se zástupkyní ředitele Janou Ter-Akopow Čemusovou.

Ukrajinská katolická univerzita ve Lvově vydala prohlášení k současné situaci. Přinášíme ho v plném znění.

Konflikty národů vždy zanechávají neblahé dědictví. Demonstrace kvůli česko-německé deklaraci před 25 lety. Před 20 lety volební kampaň, která bránila české chalupy. Prezidentské volby, kdy „rozhodují“ Sudeťáci nebo uprchlíci. Zbavíme se dědictví kolektivní viny?

Roku 1947 se 34 tisíc volyňských Čechů v rámci repatriační dohody vrátilo do staronové vlasti. Klidný život, za kterým do Československa přišli, tu ale většinu z nich nečekal.

Začala klíčová fáze bitvy o Donbas. Několik následujících týdnů rozhodne o osudu Ukrajiny. Díky vaší podpoře pomáháme obráncům už od začátku války a zatím jsme poslali vybavení za více než 260 milionů.

Probudili jsme se do jiného světa. Útok na Ukrajinu není jen pokusem zničit svobodnou zemi. Je to útok na západní civilizaci. U Kyjeva se bojuje i za Prahu a podle toho se chovejme. Podcast Dobrovský & Šídlo právě teď na vašich podcastových aplikacích a na youtube.

V únoru 1948 vstoupilo Československo do éry komunistické diktatury. Socialistické plánování však naši ekonomiku ovládlo ještě o něco dříve. Už počátkem roku 1947 s velkou slávou odstartovala dvouletka - plán na obnovu válkou zničené země.

Smíme si nepřipouštět zlo a do poslední chvíle před ním mhouřit oči? Něco podobného postihlo Západ ve vztahu k Rusku minimálně v posledních deseti letech. Je ovšem na čase skoncovat s naivitou, protože jinak Vladimír Putin brzy skoncuje s naší svobodou.

Na začátku padesátých let se Miloš Lokajíček zabýval kvantovou fyzikou. V roce 1954 byl odsouzen na sedm let do vězení, protože navštěvoval křesťanské kroužky Rodina. Podle StB se tím dopustil rozvracení republiky. Jeho vědecká kariéra tady byla přerušena.

Ukrajina čelí bezprecedentní invazi vojsk Ruské federace. Ukrajina má právo na územní celistvost a svobodné rozhodnutí o vlastním směřování! S hlubokou účastí sledujeme odhodlání našich přátel bránit svoji vlast.

Sokolská organizace v těchto dnech oslavila těžko představitelných 160 let od svého založení. A je to důkaz jeho životaschopnosti, neexistuje u nás jiná organizace, jejíž činnost zasahuje hned do tří staletí.

Natočil film, trpěl v čínském vězení, dobrodružně utekl do svobodného světa. Tibetský filmař a disident Döndub Wangčhen navštívil nedávno Prahu, aby upozornil na porušování lidských práv v Číně. Svůj příběh vyprávěl pro Paměť národa.