„Vláda sama vyrábí disidenty, stačí totiž být politickým nepřítelem castrismu,“ tvrdí kubánský právník. „Režim pak zajistí, že vás zavrhne celá společnost.“
Babka je malá osada rozptýlená kolem státní silnice západně od města Polička. Když se v srpnu roku 1948 v místě objevil neznámý muž, který o sobě tvrdil, že je shozeným parašutistou ze západu, nikdo z místních ho neudal. Právě naopak – pomohli mu.
V neděli 21. listopadu v 17:40 vysílá ČT 2 v premiéře pátý díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.
Letošní 11. listopad, Den válečných veteránů, jsme se v Paměti národa rozhodli krom jiného připomenout speciálním veřejným natáčením podcastu Dobrovský & Šídlo s generálem Petrem Pavlem v Divadle pod Palmovkou.
Na podiu Národního divadla v Praze převezmou 17. listopadu čtyři stateční lidé Cenu Paměti národa, Náleží těm, kteří ve svých životech prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova. Seznamte se s jejich příběhy.
Jarmila Stibicová, výrazná dáma disentu, se neúnavně zastávala pronásledovaných. A ti, kteří pronásledování organizovali, podle ní zůstávají nepotrestáni.
Pod vrcholem Králického Sněžníku byl drsný, ale krásný život. Vzpomínala na něj Liselotte Nováková, žena posledního provozovatele Lichtenštejnovy chaty.
V neděli 14. listopadu v 17:30 vysílá ČT 2 v premiéře čtvrtý díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.
V Rusku hrozí likvidace významné paměťové instituce Memorial ze strany tamní státně-represivní mašinérie. Tento krok vnímáme jako cílený útok na historickou paměť.
„Bylo hrozné najít znásilněnou ženu nebo člověka s podříznutým hrdlem. Nejhorší ale bylo zoufalství lidí, kteří ztratili domov a nevěděli, co se stalo s jejich blízkými.," vzpomíná na své angažmá v mírových mísích 90. let Iva Valdmanová.
Prlov, Ploština, Juříčkův mlýn v Leskovci… místa, kde se nacisté mstili českému obyvatelstvu za pomoc odbojářům. Místa, která jsme mohli před časem navštívit s lidmi z Klubu přátel Paměti národa, a setkat se tu se svědkem tehdejších událostí Janem Hronkem.
Bernartice na Benešovsku, rok 1951. Komunisté likvidují už i drobné zemědělce, a zdejší mladíci tomu nechtějí jen přihlížet. Josef Brzoň měl se skupinou kamarádů v plánu ozbrojený odpor, za to zaplatil šesti lety v komunistických lágrech.
V prosinci uplyne osmdesát let od konce bitvy o severoafrický Tobruk. V jedné z důležitých bitev druhé světové války sehrál svou roli i 11. československý pěší prapor pod velením Karla Klapálka.
Ty fotky obletěly celou republiku. 27. prosince loňského roku v Česku začalo očkování proti nemoci Covid-19. Spolu s premiérem Andrejem Babišem se stala první českou příjemkyní vakcíny i účastnice bojů druhé světové války Emilie Řepíková.
„Z dětství si Kubu pamatuji jako zemi, která skutečně zářila. Neexistovala v ní zloba podobná té dnešní,“ říká Tomás Núñez Magdariaga, kubánský opoziční aktivista. Homosexuální opoziční aktivista nutno dodat.
Stál u počátků charitativních projektů u nás, založil jednu z prvních neziskovek. Byl problematický mladík a je nenapravitelný optimista i vášnivý fotograf. „Hrdinové jsme nikdy nebyli, ale páteř jsem měl vždycky rovnou,“ říká ve svých vzpomínkách.
Staroměstská radnice je v plamenech, kolem se střílí, lidé jsou v budově uvězněni. Kdo by se pokusil dovnitř proniknout, riskoval by svůj život. Dnes stoletá Marie Dubská to udělala.
Během mobilizace v roce 1938 se v pohraničí zúčastnil potyček s henleinovci. V den vypuknutí druhé světové války ho zatklo gestapo. Přežil ty nejtvrdší nacistické koncentráky, dvakrát připravoval útěk. Po osvobození Osvětimi se přidal k československé armádě.
Severně od Minska se nachází les jménem Kurapaty, stěžejní místo běloruské národní paměti. Ve 30. a 40. letech 20. století zde byly v masových hrobech pohřbeny desítky tisíc obětí stalinských represí. Jejich připomínku chce stávající Lukašenkův režim zmařit.