Všechny články

Katolické kostely v Rozhovicích na Chrudimsku nebo v Mistrovicích v podhůří Orlických hor uchovávají ve svých interiérech pozoruhodná díla vytvořená Vojmírem Vokolkem.

Nechtěl být komunistou, z vojenského pilota se proto po propuštění z dolů stal účetní. Antonín Zelenka zemřel ve věku 94 let.

Jako východní Němka se pokusila překonat železnou oponu v Československu. Neúspěšně. Věznice v NDR pak pro ni byly peklem. Západní Německo ji nakonec odkoupilo za devizy.

„Braňte v ulicích revoluci!“ řekl 11. července 2021 v 16 hodin kubánský prezident (a „diktátor u kormidla“) Miguel Díaz-Canel. Zahájil tak otevřený střet mezi zarytými příznivci myšlenek kubánské revoluce a opozicí. A „kontrarevolucionáři“ hned vyšli do ulic.

Jiří Světlík strávil jedenáct let svého života v kriminálech. V jeho vzpomínkách ale sebelítost nenajdete, zato o černý humor není nouze. Říká, že v lágrech přišly chvíle smutku, ale nikdy se jim prý nepoddal „protože v kriminálu přežívají jen tvrdí chlapi.“

Po podzimních operacích partyzánů okolo Zubří u Valašského Meziříčí následovaly odplaty nacistů. Rodačky Milena Urbanová, roz. Holišová (1933), a Eliška Pečenková, roz. Němcová (1930) to násilí viděly. Jejich vzpomínky vykreslují hořkou kapitolu historie města. 

Velkou většinu svého života prožila v Praze, narodila se v Jeruzalémě, kam se jejím rodičům na počátku války podařilo utéct před nacisty. Eva vzpomíná na šikanu soudruhů z uličního výboru v 50. letech i na tragicky zesnulého manžela Josefa Vavrouška.

Andrej Stryžak neúnavně pomáhá obětem represí v Bělorusku a kvůli svým aktivitám utrpěl ve svém osobním životě vážné ztráty.  Ale nevzdává se a nevzdá …

Příběhy našich sousedů jsou vlajkovou lodí vzdělávacích aktivit Paměti národa. Na fungování během roku a půl, kdy byli žáci a studenti většinou odkázáni na distanční výuku, jsme se ptali koordinátorky ze vzdělávací sekce Post Bellum Veroniky Stehlíkové.

Když Němci obsazovali v březnu roku 1939 Pardubice, měla Anna čtyři roky.  „Bydleli jsme nedaleko Masarykových kasáren a němečtí vojáci mě u nich přejeli autem,“ popsala. Měla přijít o nohu, amputace nakonec nebyla nutná.

Erika Brinkmannová pochází se sudetoněmecké rodiny, Zuzana Peterová z česko-židovské. Otec Eriky bojoval za války na frontě jako voják wehrmachtu, Zuzančin byl v pracovním lágru. Po válce první skončil v Jáchymově, druhý se stal obětí procesů 50. let.

Růžena Sojková strávila se svým otcem Josefem Hořejším poslední noc v cele smrti před jeho popravou 7. ledna 1950. Bývalý majitel továrny na kočárky byl odsouzen k smrti jako člen údajné „teroristické bandy“.

„Bát se? Na to jsme neměli čas,“ odpovídal Tomáš Lom na otázku, jestli při válečných letech ve službách britské RAF někdy cítil skutečný strach. Příslušník československé 311. bombardovací perutě zemřel ve středu 23. června 2021.

Dopravní nehody, rvačky v hospodě, kšeftování s benzínem – jen některé z projevů mnohdy nepříjemného soužití se sovětskými vojáky. Čechoslováci vedle nich žili třeba v Mladé Boleslavi, Vysokém Mýtě nebo Frenštátu pod Radhoštěm.

U příležitost Dne památky obětí komunistického režimu přicházíme s následujícím provoláním a srdečně zveme na setkání v neděli 27. června.

„Na fotkách vidíte ubohost, která pro mne symbolizovala rozpad sovětského impéria,“ říká fotografka Dana Kyndrová, která dokumentovala odchod sovětských vojáků z Československa mezi únorem 1990 a červnem 1991.

Tři měsíce po komunistickém puči v roce 1948 se v červnu v Praze konal XI. všesokolský slet. Sokolové, kteří prošli okolo tribuny s novým prezidentem Klementem Gottwaldem, skandovali jméno jeho předchůdce Edvarda Beneše.

Měsíce se děti kvůli Covidu učily distančně z domova. Do online prostředí se přesunuly kroužky i skauting. Přes 2000 dětí se přesto zapojilo do vzdělávacího projektu Příběhů našich sousedů. Jejich práci mapuje aktuální vydání rozhlasových Příběhů 20. století.

Útěchu před totalitou nacházel ve víře. Nakonec strávil patnáct měsíců na Borech a následný rok pod ochranným dohledem. Přišel o poslední zbytky svobody, práci a nakonec i iluze.