Volné

„Jen minimum mých kamarádů z Terezína se po válce vrátilo,“ říká Pavel Pick, který byl do terezínského ghetta deportován s rodiči jako šestiletý. Jejich nejužší rodina měla štěstí, podařilo se jim dočkat se v Terezíně osvobození.

Alois Jaroš se narodil v době, kdy jeho otec seděl v cele smrti. Život ho stála vykonstruovaná kauza, která udělala z několika desítek soukromých sedláků ze středních Čech domnělou „teroristickou bandu“.

Na palubu říční lodi vstoupil Jan Holík poprvé jako sedmnáctiletý a na Labi se plavil desítky let. Jeho příběhem připomínáme sté výročí založení Československé plavby labské.

Režim se v roce 1985 cyrilometodějské poutě na Velehrad obával: narušovali ji, vydávali za mírovou slavnost. „Já jsem jim to říkal: nedělejte to, to nedopadne,“ usmíval se Tomášek. Účastnilo se jí na 200 tisíc lidí a nedopadla vlastně až na náměstích v roce 1989.

Pražské divadelní kroužky ukončily na společné přehlídce v prostorách jižní tribuny Strahovského stadionu letošní sezónu. Její chodba se proměnila v pomyslnou časovou osu. Podívejte se na představení inspirovaná československou historií.

Jindřich Šídlo je na Turnov hrdý. Život města změnil „dočasný“ pobyt sovětských vojsk a už dlouho je den jejich odchodu městským svátkem. I pod vlivem ruského napadení Ukrajiny je dnešek poprvé oficiálním významným dnem České republiky.

V hromadných hrobech na území katastru obce Postoloprty bylo nalezeno 763 mrtvých těl, podle odhadů ale šlo o nejméně 2000 osob. Mezi 27. květnem a 7. červnem 1945 zde došlo k masakrům stovek civilních obyvatel německé národnosti – místních i z nedalekého Žatce.

Spolupracovnice Paměti národa Scarlett Wilková už několik let natáčí příběhy řecké komunity v Česku. Osudy řeckých uprchlíků inspirovaly vznik jejího nového románu Až uvidíš moře.

Slovutný dětský lékař Anně Pokorné nedal žádnou naději: „Nechcete mi tady dcerku rovnou nechat na pozorování pro studenty?“ Matka se ale nevzdala a vybojovala pro dceru kvalitní dlouhý život. Ona sama se loni dožila stovky.

Na přelomu dubna a května se do šumavské Kvildy turisté nehrnou. Vleky stojí, na cyklistiku je ještě chladno. Letos bylo ale i tou dobou v nejvýše položené české obci živo. Díky jihočeské pobočce Paměti národa se tam postupně sešlo 150 středoškoláků.

Dvojice přátel Paměti národa – podnikatel a filantrop Jan Dobrovský, předseda našeho Kolegia, a novinář Jindřich Šídlo, dlouholetý fanda Paměti národa – před rokem ve studiu ve Španělské ulici začali natáčet nový podcast… Podcast Dobrovský & Šídlo.

Divadelní prkna se za 81 let, která na nich strávil, změnila. Herectví se zcivilnilo, ubylo patosu i líčidel. Herci ale dnes komunikují s divákem víc než dřív – masku nahradila pregnantnost myšlenky. Stanislav Zindulka by 5. května oslavil 90. narozeniny.

„Na příběhy pamětníků si člověk mnohdy vzpomene, když dělá nějaké vlastní rozhodnutí,“ je přesvědčen Viktor Portel, vedoucí filmové produkce Paměti národa a spoluautor konceptu expozice Institutů Paměti národa. První z nich se právě otevírá veřejnosti.

Během roku 1968 se tak jako v jiných městech i v Jihlavě začaly po letech obnovovat skautské oddíly. Bohužel jen na několik měsíců. Když v roce 1990 ožilo skautské hnutí potřetí, byli u toho lidé, kteří na sklonku 60. let vstoupili do Junáka jako děti.

Jak vypadá výuka na Gymnáziu Paměti národa? Jaké jsou zkušenosti pedagogů i studentů půl roku po zahájení výuky na podzim 2021? Přinášíme rozhovor se zástupkyní ředitele Janou Ter-Akopow Čemusovou.

Modelky československých oděvních podniků měly nejrůznější typy postav a na molo chodily až do své šedesátky. Zákulisí modelingu na přelomu 60. a 70. let poodhaluje tehdejší manekýnka Jarmila Trávníčková.

Zvláštní období. Dvě slova, která v devadesátých letech změnila život naprosté většiny obyvatel Kuby. Jak se Kubáncům žilo během desetileté ekonomické krize po rozpadu Sovětského svazu?

Latinské Post Bellum znamená „po válce“. V archivu Paměti národa najdete nejčastěji domácí příběhy, které jsou vyprávěny právě „post bellum“. Jenže my se věnujeme i řadě projektů „ve válce“ - in bello... A jedním z nich je Paměť kubánského národa.

Tak jí běloruská policie vyhrožovala, následovalo nezákonné zadržení a bití. Výpověď Marie Matusevič o násilí běloruských bezpečnostních složek pak litevskou policii šokovala. V Litvě jí přiznali status oběti.