Příběhy

„Doufali jsme, že se Češi pod vlivem Američanů nad námi slitují, zvlášť když jsme nebyli politicky aktivní,“ říká Peter Klepsch. „Ale byl to omyl.“ Ví, o čem mluví. V červnu 1945 vykopával hroby pro zabité v postoloprtských kasárnách.

Při výslechu v roce 1953 stačilo podepsat spolupráci a mohla jít za svým malým synem. „Začala jsem se modlit. A Bůh stál tehdy při mně a já jsem nepodepsala.“ K nejhoršímu okamžiku svého života se vracela celý život.

Janě bylo necelých pět let, když stanný soud odsoudil k smrti zastřelením 3. června 1942 její maminku, dědečka a strýce. Rozsudek byl proveden ihned. Jednalo se o první popravu na pardubickém Zámečku během heydrichiády.

Po snídani 27. května 1942 odjel Reinhard Heydrich autem z Panenských Břežan na Pražský hrad. Jeho plán odletět v ten den do Berlína za Hitlerem zhatili Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kterým se podařilo protektora smrtelně zranit.

Československá obec legionářská vznikla 22. května 1921. Sdružovala vojáky bojující v první světové válce za dosud neexistující Československo. Zrušili ji nacisté i komunisté. V roce 1991 ji obnovili veteráni ze západní fronty.

Kaciaryna Andrejeva je už půl roku ve vězení za „organizaci a řízení masových nepokojů“. Zatčena byla při živém vysílání vloni v listopadu. Její manžel Ihar Iljaš vyprávěl pro Paměť národa o věznění své ženy i o pronásledování běloruských novinářů.

Světoznámý dirigent a dívka, pro kterou se hudba a tanec staly životní náplní. Leonard Bernstein a Inka Vostřezová, rozená Vainsteinová, se poprvé setkali na Pražském jaru roku 1990. Jejich životy však byly propleteny už od předválečných dob.

Když se sestry zotavovaly v květnu 1945 z tyfu a podvýživy, starali se o ně britští studenti medicíny. Jednomu z nich čtrnáctiletá Eva z vděčnosti věnovala své kresby z nemocnice. Andrew Matthews je celý život opatroval.

Zatýkání, vazby a věznění v době normalizace neblaze poznamenaly život Reného Matouška. Liberecký chartista se ze svobody po sametové revoluci dlouho neradoval. Zemřel v roce 1992 za nevyjasněných okolností. Jeho památka ožije na Běhu pro Paměť národa.

Jarmila Králíčková se podílela na historickém úspěchu československého pozemního hokeje — stříbru z olympijských her v Moskvě 1980, kde se ženský pozemní hokej objevil vůbec poprvé.

Věznění skauti vytvořili v padesátých letech v komunistických lágrech rozsáhlou záchrannou síť kamarádů vzájemně si kryjící záda. Ne vždy se to podařilo. Vězně Vladimíra Požára dozorci umlátili v izolaci.

Eugenie Číhalová, jejíž tatínek, důstojník Bílé armády Jevgenij Feofilovič Djukov, našel v prvorepublikovém Československu útočiště před bolševiky, varuje před neustávající aktivitou ruských agentů na našem území.

Vymyslel slovo „ptydepe“ a pro inscenaci Krále Ubu vynalezl patafyzický stroj. Propojoval svět exaktních věd a filozofie, byl vydavatelem samizdatu a klidnou silou v pozadí českého disentu i událostí listopadu 1989. Ivan M. Havel zemřel 25. dubna 2021.

O pivovaru v Rožnově pod Radhoštěm se říkalo, že byl darem z lásky. Šlechtična Anna Kamel von Hardegger ho koupila sládkovi Albertu Málkovi ze Želetavy, do kterého se zamilovala. Pivovar pak vzkvétal stejně jako jejich manželství. Až do roku 1948.

Anna Fidlerová se zamilovala do Lorise Sušického ve středoškolské skupině Mladá kultura. Když se za války ukrýval na Kolínsku, jezdila za ním každý víkend na kole z Prahy. Při loučení před jeho transportem do Terezína si oba mysleli, že se po čase shledají.

Čtyřiasedmdesátiletá Nina Bahinskaja téměř každý den vychází se běloruskou vlajkou a účastní se všech demonstrací. Svým odhodláním a vytrvalostí dává příklad Bělorusům: „Mladí se bojí víc než my. Oni se narodili už za Lukašenka, je to zastrašená generace.“

Příběh skauta Lukšíčka je strhující a dojemné drama o džentlmenovi, který v padesátých letech během výslechu vzal „vinu“ na sebe, aby tak ochránil ostatní skauty z oddílu. Odseděl si šest let v uranových lágrech za – jak říká – klukoviny: za šíření letáků, vypuštěné pneumatiky autobusů s milicionáři

Představte si, že by lidský život zněl jako soudobá symfonie. Na pozadí rachotu šachetní klece byste slyšeli sólo na příčnou flétnu, do by se mísil šum vysílačky. Hudebník, horník, zootechnik, radioamatér a nově i latiník Jindřich Holas se dnes dožívá 90 let.

Po válce vyslyšel jako dvacetiletý mladík výzvu pro zájemce o létání a přihlásil se do výcviku pro piloty. Během něj se poprvé dozvěděl o existenci Sboru národní bezpečnosti (SNB), do kterého byl jako adept na pilota zařazen.