Příběhy

Josefu Tvrzníkovi bylo sedm let, když hitlerovské Německo po mnichovské dohodě zabralo Jablonec nad Nisou a jeho německý kamarád se od něj odvrátil. Dnes slaví 90. narozeniny a jeho vzpomínky dokládají, jak nacisté vymývali mozky německým dětem.

Příběh mladé ženy Daroty z Běloruska patří k těm s lepším koncem. Její otec prokázal statečnost a prozíravost, když milicionářům nedovolil, aby ji z nemocnice zraněnou pořádkovými silami odvezli k výslechu. Léčit se přijela do České republiky.

„Neexistovala jediná informace o homosexualitě. Za komunistů tihle ‚úchylové‘ jako by neexistovali, protože v komunismu bylo všechno dokonalé,“ popisuje situaci v době před rokem 1989 Jana Kociánová.

„Činit dobro, to člověka dělá šťastným. Šťastný nemůže být člověk, když někomu ubližuje," říká Eduard Marek přezdívaný Hroznýš, kterého nacisté stíhali za pomoc Židům a komunisté za odbojovou činnost.

V padesátých letech bylo toto místo utajováno. Jen místní věděli, že se bývalá kasárna stala útočištěm Řeků, kterým českoslovenští komunisté poskytli azyl. Šlo vesměs o bývalé partyzány, kteří prohráli občanskou válku a museli z vlasti uprchnout.

Když 15. března 1939 vstoupili němečtí vojáci na okleštěné území Československa, zažívaly rodiny, které uprchly z Němci zabraného pohraničí v říjnu 1938, dvojnásobné zklamání. Rodina Emila Pražana byla mezi nimi.

Oční lékařka Blanka Brůnová, která stála v roce 1965 u zrodu prvního aplikačního střediska kontaktních čoček, slaví 90. narozeniny a stále přednáší vysokolským studentům.

Rodák z Rapšachu u rakouských hranic se rozhodl, že nebude Čechem, ale odmítl bojovat v německé armádě. Za to ho Němci zavřeli do Dachau. V roce 1953 se ocitl v lágru znovu, pomáhal totiž lidem přes hranice.

Zakladatelka „dramaťáků“ v tehdejším Československu Eva Machková slaví 90. narozeniny. „Práce je pro mě všelék,“ vysvětluje svůj recept na to, jak být aktivní a ve formě i ve vysokém věku.

Přesvědčený komunista a ateista Ludvík Šmotek sdílel vězeňskou celu s biskupem Gojdičem. Na svobodu vyšel jako křesťan a antikomunista. Své snoubence Alici, která na něj po celou dobu čekala, vyprávěl, že potkal svatého muže.

Ještě v 95 letech docházel do mateřské školky a pomáhal dětem překonávat problémy řeči. Speciální pedagog František Synek zemřel v roce 2018 v úctyhodném věku 102 let. Jeho památku připomínáme u příležitosti 105 let od jeho narození.

Kněz František Lízna se do vězení poprvé dostal v osmnácti za roztrhání sovětské vlajky. Později seděl za opuštění republiky, šíření samizdatů a tisk letáků. Zemřel 4. března ve věku 79 let v důsledku nemoci covid-19.

Po komunistickém převratu stál v čele skupiny studentů vzdorujících stalinistické totalitě a pomohl několika lidem za hranice. Politický vězeň František Šedivý zemřel 16. února 2021 ve věku 93 let.

Naděžda Maňhalová, která strávila v mládí několik let v komunistických vězeních, se dožívá 90 let. Při výsleších ji bili, ve vězení málem zemřela na tyfus a žloutenku. „Jsem svobodná, to je nejdůležitější,“ říká oslavenkyně.

Sylva Šimsová a Karel Janovický svou lásku prožili v exilu – v říjnu 1949 opustili Československo, usadili se v Londýně a tuto středu spolu oslavili 90. narozeniny Sylvy Šimsové.

Ministři zahraničí Československa a Sovětského svazu právě v Kremlu podepisují smlouvu o odchodu vojsk. Dalibor Norský, v té době vedoucí čistírny, ale už vypravuje z Frenštátu pod Radhoštěm první vlak se sovětskými vojáky.

Bývalá vojenská věznice v Kapucínské ulici na Hradčanech se stala po komunistickém puči obávanou mučírnou, ve které vyšetřovatelé trýzněním nutili k falešným přiznáním zejména příslušníky armády.

Rostislav Sochorec patří k prvním obětem komunistického režimu. Státní bezpečnost ho zatkla 23. února 1948, dva dny před vyvrcholením komunistického puče. Necelé tři měsíce poté zemřel za podezřelých okolností.

Rok po komunistickém puči se naplnily obavy hospodářů v Radňově. Měli vstoupit i se svým majetkem do Jednotného zemědělského družstva. Když odmítli, stihl je trest.