Příběhy

Bývalá vojenská věznice v Kapucínské ulici na Hradčanech se stala po komunistickém puči obávanou mučírnou, ve které vyšetřovatelé trýzněním nutili k falešným přiznáním zejména příslušníky armády.

Rostislav Sochorec patří k prvním obětem komunistického režimu. Státní bezpečnost ho zatkla 23. února 1948, dva dny před vyvrcholením komunistického puče. Necelé tři měsíce poté zemřel za podezřelých okolností.

Rok po komunistickém puči se naplnily obavy hospodářů v Radňově. Měli vstoupit i se svým majetkem do Jednotného zemědělského družstva. Když odmítli, stihl je trest.

S lítostí jsme přijali smutnou zprávu, že zemřel Prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc., který byl členem expertní rady Gymnázia Paměti národa. Jeho moudrost a lidskost nám budou chybět.

Obyvatelé Kunčic a Orlice se starali několik měsíců o desítky válečných zajatců — převážně Rusů, ale i Francouzů, Angličanů a Jugoslávců, kterým se v zimě 1945 podařilo uprchnout z pochodů smrti.

František Černý perzekuované Židy zaměstnal ve svém výrobní podniku a když v prosinci odjížděli transportem do Terezína, protestoval proti brutalitě gestapa. Krátce poté zahynul v Osvětimi.

Náhodné setkání po letech je oblíbený trik romantických filmů. Jarmila Pelčáková a Gustav Svoboda ho zažili ve skutečnosti a stejně jako ve filmu skončilo happyendem.

Před válkou předváděli v Praze a dalších evropských městech zábavná čísla z Divokého západu. Příběh Sute a Václava, kteří si říkali Two Harwards, ožívá díky nálezu alba a svědectví jejich syna zaznamenaném ve sbírce Paměť národa.

V roce 1952 zatkla StB na internátu v Dobrušce zámečnického učně Karla Pfeiffera. Čtyři estébáci ho u výslechu nutili, aby přiznal, že s vychovatelem punktovali státní převrat.

Václav Novotný byl jedním ze třiceti tisíc mužů, kteří narukovali během první světové války do 91. pěšího pluku, v jehož kulisách se odehrával příběh dobrého vojáka Švejka. Při čtení jeho vzpomínek na Velkou válku se příliš nezasmějete.

Liselotte Pultarová prožila celou válku v Lipsku, kde se narodila českým rodičům. Pro Paměť národa popsala letecké nálety na tamní válečný průmysl i dobytí americkou armádou.

„Nebýt mé maminky, tak já tady nejsem. Ona měla už jen mě a život beze mne pro ni neměl smysl. Proto vynakládala všechno, co mohla, abych já přežila,“ vzpomínala Anita Franková.

Před sto lety se narodil Pravomil Raichl – hrdina východní fronty a vězeň komunismu. Dožil se 81 let, zemřel v den, kdy chtěl zastřelit komunistického prokurátora Karla Vaše.

Pražská Němka Emanuela Köhler patřila mezi dva milióny Němců, kteří museli během roku 1946 odjet transporty z Československa. Znalost češtiny a štěstí na dobré lidi ji uchránily od krutého zacházení s Němci bezprostředně po konci války.

Josef Vávra se narodil z nemanželské lásky mladičké Marie Vávrové a Josefa Hasila, strážmistra SNB a legendárního převaděče. Vyrůstal bez rodičů a jeho nelehké dětství ještě ztížil tendenční špionážní film Král Šumavy.

Jiří Fišer vzpomínal na 27. leden 1945: „Bylo sněhu po kolena a my jsme s radostí vyběhli a vítali vojáky.“ Byl posledním žijícím dvojčetem pocházejícím z Československa, na nichž Josef Mengele prováděl pokusy.

Na konci loňského roku oslavil 95. narozeniny jako přední a aktivní umělec. Jeho návrh zvítězil v soutěži na výtvarné řešení stanice metra trasy D Nové dvory.

Tehdejší středoškolák přicházel na Václavské náměstí od 15. ledna 1989 každý den a účastnil se 21. ledna i takzvané národní poutě k hrobu Jana Palacha v jeho rodných Všetatech.

Jaroslava Poláková nikdy nezapomene na čtvrtek 19. ledna 1989, kdy se její syn nevrátil domů z demonstrace na Václavském náměstí. Policisté ho odvezli do Bartolomějské ulice, kde ho zmlátili, až necítil nohy.