Příběhy

Šesticípá hvězda ze žluté látky s nápisem JUDE vyloučila Čechy židovského původu ze společnosti a byla předzvěstí jejich transportů do vyhlazovacích táborů.

Dva roky nesměl Adolf Dušek vstoupit do svého lesa na pomezí Račic nad Trotinou a Sendražic. Zabrali ho nacisté a Duškovi netušili, co v něm budovali. Po válce zde našli železobetonová torza přepravníků a tři patra podzemních montážních hal.

Hanuš Gaertner, který jako dospívající hoch prošel třemi koncentračními tábory a na konci války přežil pochod smrti, oslavil 95. narozeniny.

Připomínáme neobyčejný život MUDr. Raji Žádníkové, která zemřela 17. prosince 2020 ve věku 91 let.

Nevšední vánoční dárek dala rodině Marcela Jurasová z Ostravy – příběh svého dědečka Bohumíra Pekla, který bojoval na západní frontě.

Vánoce roku 1958 trávil Petr Záleský ve vazbě Uherském Hradišti a v lednu ho soud poslal na dva a půl roku do vězení. Provinil se tím, že šířil protirežimní básničky a texty.

Alik Olisevyč ze Lvova se zhlédl v ideích hnutí hippies v roce 1968. Dlouhými vlasy a neformálním zjevem bojoval za svobodu a nezávislost Ukrajiny, což v Sovětském svazu znamenalo žít pod dohledem tajné policie.

Krátce před 70. narozeninami zemřel katolický kněz Adam Rucki, který zažil normalizační šikanu duchovních. Státní bezpečnost mu nabízela faru a zastavení trestního stíhání výměnou za spolupráci. Odolal.

Prošla čtyřmi koncentračními tábory, domů do Prahy se vrátila jako jediná z rodiny. Ujala se jí rodina kamarádky, vystudovala medicínu a stala se lékařkou. Zemřela včera ve věku 97 let. Jsme rádi, že jsme jí letos předali Cenu Paměti národa.

Josef Macek stál u vzniku Jednotného zemědělského družstva ve Zvěstově pod bájnou horou Blaník. V kronice JZD popsal odpor místních sedláků, u kterých nebyl kvůli kolektivizaci v oblibě, a aroganci nadřízených, kvůli níž si připadal bezmocný.

Jarmila Halbrštátová se odstěhovala do Sovětského svazu za rodiči, kteří v meziválečném období pracovali v Rostovské oblasti. Domů se vrátila jako spojařka tzv. Svobodovy armády.

Rok 1968 jí změnil profesní i osobní život. Prožívala komplikované vztahy s otcem komunistou, snažila se být maminkou i televizní hvězdou. Před 54 lety seděla ve studiu před namířenými sovětskými samopaly. Její úspěšnou profesní kariéru pak ukončili komunisté.

Právě teď umírá šest mladých lidí (umělců, spisovatelů, básnířek) uprostřed komunistické Kuby v Havaně. Dvě ženy a čtyři muži. Trpí za svobodu slova, za občanskou svobodu. Někteří z nich svůj příběh vyprávěli pro Paměť národa.

Hynek Faschingbauer svolal v listopadu 1989 v Domažlicích první demonstraci. “Přišlo mi samozřejmé, že my zdravotníci nemůžeme být lhostejní k násilí na nevinných lidech,” vzpomínal domažlický lékárník a bývalý lékař.

Robert Novák patřil k revolučně naladěným studentům pedagogické fakulty v Hradci Králové, kteří se snažili získat podporu pro stávku pražských vysokých škol. Získal ji, když ho napadl proděkan.

V listopadu 1989 přesvědčil brněnské studenty, aby neukončovali stávku před Prahou, o deset let později bránil kácení pralesa na Šumavě. „Kdybych nic jiného neudělal, tak tohle mělo smysl," říká Jaromír Bláha.

Karlovarský disident Jiří Kotek na demonstraci 17. listopadu 1989 do Prahy nejel, oficiální studentská akce ho nelákala. Do hlavního města vyrazil po dramatických zprávách o zásahu proti studentům na Národní třídě následující den.

„Poroba je horší než smrt a o svobodu se musí bojovat, a nelze bez ní žít,“ hřímal v pátek 17. listopadu 1989 odpoledne na manifestaci na Albertově student třetího ročníku Matematicko-fyzikální fakulty UK Martin Klíma.

Biskup Petr Esterka slaví 85. narozeniny a má na co vzpomínat – po útěku za železnou oponu vystudoval v Římě, doprovázel kardinála Berana na pastorační cestě po USA, byl u svatořečení Anežky České i sametové revoluce.