50. léta

Milena Sedláčková pracovala dlouhá léta jako účetní Konfederace politických vězňů. Její příběh z doby komunismu ale znal jen málokdo. Šuškalo se, že za komunismu tajně pracovala pro Američany a dostala za to osm let vězení. Jak to tedy bylo?

Na začátku padesátých let se Miloš Lokajíček zabýval kvantovou fyzikou. V roce 1954 byl odsouzen na sedm let do vězení, protože navštěvoval křesťanské kroužky Rodina. Podle StB se tím dopustil rozvracení republiky. Jeho vědecká kariéra tady byla přerušena.

Tisíce stran hlášení, desítky agentů nasazených v polovině osmdesátých let na důchodce z Poděbrad. Proč byli soudruzi tak detailní při sledování sedmdesátiletého penzisty? A byl to hrdina z 2. světové války generálmajor Rudolf Krzák.

Toužila být učitelkou, ale během padesátých let si Iva Ondráčková vyslechla z úst soudruha přednosty školského úřadu jasný verdikt. Svého snu se ale nikdy nevzdala.

„Teď je tu reflexe devadesátých let, hurá, konečně můžeme zapomenout na léta padesátá,“ zní hlas na sociálních sítích. Tweet novináře Vratislava Dostála inspiroval archiváře a dokumentaristu Františka Štamberu k následující reakci.

Rod Moravců poprvé roztočil mlýnské kolo v roce 1852, potomci ho vlastní dodnes. Rodinu i mlýn poznamenala 2. světová válka i komunistický režim. O pohnutém osudu rodinného klenotu pro Paměť národa vyprávěl Jaromír Moravec.

Ve dnech, kdy českoslovenští komunisté nejspíš definitivně opouštějí parlament, pociťují lidé, kteří se v minulosti diktátu kdysi všemocné strany postavili, vděk a zadostiučinění. Jedním z nich je i Ivo Klempíř.

„Ruce vzhůru, vzdejte se, jste zatčen!“ Gestapáci ani estébáci ale takto mírná slova nepoužívali, dokládají to vzpomínky lidí, kteří peklem zatýkání prošli. 

Rozmlátil klubovny svazáků, chtěl ukrást stíhačku, stal se americkým špionem. A se svým společníkem putovali za mříže s trestem patnáct let. Froyda si odseděl jedenáct.

Velkou většinu svého života prožila v Praze, narodila se v Jeruzalémě, kam se jejím rodičům na počátku války podařilo utéct před nacisty. Eva vzpomíná na šikanu soudruhů z uličního výboru v 50. letech i na tragicky zesnulého manžela Josefa Vavrouška.

Josef Hájek byl jedním z aktérů plzeňských demonstrací rozezlených dělníků ze Škodovky, postižených měnovou reformou. „Vzali jsme velkou oj od vozu a prorazili jsme vrata do budovy,” vzpomíná na první červnový den roku 1953.

Při výslechu v roce 1953 stačilo podepsat spolupráci a mohla jít za svým malým synem. „Začala jsem se modlit. A Bůh stál tehdy při mně a já jsem nepodepsala.“ K nejhoršímu okamžiku svého života se vracela celý život.

Československá obec legionářská vznikla 22. května 1921. Sdružovala vojáky bojující v první světové válce za dosud neexistující Československo. Zrušili ji nacisté i komunisté. V roce 1991 ji obnovili veteráni ze západní fronty.

Pět uranových dolů, čtrnáct pracovních táborů a v nich na padesát tisíc vězňů – to byly jáchymovské uranové doly. Stopy po peklu na zemi v dobách raného socialismu už zahladil čas, na místě dnes stojí chaty a penziony. Proto se sem vypravil tým archeologů.

Příběh skauta Lukšíčka je strhující a dojemné drama o džentlmenovi, který v padesátých letech během výslechu vzal „vinu“ na sebe, aby tak ochránil ostatní skauty z oddílu. Odseděl si šest let v uranových lágrech za – jak říká – klukoviny: za šíření letáků, vypuštěné pneumatiky autobusů s milicionáři

Po válce vyslyšel jako dvacetiletý mladík výzvu pro zájemce o létání a přihlásil se do výcviku pro piloty. Během něj se poprvé dozvěděl o existenci Sboru národní bezpečnosti (SNB), do kterého byl jako adept na pilota zařazen.

Tolik dní se Václav Stupka mezi lety 1949 a 1968 ukrýval před Státní bezpečností. Uprchl jí při rozsáhlém zátahu na sedláky ve Strašicích a Těni na Rokycansku. Jeho žena mezitím vychovala čtyři dcery.

Rodák z Rapšachu u rakouských hranic se rozhodl, že nebude Čechem, ale odmítl bojovat v německé armádě. Za to ho Němci zavřeli do Dachau. V roce 1953 se ocitl v lágru znovu, pomáhal totiž lidem přes hranice.

Přesvědčený komunista a ateista Ludvík Šmotek sdílel vězeňskou celu s biskupem Gojdičem. Na svobodu vyšel jako křesťan a antikomunista. Své snoubence Alici, která na něj po celou dobu čekala, vyprávěl, že potkal svatého muže.