„Svazačky nás nutily tančit,“ vzpomíná řeholník na internaci roku 1950
V noci ze 13. na 14. dubna 1950 komunistická moc organizovala pod názvem Akce K přepadení dvou set klášterů a církevních internátních škol po celém Československu. Řeholníci, novicové a studenti skončili v internaci a byli vystaveni tlaku, aby se zřekli své víry.
„Nebyla jsem ‚exot‘, byla jsem oběť. Ten název mě zraňuje,“ říká Helena Kleinová
Nová kniha Barbory Šťastné zachycuje osudy příslušníků různých menšin v československé i české historii. Jedné z pamětnic se však necitlivě dotkl její název – Exoti: Povídky o jinakosti podle skutečných příběhů Paměti národa.
Manželky „zrádců“ ze spikleneckého centra StB věznila, sledovala a izolovala
Zapomenutými oběťmi Slánského procesu jsou manželky a děti odsouzených. Za vykonstruovaná obvinění svých mužů a otců pykaly ztrátou svobody, domova, zaměstnání či možnosti studia. Přicházely o zdraví, majetek a víru ve spravedlnost a stranu.
Manželky „zrádců“ ze spikleneckého centra StB věznila, sledovala a izolovalaˑ
Zapomenutými oběťmi Slánského procesu jsou manželky a děti odsouzených. Za vykonstruovaná obvinění svých mužů a otců pykaly ztrátou svobody, domova, zaměstnání či možnosti studia. Přicházely o zdraví, majetek a víru ve spravedlnost a stranu.
Chodbami zní koleda. „Zavřete rypáky!“ křičí bachaři. Za chvíli zní jen tiše…
Vánoční stromeček z peří obarveného zeleným inkoustem, tajné půlnoční mše, perníčky z drobečků chleba. Za mřížemi československých věznic jsou Vánoce, uvnitř je tajně slaví politické vězenkyně a vězni.
Zamilovali se do sebe na válečné frontě. To nejhorší je ale čekalo doma
Bedřich Kopold a jeho pozdější žena Jiřina Švermová se poznali jako příslušníci 1. československého armádního sboru v SSSR. Společně prošli ohněm války, v poválečném Československu ale zažili perzekuci ze strany vlastních lidí.
Potkani v kádi na mléko a elektrické boty
„My jsme si s manželem prostě zbyli,“ říká drobná dvaadevadesátiletá žena. V padesátých letech si odseděla šest let v komunistických kriminálech. Poté potkala muže s podobným osudem. Vyšetřovatelé na něm veřejnosti předváděli nový mučící vynález – elektrické boty.
„Králem Šumavy mě nazývali komunisté. Já jen pomáhal lidem do bezpečí“
Tak o sobě mluvil Josef Hasil, člověk drobné postavy s výborným sluchem, kterému pomáhala víra. S jeho pomocí dokázaly desítky lidí utéct z komunistického Československa na Západ. Hasilův příběh inspiroval i filmové tvůrce.
Řekli nám: „Kulaci, měli jste se nažrat dřív!“ Tehdy je máma proklela
Rodina Jany Karpíškové po čtyři staletí hospodařila na statku na Hané. Kolektivizace ve spojení se sousedskou závistí prosperující hospodářství zničila během několika let. Rodina skončila v domě, kterému Jana Karpíšková dodnes neřekne jinak než „hnusná kůča“.
Letci RAF si chtěli vyrovnat účty s velitelem Mírova. Proč ho nakonec nezabili?
Čeští letci RAF byli v 50. letech nespravedlivě vězněni. Roky je pak trápilo vědomí, že mučitelé unikají spravedlnosti. Na vlastní pěst po revoluci v Kanadě vypátrali sadistického velitele věznice. Případ jejich nedokonané pomsty zmapovala redakce Paměti národa.
Letci RAF si chtěli vyrovnat účty s velitelem Mírova. Proč ho nakonec nezabili?
Čeští letci RAF byli v 50. letech nespravedlivě vězněni. Roky je pak trápilo vědomí, že mučitelé unikají spravedlnosti. Na vlastní pěst po revoluci v Kanadě vypátrali sadistického velitele věznice. Případ jejich nedokonané pomsty zmapovala redakce Paměti národa.
Před lágrem ho nezachránil ani řád za chrabrost. Příběh veterána Karla Brhela
Karel Brhel si za 2. světové války mnohokrát sáhl na dno sil a opakovaně byl ve smrtelném nebezpečí. Mnohem více než za války ale trpěl jako vězeň komunistického režimu.
V červenci 1953 z nebe padaly „hladové koruny“ na posměch měnové reformě
V červnu 1953 Češi kvůli měnové reformě přišli o své úspory i o krásné mince a bankovky. Svobodná Evropa zareagovala: v noci z 13. na 14. července 1953 Československo zasypala kopiemi nové korunové bankovky nadepsanými „Hladová koruna – dar Sovětského svazu“.
V červenci 1953 z nebe padaly „hladové koruny“ na posměch měnové reformě (Ukázka)
V červnu 1953 Češi kvůli měnové reformě přišli o své úspory i o krásné mince a bankovky. Svobodná Evropa zareagovala: v noci z 13. na 14. července 1953 Československo zasypala kopiemi nové korunové bankovky nadepsanými „Hladová koruna – dar Sovětského svazu“.
Estébáci nechali dvouleté dítě samotné. A během těch dnů maminku mučili
Neuvěřitelný příběh plný bezohlednosti se odehrál roku 1949. Estébáci zatkli maminku a její dvouletou holčičku Dášu nechali samotnou. Objevili ji až po dvou dnech. Dagmar pak vyrůstala u prarodičů a k rodičům se už nevrátila.
„Jednou budu slavné!“ Jenže Leopolda kvůli letákům do týdne zavřeli
Leopold Färber, takřečený Hurvínek, by se v těchto dnech dožil 95 let. Na skauta, odbojáře a politického vězně z 50. let nezapomínají v domovských Boskovicích a nezapomínáme na něj ani my. Jeho příběh vyprávíme v brněnském Institutu Paměti národa.
Češi deportovaní na rumunskou Sibiř: z vrtulníku na ně dohlížela stalinistka
Historie české menšiny v oblasti rumunského Banátu sahá až do dob habsburské monarchie. Po druhé světové válce však byly české rodiny označeny za nepohodlné a vystěhovány na nevlídnou step. „Nebylo náznaku, že bychom se někdy vrátili…“
Teenagerové, pieta a ministr vnitra. Studentské zážitky z netypické párty
Policie, tehdy tedy Sbor národní bezpečnosti, byl tou složkou, která perzekuci prováděla. Studenti Gymnázia Paměti národa ale prosadili připomínku policistů, kteří naopak stáli proti komunistickému režimu. A zaplatili za to životem.
Z Mírova o Vánocích vyrazil v sandálech. Za velezradu odseděl 10 let za mřížemi
„Safra, to jsem se nějak zdržel,“ řekl Jaroslav Vrbenský v roce 1962 rodičům, když se vrátil z vězení. Byl zatčen po léčce, kterou na představitele katolické církve nastražila Státní bezpečnost. Před sedmdesáti lety 25. června 1953 byl odsouzen na 12 let.
„Reformu nechceme!“ Z oken plzeňské radnice létaly busty Gottwalda a Stalina
Plzeňské náměstí Republiky se před sedmdesáti lety 1. června 1953 stalo dějištěm do té doby největší protikomunistické demonstrace, vůbec první ve východní Evropě. Do ulic vyšli lidé na protest proti měnové reformě, která je přes noc připravila o všechny úspory.
