Komiksy vypráví o odsunutých dětech
Narodili se v předválečném Československu, ale většinu života prožili jako občané Německa. Jejich příběhy inspirovaly tvůrce knihy Odsunuté děti. Magazín Paměti národa přináší pětici medailonů pamětníků, kteří se stávají "komiksovými hrdiny".
Jako pětiletá zažila odsun. Příběh Rosemarie Kraus rozené Dvořák
„Sice mám tady v Bavorsku dva domy, ale doma se cítím v Česku,“ říká osmdesátiletá Rosemarie Kraus. Narodila se v Chlumci u Ústí nad Labem a její dědeček Franz Dvořák byl synovcem skladatele Antonína Dvořáka.
75 let po válce odešel z Koclířova poslední sudetský Němec
Albínu Huschkovi bylo na konci války sedm let a mluvil jenom německy. Byl svědkem tehdejšího nemilosrdného zacházení s Němci. Ze sedmnácti set obyvatel mohlo v Ketzelsdorfu zůstat jen pět rodin, Huschkovi uchránil od vysídlení neněmecký původ maminky.
Kopal jsem hroby v Postoloprtech, popisuje poválečné masakry Němců Peter Klepsch
„Doufali jsme, že se Češi pod vlivem Američanů nad námi slitují, zvlášť když jsme nebyli politicky aktivní,“ říká Peter Klepsch. „Ale byl to omyl.“ Ví, o čem mluví. V červnu 1945 vykopával hroby pro zabité v postoloprtských kasárnách.
Vždycky jsem měla štěstí, že jsem našla hodný lidi. Příběh Emanuely Köhler
Pražská Němka Emanuela Köhler patřila mezi dva milióny Němců, kteří museli během roku 1946 odjet transporty z Československa. Znalost češtiny a štěstí na dobré lidi ji uchránily od krutého zacházení s Němci bezprostředně po konci války.
Mnozí plakali celou noc. Před 75 lety začaly transporty Němců z Československa
První transporty „organizovaného odsunu“ Němců opustily Československo 25. ledna 1946. Během roku 1946 bylo vysídleno přes dva miliony osob německé národnosti na principu kolektivní viny.
Mami, já chci taky pryč, já tady nechci zůstat. Příběh Anny Vašátkové
Rodina Vogelova nebyla jako jediná z vesnice Červený Potok u Králík zařazena do odsunu. Všechny kamarádky a příbuzní odjeli a Vogelovy čekal trpký osud Němců, kteří zůstali.
Skončila Postupimská konference. O odsunu Němců nerozhodla
Před 75 lety skončila Postupimská konference, která uznala požadavek Československa na vysídlení německého obyvatelstva. Navzdory rozšířenému mýtu o něm vítězné mocnosti nerozhodly. Odsun v té době již probíhal a Spojenci požadovali jeho pozastavení.
Ona byla sudetská Němka, on Maďar. Příběh lásky vysídlenců
Po válce museli oba opustit své domovy jako nepřátelé Československa. Setkali se jako nevolníci na nucených pracech na Berounsku a zůstali spolu napořád.
Lidé plakali radostí, že už je nebudou bít. Příběh Emila Pupika vyhnaného z Brna
Když sedmnáctiletého Emila trýznili v Kounicových kolejích, jeho babička a maminka s malým bratrem se vydaly 30. května 1945 na tzv. brněnský pochod smrti. Třicet tisíc německých žen, dětí a starých lidí šlo v horku bez přestávky, jídla a pití k rakouským hranicím.
Masakru v Postoloprtech unikl díky českému sousedovi. Příběh Kurta Kempeho
Německé muže ze severočeských Postoloprt a blízkého Žatce čekala po válce hromadná poprava. Třináctiletého Kurta Kempeho vytáhl ze skupiny mužů český soused. Až později se Kurt dozvěděl, co přesně se 27. května 1945 v Postoloprtech stalo.
Brněnský pochod smrti
Maria Pekařová musela 30. května 1945 opustit rodné Brno a vydat se s maminkou, tetou, babičkou a bratrem Karlem na tzv. brněnský pochod smrti.
Tragický poválečný osud Fritschových: Z celé rodiny přežil jen třináctiletý Hugo
Pro většinu Čechů znamenal 8. květen 1945 úlevu a radost. Německou rodinu Fritschových to nejhorší teprve čekalo. Otřesné podmínky sběrného tábora pro Němce přežil jen třináctiletý Hugo.
