Adam Drda

Tak o sobě mluvil Josef Hasil, člověk drobné postavy s výborným sluchem, kterému pomáhala víra. S jeho pomocí dokázaly desítky lidí utéct z komunistického Československa na Západ. Hasilův příběh inspiroval i filmové tvůrce.

V létě 1949 se skupina skautů utábořila na Jizerce. Měli v plánu přejít hranice do Polska a pak pokračovat dál na Západ. V noci z 23. na 24. července ale mýtinu, kde spali, obklíčili…

Zakladatel českého skautingu budoucnost českých skautů vystihl. Skaut vychovává svoje členy k pravdomluvnosti, věrnosti a oddanosti a totalitním režimům v Československu vadil. Nacistickému i komunistickému. Český skaut čelil ve své historii hned třem zákazům.

„Vítězství! Je konec! Německo kapitulovalo!“ To před 80 lety hlásaly titulní stránky novin po celém světě. Šest let válečného běsnění, utrpení a smrti, které rozpoutali nacisté, konečně skončilo. Především v zemích střední Evropy ale byla svoboda jen zdánlivá... 

V noci z 30. na 31. května 1945 byly na pochod z Brna vyhnány tisíce lidí. Jednalo se především o ženy s dětmi a staré lidi. Tragický příběh brněnského odsunu uslyšíte v bonusu Hlasů paměti. 

V květnu 1945 to v projevu řekl prezident Československa Edvard Beneš. Předznamenal tak násilné vysídlení Němců, tedy „odsun“. Jenže lidé nejsou věci, které odsunete, když už je nepotřebujete. Ke spravedlivému individuálnímu vyrovnání tak nedošlo.

Ve druhém díle debaty Lucie Korcové s Mikulášem Kroupou a Adamem Drdou z konference pořádané Českým rozhlasem Plus s názvem Pravda v pohybu budeme mluvit o tom, jak na nacistickou propagandu plíživě navázala ta komunistická.

Joseph Goebbels si do deníku zapsal: „Zhlédl jsem film o schůzce Roosevelta a Churchilla v Atlantiku. Je mizerně a amatérsky natočen. Takovému braku říkají Angličané propaganda! Jak jsme v této oblasti lepší než naši nepřátelé!“

Postoloprty a Ústí nad Labem – v obou místech došlo krátce po osvobození v roce 1945 k masakrům německého, převážně civilního obyvatelstva. Za většinu těchto zločinů pachatelé nikdy nebyli potrestáni.

Krvavě potlačené povstání v Přerově, tragický příběh pošťáka Šimka na konci války nebo masakr v Javoříčku. Ale také česká odplata a násilí vůči Němcům.

Boj o rozhlas, osvobozování Plzně i plíživý nástup další totality – novinářka Lucie Korcová, dokumenatrista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa mluví o dění ve dnech konce války. A přidávají i vzpomínky svých příbuzných, kteří zažili pád nacismu.

V bonusovém díle seriálu Hlasy paměti budeme mluvit o konci války. Byl už na dohled, přesto v Malé pevnosti v Terezíně dál umírali čeští odbojáři. „Nečekali jsme nic zlého, dokud nezazněly výstřely,“ vzpomínají pamětníci.

Zdálo se, že po dlouhých válečných letech plných utrpení přichází nejšťastnější okamžik, z Terezína zmizeli poslední němečtí dozorci. Boj o život ale začal s novým nepřítelem: skvrnitým tyfem. Po osvobození Terezína mu podlehlo na patnáct set lidí.

Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.

Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.

Je 19. dubna 1945 ráno, když do malé pasekářské osady Ploština dorazí komando SS. Vojáci zapálí deset domů a zastřelí nebo upálí 24 lidí. Jde o odplatu za to, že místní pomáhali partyzánům.

15. dubna 1945 britská armáda osvobodila koncentrační tábor Bergen Belsen. Panovaly zde katastrofální podmínky – tábor byl přetížen, chybělo jídlo, šířil se tyfus. Britům se naskytl děsivý pohled: asi 60 tisíc lidí v kritickém stavu a 13 tisíc mrtvých… 

Rudá armáda 27. ledna 1945 vstoupila do Auschwitz-Birkenau, německého nacistického  koncentračního a vyhlazovacího tábora. Před vojáky se otevřel tragický pohled. Mezi dřevěnými baráky se potácelo sedm tisíc zesláblých a nemocných lidí.

Před 35 lety vystoupil před zaplněnou Letenskou plání s emotivním projevem slovenský učitel: „Mor ho!“ Jenže velká očekávání revoluce pak vystřídalo mnohdy i bolestivé střízlivění a kocovina, konstatují autoři podcastu Století příběhů Adam Drda a Mikuláš Kroupa.