Pamětníci

Na palubu říční lodi vstoupil Jan Holík poprvé jako sedmnáctiletý a na Labi se plavil desítky let. Jeho příběhem připomínáme sté výročí založení Československé plavby labské.

Režim se v roce 1985 cyrilometodějské poutě na Velehrad obával: narušovali ji, vydávali za mírovou slavnost. „Já jsem jim to říkal: nedělejte to, to nedopadne,“ usmíval se Tomášek. Účastnilo se jí na 200 tisíc lidí a nedopadla vlastně až na náměstích v roce 1989.

V hromadných hrobech na území katastru obce Postoloprty bylo nalezeno 763 mrtvých těl, podle odhadů ale šlo o nejméně 2000 osob. Mezi 27. květnem a 7. červnem 1945 zde došlo k masakrům stovek civilních obyvatel německé národnosti – místních i z nedalekého Žatce.

Slovutný dětský lékař Anně Pokorné nedal žádnou naději: „Nechcete mi tady dcerku rovnou nechat na pozorování pro studenty?“ Matka se ale nevzdala a vybojovala pro dceru kvalitní dlouhý život. Ona sama se loni dožila stovky.

Divadelní prkna se za 81 let, která na nich strávil, změnila. Herectví se zcivilnilo, ubylo patosu i líčidel. Herci ale dnes komunikují s divákem víc než dřív – masku nahradila pregnantnost myšlenky. Stanislav Zindulka by 5. května oslavil 90. narozeniny.

Za účasti vážených hostů z řad české diplomacie, politiky, židovské obce a rodiny oslavil včera na pražském Hagiboru 100. narozeniny profesor Felix Kolmer (1922), vězeň z Terezína, Osvětimi a Friedlandu, celoživotní skaut a světoznámý akustik.

Během roku 1968 se tak jako v jiných městech i v Jihlavě začaly po letech obnovovat skautské oddíly. Bohužel jen na několik měsíců. Když v roce 1990 ožilo skautské hnutí potřetí, byli u toho lidé, kteří na sklonku 60. let vstoupili do Junáka jako děti.

Modelky československých oděvních podniků měly nejrůznější typy postav a na molo chodily až do své šedesátky. Zákulisí modelingu na přelomu 60. a 70. let poodhaluje tehdejší manekýnka Jarmila Trávníčková.

Herec Východočeského divadla v Pardubicích Petr Dohnal se o událostech ze 17. listopadu dozvěděl v Praze o dva dny později a hned v pondělí 20. listopadu se zapojil do organizování protestů v divadle v Pardubicích, kde vzniklo Občanské fórum.

Bernartice na Benešovsku, rok 1951. Komunisté likvidují už i drobné zemědělce, a zdejší mladíci tomu nechtějí jen přihlížet. Josef Brzoň měl se skupinou kamarádů v plánu ozbrojený odpor, za to zaplatil šesti lety v komunistických lágrech.

Během mobilizace v roce 1938 se v pohraničí zúčastnil potyček s henleinovci. V den vypuknutí druhé světové války ho zatklo gestapo. Přežil ty nejtvrdší nacistické koncentráky, dvakrát připravoval útěk. Po osvobození Osvětimi se přidal k československé armádě.

Komunisté se v době normalizace snažili ovládnout katolickou církev zevnitř. Sloužila jim k tomu organizace Pacem in terris, která vznikla před padesáti lety 31. srpna 1971. 

Květa Běhalová za války pálila „neárijské“ doklady železničních zaměstnanců, během pražského povstání pronikla do německého vlaku. Po válce se nechala přesvědčit ke vstupu do komunistické strany. Definitivní vystřízlivění přinesla srpnová okupace roku 1968.

Jako východní Němka se pokusila překonat železnou oponu v Československu. Neúspěšně. Věznice v NDR pak pro ni byly peklem. Západní Německo ji nakonec odkoupilo za devizy.

Albínu Huschkovi bylo na konci války sedm let a mluvil jenom německy. Byl svědkem tehdejšího nemilosrdného zacházení s Němci. Ze sedmnácti set obyvatel mohlo v Ketzelsdorfu zůstat jen pět rodin, Huschkovi uchránil od vysídlení neněmecký původ maminky.

Na Kubě končí éra bratrů Castrových. Bratr Fidela Castra Raúl předal vedení Kubánské komunistické strany mladší generaci. Přinášíme vzpomínky Kubánců na Fidela Castra z Paměti národa.

Tolik dní se Václav Stupka mezi lety 1949 a 1968 ukrýval před Státní bezpečností. Uprchl jí při rozsáhlém zátahu na sedláky ve Strašicích a Těni na Rokycansku. Jeho žena mezitím vychovala čtyři dcery.

V lednu 1977 podepsala Prohlášení Charty 77 se svým manželem Jaromírem Stibicem. Nešlo jim o politiku, ale o dodržování lidských práv v Československu, ke kterému se komunistická moc zavázala.

František Schnurmacher přežil holocaust jako jeden z mála z rozvětvené židovské rodiny z Běhařova v Pošumaví. O svých zážitcích z války vyprávěl až v roce 1982 příteli, který ho natočil na magnetofon. Nahrávku poskytly jeho dcery Paměti národa.