VOLNÉ

Vykácím džungli a postavím město na holé pláni. Mnoho lidí od toho Jana Antonína Baťu zrazovalo. „Tvrdili mu, že je to nemožné. On se jen podíval a řekl: ,Tak nemožné, myslíte?‘ A udělal to,“ říká o svém dědečkovi Dolores Ljiljana Bata Arambasic.

Dnes víme, že trauma holokaustu se přenáší na další generace nejen skrz úzkostnou výchovu, ale i fyzicky. Kniha Na vině je Osvětim přináší rozhovory s dětmi těch, kteří přežili. Čtení z knihy doprovodila přednáška psychoterapeutky, jež je sama z „druhé generace“.

Kuneš Sonntag pomáhal přesvědčit ministra Zdeňka Nejedlého o obnovení univerzity na Moravě. Předtím ho za organizování pohřbu Jana Opletala, Kunešova kamaráda, málem zastřelili, pak si prožil věznění v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Je 16 hodin, pochmurné a mrazivé úterý 14. března 1939. Z pražského Wilsonova nádraží právě vyjíždí zvláštní vlak do Berlína. Jeho nejdůležitějšími cestujícími jsou Emil Hácha, prezident Česko-Slovenské republiky a František Chvalkovský, ministr zahraničí.

Estébáci si pro Pavla Záleského přišli do práce a zbili ho tak, že nemohl dva týdny dýchat. Hrozili mu inscenovanou sebevraždou. Při jiných zadrženích kladl pasivní odpor, čímž rozlítil policisty k nepříčetnosti. Provinil se šířením katolického samizdatu.

Celý život propojovala lidi z různých konců světa – ať už prostřednictvím překladů cizojazyčných textů nebo svou humanitární pomocí. Podat pomocnou ruku těm nejpostiženějším pro ni bylo samozřejmostí. Věra Šormová zemřela letos 24. února ve věku sto tří let.

Norský památník Falstad Centre chce mladé studenty zaujmout emocionálním prožitkem. Jeho smyslem není vychovávat z dětí historiky – vede je ke kritickému myšlení a poznání, že historie je různorodá a úhlů pohledu mnoho. A přitom: žádné obrazovky v expozici...

Válka na území bývalé Jugoslávie přinesla nezměrné utrpení všem národům, které se na ní podílely. Jak se Vladimír Dzuro po letech dívá na svou práci vyšetřovatele haagského tribunálu? Přinesl tento tribunál katarzi a spravedlnost? A pokud ano, jakou?

Masarykova první republika, mnichovská krize, komunistický převrat, Sametová revoluce… A především druhá světová válka na křídlech Spitfiru. To jsou některé z kapitol 20. století, které za svých fantastických sto let zažil generál Emil Boček.

Není to patos, když konstatujeme, že srdce Aloise Rašína tlouklo pro republiku a tlouklo pro ni až do konce. Dvacetiletý anarchokomunista chtěl zavraždit i další „kapitalisty“, v osobnosti Rašína ale zabil člověka, který pro mladou republiku tvrdě pracoval.

Od narození Jeleny Bonnerové uplynulo sto let. Žena Andreje Sacharova, jaderného fyzika a snad nejslavnějšího ruského bojovníka za lidská práva ze sovětské epochy, sama prožila důstojný a po všech stránkách dramatický život.

Filmaři z Japonska přijeli v 80. letech do moravského městečka a hledali rodný dům Josefa Schumpetera. „Koho že to hledají?!“ Nikdo tehdy toto jméno neznal. Pro komunisty byl jako „buržoazní ekonom“ nepřijatelný, v současnosti se k jeho ekonomickým teoriím vracíme.

Hitler se před devadesáti lety stal v Německu politickou špičkou. Proč mu tehdy říkal německý prezident „kaprál z Čech“? Měl jeho kult mezi českými Němci velký ohlas? A proč jeho taktika uchopení moci rezonovala mezi Čechy i po válce?

Socialismus měl odstranit veškerou rasovou diskriminaci. Ve skutečnosti komunistický režim od Romů žádal, aby zapomněli svou řeč a vzdali se své identity. Jen tak mohli uspět ve většinové společnosti.

Byl jedním z nejvýraznějších hlasů maďarské menšiny v normalizačním Československu. Zasazoval se za práva Maďarů, ale i za ta obecně lidská. Opakovaně vězněný disident – a nakonec i signatář Charty 77 – zemřel 30. prosince 2022.

Na čtyři tisíce žáků a studentů se v roce 2022 zapojilo do projektu Příběhy našich sousedů. Měli za úkol zdokumentovat jeden lidský osud. Pamětníci dětem vyprávěli o 2. světové válce, kolektivizaci, o válkách v Jugoslávii a na Ukrajině.

Svůj život zasvětil studiu novodobých dějin Česka a Slovenska. On sám byl jejich součástí ať už jako mladý komunista, účastník Pražského jara, pronásledovaný disident nebo podporovatel disentu v emigraci. V pondělí 9. ledna se Vilém Prečan dožívá devadesáti let.

Konec roku 1989 byl obdobím, kdy se s pádem komunistického režimu změnil život všem lidem v tehdejším Československu. Mladému herci Janu Potměšilovi však v těch dnech osud přinesl úplně jinou změnu – stejně krutou jako nečekanou. Přesto se dokázal vrátit do života.

Václav Vacek od začátku věděl, že stát se v době normalizace knězem znamená vejít na minové pole. Kněží byli sledováni, téměř vše měli zakázané. Taky věděl, že zákazy bude překračovat. S postihem počítal – jak obstát při výslechu se učil z učebnice kriminalistiky.