VOLNÉ

Josef Hlava byl za komunismu „rebel“, mladší bratr Pavel se o politiku tak nezajímal. Oba se po „sametu“ vydali na přelomu tisíciletí za prací do USA. Shodou okolností zaznamenali největší tragédii moderních dějin Spojených států. Podívejte se na jejich svědectví.

Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo sedmnáct let, když se na začátku druhé světové války rozhodli utéct přes hranice do Sovětského svazu. Hnala je nenávist k maďarským okupantům a víra v komunistický ráj, kde není bídy. Ocitli se v pekle – v gulagu.

Stanislav Biler je sociolog, publicista a redaktor Alarmu, který mimo jiné natáčí pořad Všichni tady umřeme. Za román Destrukce získal v roce 2022 literární ocenění Magnesia Litera v kategorii próza.

Pouhých 145 kilometrů Floridského průlivu dělí Kubu od nejjižnějšího cípu kontinentální části USA. Key West byl a je každodenním svědkem zoufalé snahy tisíců Kubánců dostat se ze země a v exilu začít nový život. Své zážitky vyprávěli Paměti národa.

„Pro československý disent a demokracii jsem dobrovolničil asi osm hodin týdně po dobu téměř osmi let,“ říká knihovník Frode Bakken z Norska. Co všechno Skandinávci v Československu dělali a co tím riskovali?

„Rodiče nás naštěstí vychovali jako chlapce, a proto jsme to nějak přežili, ačkoli ne všichni.“ Ani emigrace do Maďarska neuchránila Dalmu Špitzerovou od transportu. To však nebylo vše, čím si během druhé světové války musela projít.

Radka Patočková je ředitelkou nakladatelství KHER, které podporuje rozvoj romské literatury v České republice. V rozhovoru popisuje nejen situaci romských autorů a témata, kterými se zabývají, ale také sestupnou tendenci v užívání romštiny.

Na Kubě se vypráví vtip. „Proč mají Kubánci o jeden článek ukazováčku míň? – No, přece z toho, jak pořád klepou do stolu, že ‚tenhle rok to padne‘.“ Tento nestandardně tragikomický úvod budiž pozváním ke čtení o dalším smutném výročí.

M. R. Štefánik byl jedním z hlavních iniciátorů vzniku samostatného Československa. Scénárista Michal Baláž a ilustrátor Václav Šlajch, spoluautoři komiksového románu Štefánik, ukazují v oceněném díle ale i další stránky jeho bohatého života.

Institut Paměti národa Brno otevírá své brány, zahájili jsme expozici Tichá hrdinství. Na slavnostním otevření jsme uvítali premiéra Petra Fialu, hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou. GALERIE z následující slavnosti.

Dnes v 15 hodin zahrála na Hlavním nádraží v Brně kapela Paměti národa! Koncert byl poděkováním lidem, kteří přispěli do naší sbírky na Hithitu. Díky vám totiž příští pondělí v Institutu Paměti národa Brno otevíráme expozici Tichá hrdinství v plném rozsahu.

Pro Paměť národa Jan Blažek zaznamenává mimo jiné výpovědi pamětníků žijících v Německu. Knihu Odsunuté děti, oceněnou Zlatou stuhou, tvoří pět příběhů, které popisují odsun Němců z Československa. Nyní se publikace dočkala vydání ve dvou dalších jazycích.

Rok a čtvrt je Martin Ocknecht koordinátorem ukrajinské sbírky Post Bellum. Pomoc Ukrajině mu přinesla největší profesní dobrodružství, jaké kdy zažil. Jak se Ukrajině víc než rok po začátku ruského útoku daří žít a bojovat? A co všechno Martin na Ukrajině viděl?

Určující pro ni byla sovětská okupace. Po emigraci nejbližších zůstala sama s dítětem, s normalizací se ale nesmířila. Dva roky kriminálu ji jen utvrdily v přesvědčení, že stát, ve kterém žije, je nelidský. Bývalá disidentka Petruška Šustrová v sobotu zemřela.

Spisovatelka Barbora Šťastná v rozhovoru představuje svůj román Samotářky a práci pro Magazín Paměti národa. Její zatím poslední kniha je zčásti inspirována příběhem, který před sedmdesáti lety otřásl Sedlčanskem.

Skladatel Jan Kapr se po roce 1948 zařekl, že „nenapíše ani notu, která by nesloužila socialismu“. Dvacet let poté vrátil Stalinovu cenu a vystoupil z KSČ. Režisérka Lucie Králová zachytila jeho život v nekonvenční, vtipné i emotivní dokumentární opeře KaprKód.

Účastníci mezinárodní konference procházejí Hradcem Králové. Mladý inženýr, který jim předchozího dne přednášel, stojí ve výkopu a ohání se krumpáčem. Poznají ho a fotografují. Západní odborníci se tehdy museli hodně divit, co vše je v komunistické zemi možné.

Výtvarníci to neměli za komunistického režimu snadné. Buď se přizpůsobili a tvořili díla poplatná době, nebo se ukryli do podzemí. Pavlu Alexandru Taťounovi Státní bezpečnost násilně ukončila výstavu a zabavila obraz, který údajně pobuřoval.

V novém kinopříběhu „R” jako Romové pamětníci vyprávějí o romském holocaustu, konci kočovnictví i složité situaci romských matek v období socialismu. Rokem 1989 ale jejich příběhy nekončí.