„Stále ještě jsme země, kde není populární přijít a říct: já vám všechno dám, ale bude to na dluh,“ říká optimisticky Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Střední Evropa je prostorem národních pamětí, které dnes znovu vstupují do geopolitické hry. Jak Rusko využívá historické narativy v hybridní válce a proč právě paměť tohoto regionu představuje zranitelné místo současné Evropy?
Vyrůstal v rodině velitele pohraniční stráže, v prostředí plném alkoholu a loajality ke komunistickému režimu. Právě odpor k otci ho přivedl k disentu, veřejným protestům i ke změně vlastního jména jako symbolickému přerušení rodinné kontinuity.
Vyrůstal v rodině velitele pohraniční stráže, v prostředí plném alkoholu a loajality ke komunistickému režimu. Právě odpor k otci ho přivedl k disentu, veřejným protestům i ke změně vlastního jména jako symbolickému přerušení rodinné kontinuity.
V copatém děvčeti s tenisákem v ruce by sotvakdo rozeznal partyzánskou spojku. Bylo jí čtrnáct let, když riskovala život. Do konce války zbývalo několik měsíců a lesy v okolí Valašského Meziříčí se hemžily partyzány.
V tom podivném vlaku bez oken se jí podařilo najít skulinu v prkně a sledovat okolní prosluněnou krajinu. Asi jako jediná se do Terezína těšila – setká se svou láskou Hermanem. Maud Beerová se ve svých třinácti letech ocitla v transportu do koncentračního tábora.
Válka pokaždé bere. Životy, klid, ale i dětství. Příběhy dvou dívek, kterým rozbila rodinu, otevírá tehdy tříletá Ludmila Vlachová: „Tatínka popravili a maminku jsem poznala jen podle jejích krásných, bílých zubů.“
Krásná země a oblíbená turistická destinace. Zároveň stát ovládaný jednou stranou, tou komunistickou. Řada Vietnamců vyprávěla o svém životě pro portál Memory of Nations, pusťte si krátký sestřih z jejich vzpomínek.
Nakladatelství Tympanum a Paměť národa vydávají původní audiodrama na pomezí audioknihy a audiohry. V dramatizovaném vyprávění sleduje životní cestu Otty Picka, jednoho z dětí zachráněných v roce 1939 z okupovaného Československa Nicholasem Wintonem.
Vánoční stromeček z peří obarveného zeleným inkoustem, tajné půlnoční mše, perníčky z drobečků chleba. Za mřížemi československých věznic jsou Vánoce, uvnitř je tajně slaví politické vězenkyně a vězni.
Hodinový zvukový záznam z přátelské návštěvy u Sira Nicholase Wintona z jara 2015 je pravděpodobně vůbec poslední známou nahrávkou – dosud nezveřejněnou – rozhovoru s mužem, který před nacistickým holocaustem zachránil 669 československých dětí.
Český koutek, malá česká enkláva na jihovýchodě Kladska, přežil po staletí pod Pruskem i Německem a udržel si vlastní podobu češtiny. Po roce 1945 však region převzalo Polsko, Němci byli odsunuti a spolu s nimi postupně zmizela i místní česká komunita.
„Rusko není možné porazit,“ tvrdí vůdce země Vladimir Putin. Má jít o historicky podložený argument, je to ale jen prázdná fráze. Moderní dějiny jsou plné válek, které Rusko prohrálo. Neúspěšné bylo hlavně tehdy, když útočilo na svobodu a suverenitu jiné země.
Paměť národa spustila vánoční sbírku. Můžete-li, podpořte ji. Zveme vás také do Klubu přátel Paměti národa.
Členství můžete koupit i jako vánoční dárek.
Proč viděla malá Galina ozdobený stromeček až v pěti letech? Kam se pro strom vypravily děti z Terezína? A proč se v některých rodinách musela oslava Vánoc prostě odložit?
Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína.
Ve východním bloku byl jedním z prvních projevů touhy po změnách protest ujgurských studentů z 12. prosince 1985, vystoupili proti čínské okupaci. Před čtyřiceti lety ho vedla i Rushan Abbas. Dnes burcuje svět proti genocidě, kterou na jejím národě Číňané páchají.
Český národ po staletí úpěl v područí Němců a toužil po vlastním národním státě. Jeho úsilí bylo završeno 28. října 1918, kdy národ obnovil svou státnost a vznikla Československá republika. Fakt?
Perníčky z drobečků chleba, tajné půlnoční mše nebo vánoční stromeček vyrobený z posbíraného peří, obarveného nazeleno - i tak vypadaly Vánoce politických vězňů a vězenkyň v padesátých letech.