Všechny články

Holocaust na Slovensku je dodnes doprovázen řadou mýtů a dezinformací. Jak vznikaly a proč neodpovídají historickým faktům? Jakou roli při jejich vzniku sehrál Slovenský štát? A proč je jejich šíření nebezpečné i dnes?

Vládní poslanec Milan Brázdil vyvolal v parlamentu skandál svým prohlášením, že Češi nikdy nebojovali a bojovat nechtějí. Je to lež, která kopíruje kremelskou propagandu. Ale v tom tvrzení je i zrnko pravdy, které stojí za pozornost. 

Charta 77 se stala symbolem odporu vůči režimu. Po Sametové revoluci se také kolem ní objevily konspirační teorie. Jaká jsou nejčastější tvrzení o jejím tajném „řízení“? Proč tyto důkazy postrádají historickou oporu?

Konflikt na Ukrajině přinesl i mnoho dezinformací a ty jsou součástí dezinformační války, kterou Rusko vede. A těchto následujících deset se neustále dokola opakuje.

Dostupnost bydlení je dnes složitá, což vede k nostalgii po době, kdy „za komunismu bylo bydlení lepší“. Ve skutečnosti se na byty čekalo roky, přidělovaly se podle známostí a jejich kvalita byla nízká. Jde spíše o mýtus než o realitu.

Výklad osvobození Československa v roce 1945 i po desetiletích zatěžují mýty, selektivní paměť a nepravdivá tvrzení. Sledujeme historické souvislosti této události i způsoby, jimiž jsou dnes znovu politicky využívány. A zneužívány.

Masakr v Buči z března 2022 je symbolem utrpení ukrajinských civilistů pod ruskou okupací. Popírání ruské zodpovědnosti za něj je naopak úhelným kamenem válečné propagandy Kremlu. Úplně stejně se za Stalina lhalo o sovětských vraždách Poláků v Katyni…

Ve věku 66 let zemřel strakonický chartista Miloslav Trégl. Během normalizace zažil výslechy, šikanu i sledování StB. Říkal, že je důležité mluvit pravdivě a nebát se. Věřil, že i malý příklad lidem ukáže, že lze žít velký a svobodný život.

Propagandisté totalitních režimů ve sportu vždy viděli jeden ze svých nástrojů. Sportovci pak nereprezentovali pouze svou zemi, ale i její ideologie či diktátora.

Fyzikální chemik Pavel Jungwirth vysvětluje, proč mladí vědci často pracují na krátkodobých smlouvách a za málo peněz. Bioložka Alžběta Ressnerová popisuje, jak tyto podmínky ovlivňují začátky vědecké kariéry i rozhodování, zda ve vědě vůbec zůstat.

Fyzikální chemik Pavel Jungwirth vysvětluje, proč mladí vědci často pracují na krátkodobých smlouvách a za málo peněz. Bioložka Alžběta Ressnerová popisuje, jak tyto podmínky ovlivňují začátky vědecké kariéry i rozhodování, zda ve vědě vůbec zůstat.

Neslyšící, disidenti, Romové. A další… Tyto skupiny lidí se vymykaly. Ta „souostroví“ měla a mají (!) něco společného: obyvatelé ostrovů si je nevybrali. Kvůli své jinakosti ale často trpěli a trpí. Paměť národa o nich vydává knihu a její autorka ji představuje.

Nová kniha Barbory Šťastné zachycuje osudy příslušníků různých menšin v československé i české historii. Jedné z pamětnic se však necitlivě dotkl její název – Exoti: Povídky o jinakosti podle skutečných příběhů Paměti národa.

Punková kapela Znouzectnost hraje čtyřicet let. Její kytarista a zpěvák Petr Škabrada („Déma“) vzpomíná, jak ve Zruči u Plzně založil „punkovou buňku“, po jejím rozpadu za zvuku Sex Pistols rozsekal klubovnu sekerou. K punku podle něj patří i „určité neumětelství“.

Punková kapela Znouzectnost hraje čtyřicet let. Její kytarista a zpěvák Petr Škabrada („Déma“) vzpomíná, jak ve Zruči u Plzně založil „punkovou buňku“, po jejím rozpadu za zvuku Sex Pistols rozsekal klubovnu sekerou. K punku podle něj patří i „určité neumětelství“.

Jako třináctiletý slyšel Plastiky a měl pocit, že do tohoto světa patří. V undergroundu pak objevil svobodu i komunitu lidí. Vladimír Drápal „Lábus“ dnes této hudbě dává znít, mimo jiné za pár dní na mimořádném koncertě k padesáti letům od procesu s undergroundem.

Propaganda nás dnes doprovází na každém kroku a je přitom stejně nebezpečná jako kdysi. Například v Rusku, Maďarsku, ale i v USA nebo u nás se šíří výroky podobné těm z časů nacistické či komunistické totality. Dokážete je rozpoznat?

Jak se Česko za poslední desítky let proměnilo v přístupu k umírání? Jakub Železný mluví s Ruth Šormovou z Cesty domů a českým paralympionikem Jiřím Ježkem o důstojném odcházení, naději, chvílích, kdy optimismus „skřípe“, vzorech i náladě ve společnosti.

Jak se Česko za poslední desítky let proměnilo v přístupu k umírání? Jakub Železný mluví s Ruth Šormovou z Cesty domů a českým paralympionikem Jiřím Ježkem o důstojném odcházení, naději, chvílích, kdy optimismus „skřípe“, vzorech i náladě ve společnosti.