Volné

Kdo byli hloubkoví stíhači nebo také hloubkaři? Či též kotláři… O tom si budeme povídat v dnešním díle seriálu Kruté století, které pro vás natáčíme s Pamětí národa.

Fotbalista Antonín Panenka ozdobil svůj životní příběh zlatou penaltou na vítězném finále mistrovství Evropy, 20. června uplyne od bělehradského zápasu 49 let. Ozdobíte i vy svůj životní příběh účastí na jubilejním desátém Běhu pro Paměť národa?

Po vypálení pasekářské osady Ploština na Vizovicku se pozornost velitelů SS obrátila k jedenáct kilometrů vzdálené obci Prlov. Jednotky SS zde 23. dubna 1945 vypálily osm stavení, ve kterých uhořelo patnáct obyvatel. Celkem zahynulo 23 lidí.

Stál prakticky celý svůj život na straně spravedlnosti. Byl četníkem, za války vystupoval proti nacistům, po ní se stal členem Sboru národní bezpečnosti. V roce 1952 Karel Strmiska skončil na popravišti.

Tento příběh připomíná ošklivý sen a černou noční můru. Skutečně se v poválečných Českých Budějovicích ale stal. Je důkazem krutostí, které Češi byli schopni páchat po válce na Němcích. Vypráví o člověku, který vždy „šel s dobou“. V tom nejhorším slova smyslu.

Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.

Byl iniciativním podporovatelem obou zrůdných režimů, které Evropu ve 20. století svíraly – komunismu i nacionálního socialismu. Takových lidí samozřejmě byla celá řada, ale Vajtauer na rozdíl od jiných začal u komunismu a skončil u nacismu.

Narodila se v Olomouci těsně před válkou do jedné z národnostně smíšených rodin. Maminka se hlásila k české národnosti, otec k německé. Válka a následné události rodinu rozmetaly a sedmiletá Štěpánka se pak s matkou a sestrami ocitla v internačním táboře pro Němce.

Je 19. dubna 1945 ráno, když do malé pasekářské osady Ploština dorazí komando SS. Vojáci zapálí deset domů a zastřelí nebo upálí 24 lidí. Jde o odplatu za to, že místní pomáhali partyzánům.

„Věřili jsme, že Sovětský svaz přináší celému světu štěstí. S takovou vírou se člověk těžko loučí,“ říká Galina Vaněčková. Prožila druhou světovou válku jako pionýrka ve Sverdlovsku.

Dnes v seriálu Kruté století nebudeme mluvit o hrdinovi: legionář Jaroslav Čermák byl antihrdinou, který nejprve plně využil ekonomický potenciál první republiky. Poté se ovšem stal členem české krajně nacionalistické organizace Vlajka a agresivním antisemitou. 

Válka skončila a v ulicích se slaví. Mladá žena jde po chodníku, kdyby na rukávu neměla bílou pásku s písmenem „N“, možná by ji ten mladík oslovil. Místo toho se ušklíbne a srazí ji pažbou k zemi. Ona sice má polské kořeny, jenže vyrůstala v německém prostředí...

Hildegardina maminka za války zachránila život Židovce Gesslerové. Když v květnu 1945 dorazila sovětská armáda, sledovala Hildegarda Sedlářová krutosti páchané na německých obyvatelích Šternberka. Její rodina ale díky bratrově práci zůstala, nebyli odsunuti.

Ženy pomáhaly parašutistům, vracely se pro raněné, když kolem létaly kulky. Předávaly zprávy, některé se dokonce postavily nepříteli se zbraní v ruce – ženy se za druhé světové války odvážně zapojily do boje. Přesto jejich příběhy dodnes často zůstávají zapomenuté.

Budování občanské společnosti a podpora studentů, učitelů i migrantů. Veronika Fishbone Vlčková představuje hlavní myšlenky slovenské Nadace Milana Šimečky. Ta kromě jiného vydává knihy, které nově najdete v e-shopu Paměti národa.

V bratislavské vyšetřovací vazbě zemřela pětadvacetiletá přívrženkyně tehdy zakázaného učení reverenda Moona. Byla to vražda, nebo sebevražda? Redaktoři Paměti národa pátrají v archivech a oslovují svědky, aby objasnili záhadu starou padesát let.

V samém závěru druhé světové války se v malé moravské vsi Javoříčko odehrál jeden z nejbrutálnějších masakrů na civilním obyvatelstvu. Komando SS zastřelilo všechny muže starší 15 let, obec vypálili. Co všechno předcházelo „moravským Lidicím“?

Roku 1965 se provdala za bývalého politického vězně. Zapojila se tím do komunity přátel, věřících lidí nepohodlných komunistickému režimu. Po manželově smrti doprovázela v posledních měsících jejich života i manželovi přátele z kriminálů.

V pilotním díle nového seriálu Kruté století připomeneme příběh jedné z nejstatečnějších žen českého 20. století profesorky Růženy Vackové. Ani pronásledování, profesní šikanování a nespravedlivé věznění ji nezlomilo. nikdy se nesklonila před zločinným režimem.