Perzekuce komunisty

Alois Jaroš se narodil v době, kdy jeho otec seděl v cele smrti. Život ho stála vykonstruovaná kauza, která udělala z několika desítek soukromých sedláků ze středních Čech domnělou „teroristickou bandu“.

Po únoru 1948 Komunistická strana Československa začala s budováním totalitního systému. A za přispění sovětských poradců hledala nepřátele i ve vlastních řadách.

Před 102 lety se na řece Visle možná rozhodovalo o osudu Evropy. Proti Rudé armádě stála armáda čerstvě obnoveného Polska a také vojska jeho ukrajinských spojenců. Přinášíme pohled polského historika Mirosława Szumiło na jednu z klíčových událostí polských dějin.

Po zelené turistické značce se pěšky i na kole dostanete z Železné Rudy přes Debrník až na hraniční přechod Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein v Alžbětíně. Koncem března 1948 se stejným směrem do Bavorska vydala dvojice mladých lidí za svobodou...

Pankáč Cajthaml byl z „kádrově loajální“ rodiny. Jeho útěk z vojny pak ale skončil na německé ambasádě ve Varšavě. Nabídku na odcestování do Německa bohužel nevyužil. Syn lektorky marxismu-leninismu tak nakonec skončil „jen“ na dva roky v československem vězení.

Sotva se narodil, už musel pracovat. Od tří let pásl husy, od čtyř kozu. Nekonečný hlad nebylo možné utišit, proto lovil vrány a hady. Do první třídy chodil v sukních, oblečení nebylo. V létě spával na seníku, v zimě na jedné lavici v kuchyni se sourozenci.

Alexander Feuerstein zůstal po válce sám, nacisté zavraždili jako Židy jeho rodiče a šest sourozenců. Aby zapomněl, vše v rodné vesnici na východním Slovensku prodal. Chtěl do Izraele, putoval ale do komunistického kriminálu.

Zneužily pardubické náměstí Republiky jako místo svého kultu. Nacismus i komunismus zde postavily symboly moci, stála na něm nacistická „slepice“ i bizarní oslava kolektivizace. A co rudoarmějec od ‚Tyršáků‘? Bude se jako Stalinův sokl bez Stalina taky poroučet?

Letos se projektu Příběhy našich sousedů poprvé účastnili i studenti prvního ročníku Gymnázia Paměti národa. Stali se posledními dokumentaristy, kteří s pamětnicí natáčeli. Miluška Havlůjová zemřela 15. června 2022 ve věku 93 let, krátce po setkání se studenty.

V původním návrhu trestů monstrprocesu z června 1952 pro 17 mladíků, kteří v Heřmanově Městci vylepovali letáky, dokonce byly dva tresty smrti. Před několika dny zde odhalili pamětní desku, která tragickou událost připomíná.

„Byla tam plná místnost estébáků, papalášů z okresu i s jejich šoféry. A na mně ukazovali, jakou mají novou mašinku,“ vzpomíná Bohumil Zhof. Státní bezpečnost ho zatkla již roku 1948 za vydávání protikomunistických letáků.

Oblíbený moravský farář a politický vězeň Antonín Huvar by se letos dožil sta let. „Kde má růst srdce, musí tvrdnout dlaně!“ Život výjimečného člověka a politického vězně toto krédo naplnil.

Kdo byl socialistický ministr obrany Martin Dzúr? Autentický voják prošel bitvami druhé světové, ale při prvním výročí okupace 1968 přikázal potlačení demonstrací. Po jeho osudu pátrali studenti Gymnázia Paměti národa.

Divadelní prkna se za 81 let, která na nich strávil, změnila. Herectví se zcivilnilo, ubylo patosu i líčidel. Herci ale dnes komunikují s divákem víc než dřív – masku nahradila pregnantnost myšlenky. Stanislav Zindulka by 5. května oslavil 90. narozeniny.

Milena Sedláčková pracovala dlouhá léta jako účetní Konfederace politických vězňů. Její příběh z doby komunismu ale znal jen málokdo. Šuškalo se, že za komunismu tajně pracovala pro Američany a dostala za to osm let vězení. Jak to tedy bylo?

Za války se zakoukaly do československých vojáků, sloužících v Británii. Po válce s nimi odešly do Československa. V komunistickém státě se ale z jejich mužů – hrdinů stali „imperialističtí špioni”.

Tisíce stran hlášení, desítky agentů nasazených v polovině osmdesátých let na důchodce z Poděbrad. Proč byli soudruzi tak detailní při sledování sedmdesátiletého penzisty? A byl to hrdina z 2. světové války generálmajor Rudolf Krzák.

Ludvík Armbruster, muž oddaný víře a pravdě, zemřel na konci minulého roku. Desítky let působil jako jezuitský misionář v Japonsku a po návratu konstatoval, že česká společnost se stala surovější.

Před 40 lety získal FC Liverpool fotbalový Pohár mistrů evropských zemí, vznikla kapela Metallica a Robert de Niro si převzal Oscara za roli ve filmu Zuřící býk. V Polsku se rok 1981 pojí s jinou události: komunistický režim vyhlásil válku vlastnímu národu.